V nově připravované energetické koncepci se stále počítá s dostavbou další dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Probíhá soutěž na výběr dodavatele, která má v příštím roce najít vítěze a v letech 2015 nebo 2016 by se mohlo začít stavět.

Nový Temelín je ale riskantní investice s nejistou návratností. Podle posledních studií je šance, že se náklady za dobu provozu zaplatí, zhruba půl na půl.

Cenu energie z jádra navíc žene dolů rozvoj obnovitelných zdrojů jako slunce či větru, které je upřednostňována dotacemi a povinným výkupem. Navíc elektřina z větrných elektráren může brzy podle některých odhadů konkurovat jaderné energii i bez dotací.

Známý je také například odpor Rakouska vůči energii z jádra. Již dříve dokonce avizovalo, že "špinavou" energii dovážet nebude.

Vyplatí se Česku Temelín dostavět, nebo skončí projekt u ledu? Jaké jsou silné a slabé stránky uchazečů o dostavbu.

Na otázky čtenářů odpovídal zvláštní vládní zmocněnec pro dostavbu JE Temelín Václav Baruška.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Pane Bartuška, jaký je plán ČEZu na uzavírání uhelných elektráren v souvislosti s dostavbou JETE. Řada uhelných elektráren už je na hranici své životnosti. Bude nový výkon stačit na jejich náhradu?
Václav Bartuška
Dobrý den všem, děkuji za všechny slušné otázky, pokusím se odpovědět na co nejvíce z nich. Uhelné elektrárny ČEZu: v rámci tak zvané obnovy zdrojů se plně rekonstruují elektrárny Tušimice, Ledvice a Prunéřov. Na další plány s ostatními elektrárnami byste se měl zeptat přímo ČEZu, nejsem jejich mluvčí. Vaše druhá otázka míří na samou podstatu rozhodnutí o dostavbě Temelína: jaká bude naše potřeba a spotřeba elektřiny za deset, dvacet, padesát let? Nedokážu odhadnout, kudy se Evropa vydá. Naše slova a strategie hovoří o nové, technické a vyspělé civilizaci, ale realita zatím směřuje k deindustrializaci. Tohle je skutečné dilema Evropské unie. Stále jsem ještě optimistou a věřím v Evropu. I v tuhle zemi.
Čtenářský dotaz
Zdravím. Počítá investor s pojištěním Temelína na případnou způsobenou škodu nebo to nechá na daňovém poplatníku - státu či dokonce je to prostě zase jen soukromé riziko ohrožených lidí v okruhu stovek km? S jak velkou případnou škodou / mírou náhrady a pravděpodobností počítáte? Bude investor nést náklady dlouhodobého úložiště? Kdo je investor dostavby a příjemce jejich výnosů? Za přímé odpovědi děkuji a přeji hezký den.
Václav Bartuška
Dobrý den, pojištění jaderných elektráren je povinné. Nevím, který typ u nás v příštích letech převládne, zatím v Evropě existují dvě konvence (Vídeňská a Pařížská), nově je zde třetí iniciativa z USA. Investorem Temelína 3+4 bude ČEZ, příjemcem výnosů jeho vlastníci (v tuto chvíli ze 70 procent stát). Jsem rozhodně proti tomu, aby se tento podíl státu v ČEZ prodával. Model kapitalismu posledních desetiletí, kdy se privatizují zisky, ale socializují rizika, považuji za špatný.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, považuju se za fandu jaderné energie, ale z dostavby Temelína mám upřímnou hrůzu. Ještě si pamatuju, jak stály první dva bloky nakonec třikrát víc, než projektová cena, a to tu ještě nebyla korupce a všeobecné předražování zakázek tak rozlezlá. Mé obavy by ale dost rozptýlilo, kdybychom se inspirovali u Finů a dodavatel se musel zavázat, že případné vícenáklady zacvaká pěkně ze svého. Prosazujete takové řešení? Pokud ne, proč?
