Nizozemským vědcům se podařilo vytvořit v laboratoři masovou vlákninu. Ještě letos údajně hodlají dospět až k syntetickému karbanátku. Očekávají od této technologie šedesátiprocentní úsporu v ekologické zátěži vznikající při tradiční výrobě masa. Informovala o tom stanice BBC.

"Mohli bychom tak získat ohromné množství zdrojů," řekl na vědecké konferenci v Kanadě profesor Mark Post, jehož skupina z univerzity v Maastrichtu za objevem stojí.

Vlákninu se podařilo vyrobit s pomocí kmenových buněk. Základem procesu je odebrání svalových buněk - myoblastů - ze živého zvířete. Ty jsou pak umístěny do výživné kultury, v níž se dále v laboratoři vyvíjí. Kromě toho je tvořícím se buňkám třeba poskytnout také určitou podpůrnou kostru, aby mohla vzniknout trojrozměrná svalová vlákna schopná smršťovat se a natahovat.

Svalová vlákna, tuk i krevní řečiště je třeba vypěstovat odděleně

Miniaturní kousky umělého, šedivého a chuťově neutrálního masa se už podařilo vyvinout i v jiných laboratořích. Klíčem k úspěchu je ale dopracovat se ke komplexní svalovině podobné té, jako mají živá zvířata. Kromě svalových vláken musí obsahovat i tukové buňky, které dodají chuť, a krevní řečiště, jež bude zdrojem barvy a železa. Všechny tyto prvky musejí být vypěstovány odděleně a teprve potom spojeny dohromady.

Nizozemci se zatím v laboratoři dopracovali k několika páskům bělavé masové vlákniny dlouhých asi dva centimetry, širokých centimetr a tlustých zhruba milimetr. Tato vlákna budou spojena s uměle získaným tukem a krví.

Laboratorní "výroba" v tuto chvíli přijde zhruba na 200 000 liber (asi šest milionů korun), ale profesor Post tvrdí, že až bude výrobní technologie vylepšena, cena prudce klesne: "Chceme ukázat, že je to možné. Ale bude třeba ještě hodně práce i peněz, abychom se dostali k účinné a cenově výhodné výrobě."

Proč maso z laboratoře? Lidí je čím dál víc, zdrojů pro chov ubývá

Proč se vynakládají takové sumy na vývoj nových metod výroby masa, když ty tradiční fungovaly tisíce let? Protože odborníci na výživu jsou přesvědčeni o tom, že z dlouhodobého hlediska je současný stav neudržitelný. Podle odhadů bude třeba vzhledem k růstu obyvatel v příštích padesáti letech produkci potravin zdvojnásobit. Ztěžovat to bude nová urbanizace krajiny, klimatické změny i nedostatek vody.

Profesor Sean Smukler z kanadské Univerzity Britská Kolumbie se domnívá, že těžké bude zajistit výrobu masa zejména v Asii a Africe. Laboratorní maso je podle něj vhodné řešení: "Dobré je vše, co zabrání zabírání divočiny kvůli zemědělské půdě. V ohledu obdělavatelné krajiny jsme se už přiblížili ke kritickému bodu."

Post svůj výzkum podpořil čísly. Nyní je k tomu, aby se získalo 15 gramů živočišného proteinu z hovězího nebo vepřového masa, zapotřebí nakrmit krávu nebo vepře 100 gramy rostlinného proteinu, což představuje efektivitu 15 procent. Při výrobě syntetického masa lze prý získat odpovídající energetickou hodnotu s padesátiprocentní efektivitou.

Post přiznává, že první syntetické karbanátky či hamburgery budou chuťově nevýrazné. K tomu, aby se zjistilo, jaké složky masa této potravině dodávají charakteristickou chuť, bude zapotřebí další analýza.

Související