Rusko je znepokojeno rostoucí hrozbou útoku na Írán a obává se, že podobná akce by měla "skutečně katastrofální" následky. Napsal to ruský premiér Vladimir Putin v článku pro pondělní vydání listu Moskovskije novosti. O jeho základních tezích informovala ruská média.
"Rostoucí hrozba vojenského úderu na tuto zemi (na Írán) Rusko nepochybně znepokojuje. Pokud k němu dojde, následky budou skutečně katastrofální. Jejich rozsah ani není možné si představit," varoval Putin v článku, který bude zveřejněn necelý týden před prezidentskými volbami. Ruský premiér je v nich vysokým favoritem.
Putin podle rozhlasové stanice Echo Moskvy v článku obvinil Spojené státy, že jsou "posedlé myšlenkou zajistit si nezranitelnost jak v technologickém, tak i geopolitickém smyslu".
Vyjádřil rovněž naději, že se USA a jejich spojenci "nepokusí prosadit vojenský scénář v Sýrii bez svolení Rady bezpečnosti OSN". Rusko před podobnými plány opakovaně varuje a rezoluci, která vyzývala syrského prezidenta Bašára Asada k odchodu, v Radě bezpečnosti spolu s Čínou vetovalo.
Ruský premiér se v článku věnuje i konfliktu v Afghánistánu. Píše, že Moskva není proti zapojení Tálibánu do procesu národního usmíření, pokud se toto hnutí zřekne násilí, uzná ústavu a přeruší styky s Al-Káidou.
Írán odmítl jadernou inspekci na své základně. Rusko varuje Izrael před útokem - čtěte ZDE
Írán zastavil přísun ropy do Evropy. Na suchu jsou Britové a Francouzi - čtěte ZDE
Rusko je připraveno "výrazně rozšířit" svou účast na pomoci Afghánistánu za podmínky, že spojenci zahájí likvidaci tamních opiových plantáží, uvedl Putin. Potvrdil tak ruský zájem na tom, aby se spolu s ukončením násilí stalo součástí řešení afghánské krize i zastavení výroby heroinu.
Jeho významná část končí u ruských spotřebitelů, k nimž směřuje přes špatně střežené hranice středoasijských států.
Pronikání afghánských drog do Ruska označil Putin za "heroinovou agresi". Zdůraznil, že spojenci musejí v Afghánistánu likvidovat jak opiová pole, tak i heroinové laboratoře.
Jednotný energetický komplex
Podle agentury RIA Novosti Putin v článku nevyloučil, že by Rusko mohlo poskytnout přímou finanční pomoc některým evropským zemím, které v současnosti procházejí finanční krizí.
"Rusko se aktivně zapojuje do mezinárodních opatření na podporu postižených evropských ekonomik a důsledně se účastní přípravy kolektivních rozhodnutí v Mezinárodním měnovém fondu. V zásadě nevylučujeme ani možnost přímé finanční pomoci v řadě případů," uvedl premiér, ale dodal, že evropské problémy může vnější financování vyřešit jen částečně.
Za možnou součást spolupráce Ruska s Evropou Putin označil i návrh na vytvoření "jednotného energetického komplexu". Spolupráce v energetické oblasti by se měla prohloubit, její významnou součástí jsou už nyní podle Putina plynovody Nord Stream a South Stream, jimiž směřuje ruský plyn k evropským zákazníkům mimo Ukrajinu.
Premiér v této souvislosti připomněl i dřívější ruský návrh na vytvoření euroasijské zóny volného obchodu "od Lisabonu po Vladivostok".
Putin před prezidentskými volbami publikoval v centrálním ruském tisku už šest jiných programových článků. Věnovány byly mimo jiné národnostní politice, ruskému hospodářství, chodu státní správy nebo reformě armády.
