Slavný obraz Výkřik od norského malíře Edvarda Muncha se tento týden vydražil za 119,9 milionu dolarů (asi 2,3 miliardy korun), a stanovil tak nový aukční rekord. Pokud bychom se však na tabulku nejdražších obrazů podívali přísným pohledem ekonoma, vypadala by zcela jinak a Munchově pastelu by v ní patřilo až čtvrté místo.

Týdeník The Economist vypočítal, že pokud do cen dříve dražených děl započítáme inflaci, získají na hodnotě zejména ta z nich, která se v aukcích prodala například už v 90. letech minulého století.

V takto upravené tabulce rekordů by prvenství získal Portrét doktora Gacheta od Vincenta van Gogha, který se v roce 1990 prodal za 82,5 milionu dolarů. Po započtení inflace by však jeho cena dnes byla 142,3 milionu dolarů.

Také druhé místo by patřilo plátnu, které se prodalo v roce 1990. Zábava v Moulin de la Galette francouzského impresionisty Clauda Moneta by dnes namísto původních 78,1 milionu dolarů stála 134,6 milionu dolarů. Bronzovou příčku by pak obsadil Chlapec s dýmkou Pabla Picassa, který se v roce 2004 vydražil za 104 milionů dolarů - za osm let se však tato částka nafoukla na 124,3 milionu dolarů.

Teprve za touto trojicí by se po zohlednění inflace ocitl Munchův Výkřik, který po nedávné aukci v New Yorku sebral prvenství nejdráže prodaného obrazu Picassovu aktu Nahá v sochařském ateliéru.

Kromě inflace vnáší zmatek do tabulek rekordně drahých uměleckých děl také fakt, že mnohé skvosty se neprodávají v aukcích, ale přímým prodejem. Pokud se soukromý majitel rozhodne obraz či sochu prodat, nic ho nenutí k tomu, aby zveřejnil přesnou částku.

Ceny takto prodaných děl jsou proto často pouze spekulativní, což se týká třeba i nejdražšího obrazu současnosti. Malbu Hráči karet od Paula Cézanna loni získala rodina katarského šejka, údajně za 250 milionů dolarů - tuto částku však dosud nepotvrdil ani prodávající, ani kupec.