Ministerstvo obrany oživuje deset let starý nápad, aby Česko i Slovensko společně provozovaly stíhací letectvo. Podle prvního náměstka Jiřího Šedivého by však sdílení stíhaček nemělo dosáhnout až takové úrovně, kdy by české letouny mohly hlídkovat nad Slovenskem a naopak. "Ochrana vzdušného prostoru je důležitým článkem suverenity. Nelze si představit situaci, že by cizí pilot mohl nad naším územím sestřelit nějaké letadlo unesené teroristy,“ říká Šedivý v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Významných úspor by se však podle něj dalo dosáhnout, pokud by obě země společně postupovaly v oblastech jako je servis, nákup náhradních dílů, nebo výcvik pilotů. Podmínkou ovšem je, aby čeští i slovenští piloti nejdřív přesedlali na stejný typ stíhačky, což se ale v nejbližší době nejspíš nestane - zatímco Česko dnes vyjednává se Švédskem o možném prodloužení pronájmu 14 gripenů, Slovensko si nadále ponechává svých 12 modernizovaných strojů MiG – 29.

V jakém stavu jsou jednání o spolupráci se Slovenskem při střežení vzdušného prostoru?

Očekáváme, že se s nástupem nové slovenské vlády oživí náš dialog o spolupráci v mnohých oblastech obrany. Některá expertní jednání probíhala i v uplynulých měsících, ale vzhledem k tomu, že na Slovensku vládl kabinet, který byl v demisi, nemohli jsme se nijak výrazně posunout. Konkrétně u té otázky společné ochrany vzdušného prostoru jsme se zatím dostali spíše jen k neformální výměně názorů. Nicméně myšlenka, jakou bylo svého času „společné nebe“, se logicky nabízí a my jsme otevřeni se o ní bavit. A předpokládám, že podobně k tomu bude přistupovat i slovenská strana.

O tomto nápadu se začalo poprvé mluvit už někdy před deseti lety. Tehdy se objevily úvahy, že by české stíhačky měly střídavě hlídkovat nad Slovenskem a naopak. Mohla by ta společná ochrana nabýt takovéto podoby?

Až takovéto sloučení není na pořadu dne. Už jen proto, že ochrana vzdušného prostoru je základním pilířem národní suverenity. Stejně tak si nelze představit situaci, že by cizí pilot mohl nad naším územím sestřelit například letadlo unesené teroristy, které bude směřovat na jadernou elektrárnu. Taková možnost nepřichází v úvahu ani v pobaltských zemích, které vlastní letectvo nemají, kde střídavě hlídkují letouny členských zemí NATO v rámci tzv. Air Policing.

Takže co si pod tou společnou ochranou lze představit?

Předpokladem je, že by obě země měly jednotný typ výzbroje. V takovémto případě bychom mohli společně postupovat v oblastech, jako je logistika, opravy, nákupy náhradních dílů, výcvik. Ale také si lze představit, že na pokrytí českého a slovenského vzdušného prostoru by stačil menší počet letounů, než kdyby si vzdušný prostor zabezpečovaly oba státy individuálně. Vždycky je totiž vyčleněný určitý počet letadel, která nejsou přímo v pohotovosti, ale u kterých zrovna probíhají opravy, nebo slouží k výcviku. A tyto činnosti by bylo možné koordinovat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.