Václav Bartuška
Dobrý den, máme stejné obavy - dosavadní průběh výstavby jaderných elektráren třetí generace nejede nikde podle harmonogramu, zpoždění mají i stavby v Číně. Zájmem ČEZu (coby investora) a samozřejmě i státu (coby většinového vlastníka) je minimalizovat riziko prodražení. Myslím, že na model fixní ceny budou muset v budoucnu přistoupit všichni "tržní" dodavatelé (u těch, kdo své výrobky prodávají na základě mezivládních dohod a barterů, to může být jinak). Na pevnou cenu museli přistoupit i Korejci v Abu Dhabi (2009; čtyři reaktory).
Čtenářský dotaz
Dobry den. Z jakych duvodu byly v 90.-tych letech zastaveny prace na 3. a 4. bloku JETE a proc se nedostavely podle puvodniho planu. Budou zaklady techto bloku v novem projektu pouzity a nebo budou jiz provedene a zakonzervovane prace zbourany a postaveny podle noveho projektu?
Václav Bartuška
Dobrý den, práce byly počátkem 90. let postupně zastaveny na všech čtyřech blocích JETE. Důvodem byl především propad spotřeby elektřiny, důsledek propadu průmyslové výroby po roce 1989. Bloky 1 a 2 (již rozestavěné) byly později dokončeny (spuštěny 2000 a 2001). Stavební práce na blocích 3 a 4 nebyly nikdy zahájeny, takže není, co bourat. A proč jiný projekt: Temelín 1 + 2 má reaktory VVER 1000, tzv. druhé generace jaderných reaktorů. V Evropě dnes můžete postavit jen reaktor třetí generace.
Čtenářský dotaz
Dobry den, mam dotaz na Thorium, proc se nepocka na vyreseni Thoria jako paliva? Vzdyt uz toto desetileti by to mohlo byt vyreseno, navic stavba elektrarny na Thorium je nekolikrat levnejsi nez na uran a bomby snad uz delat nebudeme. Jak pokracuje vyzkum Praha-Autralie ohledne Thoria? Patrime mezi 6 zemi co se o to snazej a ja doufam ze toto ma prioritu nez utopeni miliard v Temelinu, ktery nez se vubec zacne stavet uz bude zastaraly. Dekuji za odpoved.
Václav Bartuška
Dobrý den, výzkum thoriových reaktorů ukončila většina států světa v 60.-80. letech minulého století (např. HTGR v Německu, MSBR v USA), dnes pokračuje signifikantní výzkum pouze v Indii, která má velké zásoby thoria. Osobně věřím spíše na využití tavených solí (molten salts) doby zásobníků energie. Články s tavenými solemi využívají například solární termální elektrárny (ukládají teplo během dne a díky čerpání energie z tavených solí posléze vyrábějí elektřinu ještě několik hodin po západu slunce).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, dostavba Temelína údajně nemá být zisková. Položím Vám prostou otázku, znamená to tedy že elektřina z FVE a větru nebo plynu je levnější než z JE ? Uhlí neuvažuji, toho se nedostává už nyní. Děkuji Martin
Václav Bartuška
Dobrý den, prosím, berte jako fakt, že energetika je především byznys - a každý prosazuje svůj obor a své investice. Od zastánců fotovoltaiky se dozvíte, že je už dávno komerčně úspěšnější, než klasické zdroje; plynaři Vám řeknou, že není nad plyn; uhlobaroni podporují uhlí. Toje v pořádku. Zatím je jaderná energetika vysoce zisková (tvoří, například, zhruba dvě třetiny zisků ČEZu). Ale to platí pro již postavené elektrárny: uvidíme, jaká pravidla budou pro toto odvětví prosazena v příštích letech v Evropě. Kterýkoli byznys, i sebevýnosnější, můžete pomocí regulace zničit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, vím, že to je spíš námět k filozofování než otázka, ale co se podle Vás stane, když jaderná energetika za cca 30-50 let úplně skončí (což je vzhledem k současnému zamrznutí tohoto odvětví možné) a fosilní paliva díky strmě rostoucí spotřebě Číny, Indie atd. vyčerpáme? Jaký bude svět energetiky v roce 2050-70? Je jasné, že přijdou chytré sítě a technologie a některé alternativní zdroje asi posílí, ale máte reálnější obrysy budoucího světa?
Václav Bartuška
Dobrý den, vidím, že přemýšlíme o podobných věcech. Riziko, že západní svět ztratí schopnost a ochotu provozovat jadernou energetiku, existuje; jak bohatneme, máme stále menší toleranci rizik. Scénáře světové energetiky na roky 2050 a dále dělají mnozí, od International Energy Agency po Pentagon. Nevím, co nám budoucnost přinese. Chci věřit, že dokážeme pomocí vědy a výzkumu nacházet nové zdroje a technologie, a že se na tomto světě směstnáme. Nepochybně nás čekají krize. Doufám, že ne války.
Čtenářský dotaz
Vážený pane Bartůšku, na tretiruka.cz jsem se dočetl, že "Podíl jaderné energetiky by mohl stoupnout až na 50%, což je o 20% více než nyní. Kromě dvou jaderných bloků v Temelíně zvažuje MPO ještě postavit jeden další v Dukovanech". Myslíte, že je tento cíl ve vztahu ke státní energetické koncepci reálný? Co si myslíte o obnovitelných zdrojích energie a jejich úloze v připravovaném energetickém mixu? Děkuji
Václav Bartuška
Dobrý den, stavbu Temelína 3+4 považuji za reálnou; v určitém časovém odstupu může dojít i na Dukovany 5. Dál nevidím; klíčovou roli pro atom i obnovitelné zdroje bude hrát skladování elektřiny. Pokud najdeme způsob, jak ukládat bezpečně a s minimem ztrát stovky a tisíce megawatthodin, bued vše jinak. Zatím tuto roli hrají jen přečerpávací vodní elektrárny, ale ne všude v Evropě jsou Alpy. V této chvíli vím o zhruba čtyřiceti různých projektech skladování elektřiny, od vodíku přes tavené soli (viz výše) až po stlačený vzduch, rotory a ukládání tepla do vody. Který z nich bude úspěšný, nevím. Ale věřím, že se po více než století snahy podaří naší vědě tenhle problém vyřešit. Pokrok v malých bateriích (viz Váš mobil nebo laptop) za posledních dvacet let je slibný. Bohužel na větší objemy elektřiny musíme nějak jinak.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, 1) všude čtu, že ERoEI větrných elektráren je vyšší než u JE. Nebylo by přeci jen lepší dát přednost větrným elektrárnám, doplněným o přečerpávací elektrárny? (i vzhledem k poměru zastoupení českého průmyslu na dodávkách, nákladům na likvidaci JE a naší energetické nezávislosti) 2) Jak je to s "peak" uranu, není to už bezprostřední hrozba? Bude dostatek paliva po celou dobu provozu? Děkuji
Václav Bartuška
Dobrý den, v České republice je pro větrné parky vhodných zhruba 4 až 7 procent území (různé zdroje uvádějí odlišné odhady). Většinou jsou tato místa v pohraničních horách, často v přírodních rezervacích. Na rozdíl od Británie, Německa či Dánska nemůžeme stavět větrné parky na moři ("deep off-shore", nově i "deep-deep off-shore"). Myslím, že jiné zdroje jsou nadějnější - biomasa a, pro někoho překvapivě, odpady (v tomto případě nejde o obnovitelný zdroj, byť miliony tun odpadu, které ročně produkujeme, svádějí k omylu). Uran: zatím jsou potvrzené zásoby uranu ve světě na dostatečně dlouhou dobu, navíc - na rozdíl od ropy - v relativně diverzifikované skupině zemí: např. Austrálie, Kazachstán, Kanada, Namibie, zatím i Česká republika. Díky tomu, že se proklamovaná "nukleární renesance" zatím nekoná, klesly ceny uranu v posledních třech letech velmi výrazně. Uvidíme, zda jde o trvalý stav.
Čtenářský dotaz
Nemyslíte, že jaderná energie nedokáže cenově konkurovat energii vyrobené ze zemního plynu, a že dostavba JETE je tudíž nesmyslná? Zemního plynu je na celém světě dostatek, ceny z dlouhodobých smluv jsou předvídatelné.
Václav Bartuška
Dobrý den, potíž s plynovými elektrárnami je, že cena paliva tvoří až 70 procent provozních nákladů (oproti jednotkám procent u jaderek). Výhodou je krátká doba výstavby a relativně malý odpor veřejnosti (byť RWE si po pokusu stavět u Čelákovic může myslet něco jiného). Nicméně když se podíváte na plánované nové stavby jaderných elektráren v USA, Vogtle a VC Summer, oba investoři - Georgia Power a SCANA - chtějí tyto elektrárny coby hedging proti růstu ceny plynu v budoucnosti. Jde o soukromé subjekty, tak snad vědí, co dělají.
Čtenářský dotaz
Pane Bartuško, říkal jste, že podmínkou pro výběr dodavatele nových bloků v Temelíně musí být v provozu referenční reaktor daného dodavatele v provozu. Budete na tom trvat, když se má v tendru vybírat již v létě a ani jeden z nabízejících (o oznámení dvouletého zpoždění i od Rosatomu) toto nesplní? Navrhnete odklad? Nebylo by to ostatně i kvůli ještě nadlouho vysocepřebytkové bilanci ČR nakonec vhodnější? Děkuji za odpověď
Václav Bartuška
Dobrý den, opatrnost je určitě na místě. Vítěz tendru dostane jen omezenou autorizaci na přípravdu dokumentace pro sérii nutných povolovacích řízení (územní řízení, licence SÚJB, v dalším kole stavební povolení). Teprve poté, kdy bude ČEZ mít všechna povolení, vydá konečný pokyn ke stavbě (anglicky FNTP, Final Notice to Proceed). V optimistické variantě by to měl být rok 2015. Pokud v té chvíli nebude spuštěný a fungující referenční blok, je - alespoň v mých očích - s tímto odvětvím konec a dostavbu Temelína bych odložil. Objel jsem všechny stavby všech tří uchazečů, mám velký respekt k tomu, co dělají - ale jaderná energetika musí mít komerční smysl.
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Bartuško, mohl by jste mi a ostatním čtenářům iHned vysvětlit, jaká je Vaše role v tendru na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrátny Temelín? Samozřejmě vím, že jste Zvláštní vládní zmocněnec pro dostavbu JE Temelín a Zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, ale mne by zvlášť zajímala spíše praktická část těchto funkcí. Případně i jejich skloubení. Jak často řešíte otázku JE Temelín se členy vlády? Jste podřízen přímo panu premiérovi nebo i jiným ministrům - nabízí se pan ministr průmyslu a obchodu. Podílíte se na přípravě energetické koncepce ČR (alespoň z titulu Vašich funkcí bych to za jaderné zdroje očekával)? Děkuji za odpovědi a přeji krásný den Tomáš Záruba
Václav Bartuška
Dobrý den, nejsem tím, kdo rozhodne; odmítl jsem být i v jakékoli vazbě na ČEZ (dozorčí rada). Moje role je hlavně informační: dávat premiérovy a vládě nezávislé informace o všech třech uchazečích, jejich stavbách, úspěších i prohrách. Proto se pravidelně scházím se šéfy všech tří firem, proto pravidelně navštěvuji jejich stavby; řekněme, že mám za úkol být nepříjemným tazatelem. Jsem podřízen přímo premiérovi, s nímž se pravidelně vídám, stejně jako s dalšími členy vlády. Na přípravě aktualizace Státní energetické koncepce jsem se nepodílel, ale měl jsem jistou roli v rámci oponentury. Děkuji všem za otázky a omlouvám se těm, na které se nedostalo. Přeju pěkný den, Václav Bartuška
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru