Zatímco světová ekonomika letos podle odhadů Mezinárodního měnového fondu poroste o 3,5 procenta, Evropu čeká recese. A nezdá se, že by mohla v dohledné době opustit nelichotivou pozici brzdy světové ekonomiky. Třeba britská ekonomika: tamní ekonomové vládní, opoziční i nezávislí naznačují, že to může trvat až celou dekádu, než se země vrátí ke stabilnímu růstu. I nejvíc viditelný viník se najde: úsporná opatření a zvyšování daní. Proto údaje za hospodaření států unie, které minulý týden posvětil a zveřejnil Eurostat, stojí za podrobné přečtení. Ukazují totiž, jak si země dosud poradily s úkolem zastavit neudržitelný nárůst státního dluhu. Publikovaná řada údajů od roku 2008 navíc umožňuje nahlédnout do toho, jak jednotlivé státní rozpočty reagovaly na recesi ekonomik.
Bolestné krocení rozpočtů
Údaje ukazují, že ne všechny země unie loni nutně škrtaly. Jen tři z unijní sedmadvacítky hospodařily s přebytky. V případě Maďarska ovšem rozpočet s plusovým znaménkem vznikl kvůli vládnímu "vybrání" peněz z penzijních fondů. Skutečné přebytky vykázalo Estonsko a Švédsko. Další tři země vykázaly schodky nepřevyšující procento HDP (Finsko, Lucembursko a Německo). Čilá diskuse o způsobu i tempu odbourávání schodkového hospodaření probíhá hlavně v zemích stojících na opačném konci tabulek. A hlavně tam, kde rozpočtové úspory probíhají již delší dobu, jsou poměrně razantní a jejich konec je v nedohlednu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
