„S certifikací se na trh dostává nejen informace o environmentálním obrazu budovy, ale také transparentní důkaz o obecné kvalitě projektu. Budovy, které to nemohou nabídnout, budou mít problém," uvedl Petr Vogel, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy a konzultant společnosti EkoWatt. O získání mezinárodního certifikátu se možná pokusí i někteří stavitelé bytů, jako je například společnost SATPO Development.

Většina projektů žádá o americký certifikát LEED, populární je také britský systém BREEAM. Odborníci z Fakulty Stavební ČVUT v Praze a další experti vyvinuli také domácí certifikační nástroj SBToolCZ. Česká rada pro šetrné budovy se nyní snaží přesvědčit veřejnou správu, aby tento způsob hodnocení budov začala využívat. Za uvedené ekologické certifikáty majitelé nemovitostí platí. Tato certifikace nesouvisí s návrhem na povinné označování budov energetickými štítky, který v úterý schválila sněmovna. Mezinárodní certifikáty hodnotí například dopad projektu na životní prostředí v lokalitě, energetickou úspornost, šetření s vodou v budově nebo užití nezávadných stavebních materiálů z místních zdrojů.

Nájemné za kanceláře s certifikátem a bez certifikátu se příliš neliší, řekl ČTK Eduard Forejt, vedoucí kancelářského oddělení realitní poradenské společnosti Jones Lang LaSalle. „Neznamená to ovšem, že z hlediska uplatnění budovy nemá ´zelená certifikace´ žádný vliv, ba naopak. Valná většina nadnárodních společností již dnes přihlíží k certifikaci budov jako k nezbytnosti pro výběr nového sídla," uvedl Forejt.

Nejvyšší měsíční nájemné činilo v centru Prahy koncem roku 2011 u prvotřídních kanceláří kolem 20 až 21 eur (asi 493 až 517 korun) za m2. V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy je podle Jones Lang LaSalle 670 tis. m2 kanceláří v ekologicky šetrných budovách. Z tohoto objemu je zhruba 35 % v českém hlavním městě.

Související