Evropa se vydala cestou ke vzniku politické unie pod nadvládou Berlína. Podpisem paktu o rozpočtové kázni Německo fakticky převzalo otěže. Snaha kancléřky Angely Merkelové zkrotit rozpočtové deficity členských zemí, a zajistit tak jejich solventnost, má z ekonomického pohledu logiku. Ostatně i v Česku se mluví o legislativě, která zakáže zadlužování.
Na druhou stranu dalo Německo rázně najevo, že pokud má pomáhat slabším, tak jen za podmínky, že se ostatní podřídí jeho vedení. Fakt, že podpis premiéra Petra Nečase pod paktem chybí, na věci nic nemění.
Navíc je to trochu risk: zatímco podobně rebelující Velká Británie se může obrátit na amerického „bratrance“, Praha takovou možnost nemá. Už proto, že třetina tuzemského zahraničního obchodu závisí na Německu a v zemi je přes 4000 firem v různé míře vlastněných německým kapitálem.
Francie na druhé koleji
Pozornosti českých politiků by nemělo ujít ani to, že z tandemu integračních tahounů vypadla Francie. Prezidentu Nicolasu Sarkozymu zbývají při vedení Evropy jen rázná slova, chybí mu ale to hlavní, ekonomický fundament.
Přitom „jeho“ hospodářství není o tolik menší než německé. To má na HDP Evropské unie 20procentní podíl, francouzské 16procentní. Paříž ale postrádá hmatatelný ekonomický růst. Zatímco loňský francouzský zahraniční obchod vykazuje deficit 70 miliard eur, německý se chlubí 155miliardovým přebytkem. Právě tyto peníze jsou základem převahy, protože německým bankám umožňují úvěrovat skoro celou Evropu.
Proč se Německo stalo hospodářsky i politicky nejsilnějším členem EU?Z čeho pramení jeho dlouhodobá dominance na starém kontinentě?
Ptali jste Petra Prokše z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve středu 14. března od 11.00 do 12.00.
Online rozhovor
Německo dostalo po druhé světové válce veliké "pokuty" a muselo platit obrovské odškodnění, navíc byla země totálně zničená - čím si vysvětlujete, že se během několika málo desetiletí znovu dostala na přední ekonomiky světa?
Jednalo se o několik příčin, které celkové působily ve vzájemní provázanosti. 1) Vnitřní: a) rozumná a hlavně prakticky účinná hospodářská politika západoněmecké vlády; b) tradiční pracovitost a disciplinovanost Němců. 2) Vnější: a) Marshallův plán; b) rozsáhlé investice zahraničního (zejména amerického) kapitálu; c) snaha západního demokratického společenství rychle stabilizovat situaci v „západním“ Německu, aby se rychle zapojilo do ekonomických a obranných struktur Západu, který proto velkoryse pomáhal poválečné rekonstrukci „západního“ Německa. Nesmí se také zapomínat na významný přínos „zahraničních“ dělníků jako levné pracovní síly.
Bylo Německo po válce nějak drasticky zadlužené? A pokud ano, tyto půjčky splatilo, nebo mu byly odpuštěny?
Druhý dotaz - dokázal byste v tomto zadlužení najít nějakou paralelu se současným Řeckem?
Jako u většiny takových „pohledávek“ v dějinách, tak Německo část splatilo a část mu byla odpuštěna“ právě ve snaze rychle stabilizovat „západní“ Německo. A současný přístup „věřitelů“ k Řecku to také dokazuje. Ovšem u „západního“ Německa se jednalo zejména o poválenou rekonstrukci zničené země, kdežto u Řecka se jedná v podstatě o záchranu státu a jeho vazeb v rámci Evropské unie.
Dobry den. Jak dlouho bude podle vas hrat Nemecko v EU jeste prim a co mu to muze pripadne prerusit?
Pokud bude pokračovat stávající pragmatická vnitřní a zejména zahraniční politika Německa, doprovázená odpovídající ekonomickou silou, tak ještě dlouho. Přerušit by to mohl rozpad Evropské unie nebo přechod Německa ke státně-nacionalistické politice.
Vnímáte projekt EU, resp. EHS a ES, jako opravdu pojistku proti válce, nikoli jako čistě pragmatické uskupení obchodníku pro snadnější, rychlejší a objemněší obchodování mezi sebou a zároveň jistou míru obrany z hlediska globální ekonomiky proti zbytku světa? Pokud by nevznikla EU myslíte si, že bychom už zažili další válku?
EU je samozřejmě pragmatické uskupení pro snadnější rozvoj „globalizující“ se ekonomiky a zároveň jako pojistka proti případné válce, která vždy rozvrátí „normální“ ekonomiku. Současně to byla také snaha vytvořit protiváhu demokratické Evropy vůči USA a na druhé straně proti „sovětskému“ bloku v době studené války. Možnost války není bohužel nikdy vyloučena, zejména když státy se snaží provádět egoistickou nacionalistkou politiku na úkor ostatních. Právě tomu měla EU také zabránit.
Dobrý den,
když se tak podívám na mapu Evropy a vidím kde je dnes jakás prosperita, nějak se mi to překrývá s pozdním obdobím Svaté říše římské. Co tak obnovit Evropu na jejich základech, ono to ostatně vypadá, že jinak to ani nepůjde.
Spíše se jedná o určité dlouhodobé civilizační tendence: západní (latinská) varianta křesťanství, soukromé vlastnictví, tržní ekonomika, osvícenství, rozmach všeobecné vzdělanosti a kultury, rozvoj liberálně demokratické společnosti, právní stát, ochrana občanských a lidských práv.
Dobrý den, rád bych Vám položil tři dotazy:
- Kdy podle Vašeho názoru přestanou politici v ČR strašit lidi tím,že nás Německo chce pohltit?
- Myslíte si stejně jako já, že kolektivní odsun sudetských Němců nebylo správné rozhodnutí a poškodilo naše pohraniční regiony na století dopředu (viz. likvidace obcí, živností, průmyslu, tradic, životního prostředí)?
- Myslíte si, že bude v budoucnu přeci jen možné určité smíření Čechů se sudetskými Němci a hlubší spolupráce na rozvoji našeho zaostalého a zdevastovaného pohraničí?
Děkuji
1) Otázka odsunu sudetských Němců je velice citlivý problém a tudíž také „politikum“ na obou dvou stranách, takže vždy se najdou čeští i němečtí politici, kteří toho budou využívat nebo dokonce „zneužívat“. 2) Odsun byl jedním z výsledků druhé světové války, v tehdejší rozjitřené atmosféře ani jiné řešení být nemohlo. Odsun nebyl „kolektivní“. Němečtí antifašisté mohli zůstat v Československu, avšak většina z nich přesídlila do „východního“ Německa. Na devastaci země (zejména pohraničí) se podílel spíše panující režim v letech 1948-1989. 3) Smíření je samozřejmě možné a hlavně žádoucí. Musíme si uvědomit, že v prostředí sudetských Němců existují různé proudy, ne příliš vlivní, ale právě proto velice hlasití nesnášenliví nacionalisté, kteří se nepoučili z dějin a touží po odvetě. Zároveň silná sociálně demokratická i křesťanská společenství a organizace, které programově prosazují smíření Čechů a Němců.
Dobrý den, jak myslíte, že by vypadalo Německo, kdyby nedošlo po válce k rozpadu a zůstala by pouze svobodná země.
2.
Jak by na tom bylo západní Německo, kdyby nedošlo ke sjednocení po revoluci a neplatilo by obrovské sumy za účelem vyrovnání obou zemí. Jak hodně jim to ublížilo, či naopak pomohlo.
1) Rozpad Německa byl součástí tehdejšího rozpadu světa na Východ a Západ v souvislosti s koncem druhé světové a začátkem studené války. To jsou dějiny. Historikové neradi odpovídají na otázky typu „..co by bylo kdyby..“ Přesto podle mého názoru, kdyby zůstalo jednotné, vyvíjelo by se pod mezinárodní kontrolou, teprve po delší době při vnitřních německých a mezinárodních zárukách by nakonec bylo přijato jako rovnoprávná země zpátky do mezinárodního společenství. 2) Pro Němce bylo prvořadým a strategickým cílem sjednocení Německa, bez ohledu na finanční náklady pro vyrovnání, které byly nutné pro vytvoření jednotné ekonomiky a opětovné spojení všech Němců do jednoho národního celku. Jinak by sjednocení bylo pouze formální a země i národ by zůstaly vnitřně rozděleny a tyto rozpory by se prohlubovaly s hrozbou nového rozpadu Německa.
Nemělo by se podle vás přestěhovat hlavní město Evropy z Bruselu do Berlína?
Na první pohled se to jeví jako logické, vzhledem k politickému a zejména ekonomickému postavení Německa v Evropě. Avšak přenesení „hlavního“ města Evropy z Bruselu do Berlína by vyžadovalo několik předpokladů. Především politickou dohodu o takovém řešení, která je nemožná, protože zejména Francie ani Velká Británie by nepřipustily takové posílení „prestiže“ Německa. Brusel všeobecně vyhovuje, protože Belgie je malá země. Současně by to vyžadovalo také vytvoření příslušné „infrastruktury“, zejména sídla příslušných orgánů a úřadů EU, kterou již Brusel má. Vzhledem k současným ekonomickým problémům Evropy by se nikdo neodvážil předložit návrh na tak obrovské investice, které by představovalo přesídlení z Bruselu do Berlína.
Jakou pozici by dnes měly obě poloviny Německa, kdyby zůstalo rozdělené a nedošlo ke sloučení "východu" a "západu", ale padla by Železná opona?
Je Německo i dnes de facto federace NDR a SRN? Akorát navenek vystupuje jednotně a má jednu kancléřku?
1) Podle mého názoru by se „západní“ Německo – SRN nepochybně dále dynamicky a rychleji rozvíjelo. Ve „východním“ Německu – NDR by se vyostřovaly mocenské spory stoupenců bývalého režimu a jeho protivníků a prohlubovaly by se sociální a ekonomické problémy. Země by se zmítala v politických a sociálně-ekonomických krizích. Nakonec v zájmů stability celé a zejména střední Evropy by asi pod mezinárodním tlakem došlo nakonec ke sjednocení Německa, avšak za mnohem horších podmínek. Problémů NDR by mohly také „zneužít“ konzervativní síly v bývalém Sovětském svazu, aby případně mocensky, tedy vojensky, za nějaké pro ně příznivé mezinárodní konstelace vojensky zakročily. To by mělo neblahý dopad také pro tehdejší Československo. Sjednocení Německa mělo tedy význam pro stabilitu Evropy i bezpečnost nynější ČR. 2) Stávající jednotné Německo není federací SRN a NDR. Sjednocení prakticky proběhlo jako „anšlus“, tedy připojení NDR, která zanikla, k SRN, která nadále existuje.
vybudoval hitler svou monstr říši hlavně kvůli ekonomickým "reformám", že začal mohutně zbrojit a tím dal lidem práci a koupil si tak její podporu?
Ekonomické „reformy“ nebo spíše státem řízená ekonomika měla vyřešit sociální problémy předcházející hospodářské krize, stabilizovat nacistický režim a vybudovat silnou armádu pro expanzivní válku.
Nepřijde vám zcestné, že se bavíme neustále pouze o německé ekonomice, o tom, kolik půjčují, kolik tam vyvážíme atd..? To je vážně ekonomika dnes nejdůležitějším faktorem, který určuje vliv nebo moc?!?
Silná a prosperující ekonomika je základní zárukou stability společnost a státu. Ukazuje se to zejména v době hospodářských problémů a krizí.
Dobrý den, pane doktore, měl bych na vás následující dotaz - vyrovnala se ČR již s německou minulostí? Mám tím na mysli samozřejmě názor na odsun sudetských Němců,viz třeba kauza Budínka. A obecně - jak by podle vás mělo vypadat takové "vyrovnání s minulostí"?
Děkuji a jsem s pozdravem.
Názory na odsun Němců budou vždy rozporuplné, od kritických hlasů až po jednoznačný souhlas. Nějaké jednotné a všeobecně přijatelné stanovisko asi nikdy nebude. Vyrovnat s vlastní minulostí se musejí obě strany. Ovšem minulost by neměla zatěžovat přítomnost ani budoucnost, zejména, když vztahy s Německem jsou dnes vcelku dobré. Vyrovnáním z minulosti by se však neměli zabývat politikové, kteří se mají starat především o přítomnost a budoucnost.
Současná politická garnitura je stejně nepoučitelná, bude pořád dokola omílat ty ssamé chyby z minulosti, žádný progres není možný - váš názor?
Důležité je nakolik si to nechají líbit občané. Neměli by pasivně přihlížet a pouze rezignovaně kritizovat.
Nechci federální Evropu a jsem proti další integraci. Jsem válečný štváč či potížista?
Jste svobodný občan, který má naprosté právo na vlastní názor.
Vím, ýe jste historik, nikoli ekonom, přesto se zkusím zeptat - čím je Německá ekonomika výjimečná? Pořád totiž nemohu pochipot, že má asi 80 milionů obyvatel, ale tvoří tak velký produkt jako HDP? V čem to je, dyž ne ve velikosti pracovní síly?
Jedná se o propracovaný systém trvající již desetiletí. Rozumná hospodářská politika vlády, pracovní výkonnost, uplatňování moderních technologií, to všechno doprovázené funkčním sociálním systémem, za který ručí stát.
Myslíte si, že v Německu někdo oprašuje termín Drang nach Osten? Jak podle vás vnímá německá elita Česko? Jako sousedy, nebo zemi lokajů?
Nějaké mocenská, tedy vojenská expanze na Východ, nehrozí, zejména, když některé mocenské cíle se dají dosáhnout ekonomickými vazbami. Vnímají nás jako sousedy, s kterými je nutné již s ohledem na minulost dobře vycházet. Jinak každý jednotlivec má ještě vlastní názor.
Jaké jsou současné vztahy mezi Německem a Francií a jak se podle historických paralel budou vyvíjet do budoucna?
Je to pragmatická spolupráce v zájmu obou mocností, které společně chtějí mít hlavní slovo v EU. To bude asi nadále pokračovat.
Otázku, jak dlouho bude Německo dominovat Evropě, si my, Češi, klademe od té doby, co se Němci stali našimi sousedy, tj. 1.500 let. Německo je největší ekonomikou EU s rozumnou vládou, dokud tomu tak bude, bude hrát významnou roli v EU. Proč stále nejsou německy mluvící obyvatelé Evropy (A, CH, LIE, LUX, jako jediný evropský národ sjednoceni v jednom státě)? Stále platí, že je Německo příliš velké na to, aby bylo jen jedním ze států EU a příliš malé na to, aby jasně dominovalo Evropě?
Nejsou sjednoceni, protože je to dáno historickým vývojem a také zeměpisnou polohou. Nyní nějaké „nacionálně“ motivované sjednocení není třeba, protože tuto úlohu plní těsné ekonomické vazby.
Tipnul byste si, jak by dnes vypadala střední Evropa, pokud by přežila Habsburská monarchie a Německo, Rakousko, ČR, Slovensko a Maďarsko byla jednou velkou federací?
Habsburská říše měla jedinou historickou šanci na přežití, demokratickou federaci. Tuto šanci bohužel propásla.
Je německo opravdu tak silné a vyspěleé nebo je silné jen v rámci evropy?
Německo je v podstatě evropská a tím také světová velmoc se silnou ekonomikou.
Osobně si myslím, že Češi měli od začátku s Němci problém - vnímali je tak, že "okupují" jejich přirozené území, což vygradovalo nejen bojem o nezávislost, ale pak především také vyhnání obyvatel ze Sudet. Dneska je situace podobná - na Němce nedáváme a nemůžeme jim přijít na jméno, ale pokrytecky jim lezeme do ****** kvůli byznysu.....
Jasně etnicky jsou na našem území doloženi Keltové, Germáni a Slované (Češi). Nacionální stereotypy z minulosti jsou překážkou pro budoucnost. Vzájemná spolupráce – rovnoprávná (!) je jedinou variantou pro střední Evropu.
