Ficovo vítězství může odradit zahraniční investory, tvrdí analytici

Výsledek parlamentních voleb na Slovensku by podle ekonomů mohl znamenat prvek nejistoty pro zahraniční investory, pokud by se nová vláda rozhodla zavést rozsáhlejší selektivní zdanění napříč ekonomikou. K neúspěchu pravice ve slovenských volbách přispěla nevhodně nastavená penzijní reforma a obavy z vládních úspor, uvedli analytici.

"Pokud se selektivní zdanění bude týkat jen bank a finančních institucí, tak to podle mého názoru mít vliv na zahraniční investice nebude," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Právě u bank je přitom podle něj nové zdanění nejpravděpodobnější.

Vedle selektivního zdanění některých sektorů Marek od nové slovenské vládnoucí garnitury očekává zavedení daňové progrese u daně z příjmů fyzických osob, tedy vyšší zdanění bohatých. Právě zvyšování daní je podle něj směr, kterým zřejmě bude nová vláda řešit nutnost pokračovat ve fiskální konsolidaci.

Na česko-slovenských obchodních vztazích se vítězství levice zřejmě neprojeví. "Hlavní obchodní vztahy nejsou definovány politikami obou vlád. Obě země jsou členy EU a volného unijního trhu, takže pokud by nevyhrála nějaká skutečně extremistická strana, nebude to pro obchodní vztahy mezi českými a slovenskými firmami a pro majetkové vztahy znamenat nic dramaticky převratného," dodal Marek.

Analytik Broker Consulting Jan Lener zmínil mezi důvody neúspěchu pravicových stran ve slovenských volbách nevhodně nastavenou penzijní reformu, která byla později rozvolňována levicovou vládou. "Volby ovlivnila i evropská dluhová krize. Slováci se obávají silnějších reforem a úsporných opatření," dodal s tím, že ani pod novou vládou se ale zřejmě nepopulárním úsporným krokům nevyhnou.

Opoziční sociální demokraté (Směr-SD) získali v sobotních předčasných parlamentních volbách přes 44 procent hlasů a budou zřejmě sestavovat jednobarevnou vládu. Dosud vládnoucí pravice ve volbách propadla.

Předčasné volby se na Slovensku konaly poté, co se koalice čtyř stran pravého středu neshodla na pomoci zadluženým zemím eurozóny. Strana Svoboda a solidarita loni na podzim odmítla při hlasování v parlamentu podpořit rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda spojila s vyslovením důvěry.