Petr Prokš (57)

Vzdělání
Vystudoval filozofii a historii na Karlově Univerzitě v Praze.

Kariéra
Od studií se zabývá politickými dějinami 19. a 20. století, zejména velmocenskou politickou Německa a Rakousko-Uherska v souvislosti s první světovou válkou. Nyní je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd České republiky. Mimo jiné je autorem prací Konec říše Habsburků, Politika císařského Německa vůči carskému a sovětskému Rusku a nejnověji i knihy Habsburkové a Velká válka 1914 až 1918.

Po dvě desetiletí se historik Petr Prokš z Akademie věd zabývá příčinami vzniku 1. světové války a expanzivními plány tehdejších velmocí, v prvé řadě Německa. Podle něho je nejlepší ochranou před stíny minulosti pevná Evropská unie. Ekonomické problémy, nacionalismus a populismus by na rozvaleném kontinentu mohly oživit dávno zaváté problémy, včetně sudetoněmecké otázky.

 

Je třeba bát se Německa?

V současné době, přes historické reminiscence a ekonomickou sílu, určitě ne. Jde o zemi, která je hospodářsky i politicky oporou demokratického systému nejenom v Evropě, ale v celém světě.

Přesto vyvolalo dvě světové války...

Jistě na to nelze zapomínat, tyto smutné záležitosti je však nutné přenechat historikům. První světová válka byla motivována velmocensko-nacionalistickými požadavky, a ty ustupují do pozadí před globálními problémy.

Existuje ještě sudetský problém, nebo ho již odvál čas?

Na obou stranách to stále představuje velký lidský problém s pocity neodčiněných křivd. V praxi závisí na tom, do jaké míry nároky sudetských Němců budou mít podporu oficiální německé politiky a nakolik by jim pak česká vláda ustupovala. Nelze vyloučit, že tento problém opět nabere na intenzitě, zejména pokud budou narůstat ekonomické těžkosti.

Takže podle vás je existence Evropské unie existenčním zájmem Česka?

Česká republika nemůže existovat sama o sobě. Musí být zapojena do nějakého širšího integračního celku.

Bude existovat český stát ještě za sto let?

Pokud se nastane nic radikálního, tak český stát má docela slušnou perspektivu. Záleží na nás, na Češích. Stále se ptáme, co udělá Německo, jak se bude vyvíjet Evropa i svět. Zapomínáme, co my sami děláme proto, abychom si svůj národní stát zachovali.

Zatím jste si přečetli 60 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru