Od neděle 1. dubna začala v Česku platit nová pravidla pro veřejné zakázky. Ruší se proslulé "losovačky", mají zmizet výběrová řízení šitá na míru konkrétní firmě.

Vláda si od novely zákona slibuje omezení korupce a transparentnější vynakládání peněz daňových poplatníků. Podle nových pravidel budou vítězné firmy například muset zveřejnit subdodavatele, kteří dostanou přes 10 procent z ceny zakázky.

"Ačkoliv můžeme novelu hodnotit spíše kladně, jedná se o příslovečný 'mírný pokrok v mezích zákona'. Cenou za zvýšení transparentnosti je významný nárůst administrativní zátěže pro zadavatele i dodavatele," říká Ondřej Chmela, právník společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal. Zákon podle něj odkazuje na prováděcí předpisy, které ale zatím nikdo nevydal.

Další novinkou v zákoně je například snížení hranice pro postup podle zákona o veřejných zakázkách. Veřejnou zakázku na stavební práce musí zadavatelé vypsat na dodávky služby nad milion korun bez daně z přidané hodnoty, u stavebních prací činí tato hranice tři miliony korun. Dosud byly tyto limity dvojnásobné.

Zavádí se nová kategorie "významná veřejná zakázka" pro státní nákupy nad 300 milionů nebo nákupy samospráv nad 50 milionů. U nich bude platit přísnější režim. Dohlížet na ně budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj a k jejich zadání bude nutné vypracovat i oponentský posudek.

Podle nových pravidel může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělovat vyšší pokuty až do výše 20 milionů korun.

Všechny podstatné informace mají být veřejné. Zadavatelé budou muset na svém profilu na Informačním systému veřejných zakázek zveřejnit, že nějakou zakázku připravují, jaký je její účel. Po skončení tendru se má na internetu objevit také výsledná smlouva a nakonec i výše skutečně uhrazené ceny (u zakázek nad půl milionu).

Veřejný bude také seznam hlavních subdodavatelů vítězné firmy, jak jsme již zmínili výše.

Naopak, do novely se nakonec nedostala povinnost, aby vítězové odhalili také vlastnickou strukturu, včetně anonymních akcionářů.

Novela zavádí také povinnost zrušit soutěž v případě, že nabídku pošle pouze jeden uchazeč. Ministerstvo pro místní rozvoj dokonce původně navrhovalo, že by se tendr zrušil i pokud by se přihlásily pouze dvě firmy. Tento návrh neprošel.

Program losoval na přání

V médiích se tento týden objevily informace, že řada zadavatelů zakázek vybírá narychlo dodavatele losováním, protože od 1. dubna to již nebude možné. Ministerstvo pro místní rozvoj jako úřad zodpovědný za oblast zakázek čísla o losováních neeviduje.

Pokusilo se o to však občanské sdružení Oživení, které se veřejnými zakázkami dlouhodobě zabývá. Od začátku letošního roku do 27. března úřady vyhlásily celkem 61 losování zahrnujících zakázky za 3,1 miliardy korun. Čísla sdružení získalo sledováním veřejného informačního systému o zakázkách.

Ministerstvo financí u zakázek financovaných z evropských fondů již dříve doporučilo losování nepoužívat.

"Na základě poznatků z vyšetřování Policie ČR jsme rozeslali v listopadu minulého roku řídícím orgánům operačních programů dopis, ve kterém jsme požadovali zastavení 'losovaček'," uvedl ministr Miroslav Kalousek.

"Nad rámec tohoto opatření jsme svými zásahy dosáhli zrušení losování u konkrétních veřejných zakázek v souhrnné hodnotě kolem 2,5 miliardy korun, včetně médii často zmiňované zakázky 'Kanalizace a voda Křivoklátsko'," dodal Kalousek.

Losování začal stát zavádět jako prostředek, který má bránit korupci, od roku 2006. Ti, kteří jej prosadili, podcenili českou vynalézavost. Místo losování "z klobouku" se totiž začaly vymýšlet různé počítačové softwary, z nich vypadávaly předem vybrané firmy.

Příkladem byl třeba program, pomocí kterého prováděla losování společnosti Kleris. Používán byl u desítek soutěží na výstavbu například čističek a vodovodů z evropských dotací. O případu informovala na podzim televize Nova.

"Prostřednictvím programu šlo zajistit, aby byli vylosováni předem stanovení zájemci o veřejné zakázky," prohlásil tehdy mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej.

Roční objem všech veřejných zakázek v roce 2011 činil v Česku podle předběžných čísel ministerstva pro místní rozvoj 522 miliard korun. Číslo zahrnuje daň z přidané hodnoty.

Manipulovat losování bylo možné i bez náročných programů. Svého času byla na internetu velmi populární "karlovarská losovačka" zachycená na video.

Co se dál mění od dubna

Měsíc duben přinese i další změny. Jedna se týká spotřebitelských úvěrů. Zde bude výrazně oslabena tzv. rozhodčí doložka, která spotřebiteli při sporu s firmou znemožňovala obrátit se na soud. Rozhodčí doložky byly dosud často součástí smluv o spotřebitelském úvěru.

Podle nové zákonné úpravy musí být rozhodčí doložka na zvláštním papíře smlouvy, a pokud zákazník s výrokem rozhodce nesouhlasí, může se stále obrátit na soud, aby jej přezkoumal. To dříve možné nebylo.

Nově jsou i zpřísněné podmínky pro rozhodce. Cílem je zabránit praxi, kdy jeden rozhodce řešil pro jednu firmu stovky či tisíce sporů s klienty.

Významné změny čekají v dubnu také oblast zdravotnictví. Pacienti mají nově právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu, naopak ale také mohou požádat, aby jim některé informace nebyly sdělovány. Mohou také rozhodnout, jaké zdravotní zákroky v budoucnu nechtějí podstupovat.

 

Léčbu dětí z rozvedených rodin může zkomplikovat novinka v zákoně, podle které musí s každým vážnějším zákrokem souhlasit oba rodiče dítěte.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru