Jádro a uhlí dostávají zelenou - naopak skutečná "zelená" energie z obnovitelných zdrojů má červenou stopku. Česko totiž sází na prolomení limitů těžby hnědého uhlí, dostavbu jaderných bloků v Temelíně a zároveň chce zrušit podpory energii ze slunce, vody, větru a biomasy.

Nadcházející "energetickou normalizaci", návrat od koketování s moderními technologiemi ke klasickým zdrojům, razí šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, v plné shodě s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou (ODS) - a mimochodem i s důraznou, byť neformální podporou prezidenta Václava Klause.

Normalizátoři se přitom odvolávají především na poučení z krizového vývoje cen energií, který způsobila v Česku přespříliš dotovaná fotovoltaika. "Jen letos nás kvůli tomu stojí příspěvek na obnovitelné zdroje 38 miliard korun. Nemůžeme našim firmám energii dál zdražovat, nebyly by konkurenceschopné," hájí svoji základní filozofii Vitásková (viz také Ekonom č. 9/2012).

Faktem je, že když dnes občan nebo firma platí účet za energii, přes osm procent z celkové sumy jde na vrub dražším obnovitelným zdrojům. Ale současný odklon od slunce, vody a větru má přinejmenším také dvě velká úskalí. Jednak může Česku ujet vlak (vždyť klíčové Německo se rozhodlo jádro zavrhnout a zelené zdroje podporuje), jednak svědčí o naprosté nekoncepčnosti domácí energetické politiky.

Ještě loni bývalý ministr průmyslu Martin Kocourek připravoval strategii výstavby až 18 jaderných reaktorů. Zároveň se za jeho éry rozbujela tak masivní podpora sluneční energie, že neměla ve světě obdoby. Jeho nástupce Kuba (přitom z téže politické strany) už počítá sotva se třemi reaktory navíc, ale také prakticky "odpískal" podpory obnovitelným zdrojům. Podnikatel, který chce v Česku investovat do energií, tak může skončit buď v blázinci - anebo u šikovných právníků, kteří mu vymůžou od českého státu odškodné za zmařené investice.

S Klausem v zádech

Vitásková argumentuje především vysokými náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. "Před pěti lety jsme kvůli nim připláceli na každou megawatthodinu kolem 30 korun. Ale letos je to už přes čtyři sta! A to ještě jen díky rozpočtové dotaci a rozložení splátky takzvaného korekčního faktoru do dvou let. Jinak bychom připláceli dokonce 670 korun," tvrdí šéfka ERÚ.

Podobný problém, jaký nastal kvůli nekontrolovanému nárůstu solární energie, přitom podle ní hrozí například u podpory biometanu z biomasy. Proto chce veškeré státní podpory novým obnovitelným zdrojům, snad vyjma malých bioplynových stanic nebo solárních miniprojektů, od roku 2014 zrušit. "Zelené" zdroje uvedené do provozu po tomto datu by se tak musely obejít bez dotací.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolik stojí občana zelená energie? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 5. dubna, nebo pod odkazem níže:

banner 2