Ministerstvo spravedlnosti připravilo velké množství podnikatelské legislativy. Kvůli sporu s vrchním státním zástupcem Vlastimilem Rampulou ale není vůbec jisté, zda zákony někdo dokončí. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a zákon o transparentnosti se přitom mají týkat drtivé většiny firem.

V reakci na bouři týkající se anonymních akcií vytváříte nyní zákon o transparentnosti, který situaci zpřehlední. Kdo k akciím bude mít přístup?

Cílem je zabránit, aby se přes tento druh společností praly špinavé peníze. Přístup k informacím tak budou mít jen orgány činné v trestním řízení, tedy policie, soudy a státní zastupitelství a navíc ještě finanční úřady.

Pomůže ale uložení v nějakém centrálním depozitáři? Stále přece bude možné schovat majitele do zemí, které tyto akcie mají...

To bude ale na policii a státním zastupitelství, aby tyto struktury rozkryly. Ten řetězec může být složitější, ale my tomu nemůžeme zabránit. Asi těžko upravíme právní řády cizích států. Filozofie zákona je navíc taková, že rozkrývat to budou až společnosti obchodující se státem. Není přece veřejným zájmem znát skutečné vlastníky všech firem.

Bude možné dohledat i minulé vlastníky anonymních akcií?

Žádný zákon nemůže působit do minulosti a my musíme napsat něco, co projde i u Ústavního soudu. Jsou tady miliony drobných akcionářů, normálních lidí, kteří vlastní anonymní akcie. To není banda zločinců a kmotrů. Pro ty bude zátěží už jen to, že si budou muset vést konto, a nejde je přece nutit ke zjišťování předchozích vlastníků.

Ve druhé části zákona je povinnost rozkrývat skutečné vlastníky i v účetních závěrkách ukládaných do obchodních rejstříků, když se firma uchází o veřejné zakázky. Jak to ale bude vynucováno? Dnes většina společností neukládá vůbec nic...

Stát nebo jeho část bude mít možnost od smlouvy s takovou firmou odstoupit a navíc jí nevyplatit vůbec zisk ze smlouvy. Důležité to je pro situace, když se mění politici, a ti odcházející na poslední chvíli uzavírají smlouvy, kterých se potom není možné zbavit. Nejlepším příkladem je bývalý ministr Pavel Němec.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru