Ministři financí eurozóny se dohodli na zvýšení kapacity záchranných fondů takzvaného eurovalu na zhruba 700 miliard eur (17,3 bilionu Kč).
Na páteční schůzce ministrů v Kodani to řekla rakouská ministryně Maria Fekterová a agentuře Reuters to potvrdily i některé další zdroje.
Dohodnutá suma je na úrovni očekávání, mluvilo se ale i o vyšších částkách, nejčastěji o 940 miliardách eur.
"To rozhodnutí je klasickým evropským kompromisem. Zašlo až tak daleko, kam byla ochotna jít německá vláda, zároveň je to ale minimum toho, co očekávala většina zemí eurozóny," poznamenal ekonom finančního ústavu ING Bank Carsten Brzeski. "Výraznější posílení, které by odpovídalo dříve projednávaným variantám, by samozřejmě mohlo vyslat silnější signál a bylo by to i přesvědčivější," dodal.
Z dohodnuté celkové částky bude mít eurozóna k nové pomoci zemím, které upadnou do dluhové krize, asi 500 miliard eur nových peněz, které budou v takzvaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). K tomu se připojuje 200 miliard eur, které už slíbil půjčit dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF), a dalších asi 100 miliard eur, poskytnutých v prvních záchranných úvěrech.
Fekterová uvedla, že 240 miliard eur, které zůstaly v EFSF, bude k dispozici do poloviny příštího roku. Dodala ale, že tyto peníze budou dostupné až poté, co členské země navrší ESM na slíbený objem 500 miliard eur.
Evropská komise navrhovala, aby se celková "palebná síla" obou záchranných fondů zvýšila až na 940 miliard eur. Tato konstrukce počítala s tím, že ke 200 miliardám eur, které už se využily na pomoc třem členským zemím, se přidá ještě asi 740 miliard. Šlo by jednak o 500 miliard pro ESM a o 240 miliard eur, které zbyly v EFSF. Myšlenku vybudovat tak velký euroval ale rázně odmítlo Německo.
