V článku nazvaném Toxická pravda o cukru, který byl zveřejněn začátkem února v časopise Nature, Robert Lustig, Laura Schmidtová a Claire Brindisová tvrdí, že je nevhodné považovat cukr jen za "prázdné kalorie".

"Na těchto kaloriích není nic prázdného," napsali tito vědci. "Zvětšující se počet vědeckých důkazů ukazuje, že fruktóza může spustit procesy vedoucí k poškození jater a ke škále dalších chronických nemocí. Troška není problém, ale velké množství zabíjí - pomalu."

Daň z moči, sexu nebo vousů aneb Hitparáda bizarních daní - čtěte ZDE

Prakticky každý už slyšel - nebo osobně zažil - slovní spojení "bohatý na cukry". Proto možná srovnání s alkoholem a tabákem není tak překvapivé. Je ale pochybné, zda by Američané pohlíželi příznivě na regulaci svého oblíbeného hříchu.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Spojené státy jsou národem, který cukr miluje: průměrný dospělý Američan denně spořádá 22 čajových lžiček cukru, uvádějí oficiální průzkumy. A teenageři denně spolykají dokonce 34 lžiček cukru. Ke snížení této spotřeby doporučují autoři zdanění potravin obsahujících cukr a kontrolu jejich prodeje dětem mladším 17 let.

Už nyní je 17 procent amerických dětí a dospívajících obézních.

Napříč celým světem se spotřeba cukru za posledních 50 let ztrojnásobila. Toto zvýšení přispělo ke vzniku globální pandemie obezity, která na celém světě přispívá k úmrtí 35 milionů lidí ročně na neinfekční nemoci včetně cukrovky, srdečních chorob a rakoviny.

Zdravá daň

Podobné daně zavedly už dříve některé další evropské země. V roce 1991 Lotyšsko daň na limonády a pivo, Rumunsko v roce 2010 zdanilo rychlé občerstvení a cukrovinky.

Dánsko ve stejném roce zvýšilo daň ze sladkostí, zmrzliny a čokolády a od začátku loňského roku zavedlo daň z tuků a cukrovinek počítanou podle obsahu nenasycených mastných kyselin.

Dražší je od té doby  v Dánsku máslo i olej, což vše nezabránilo růstu jejich spotřeby. Nicméně výnos z těchto speciálních daní vzrostl v roce 2010 meziročně o více než dvacet procent.

Maďarsko má od loňska tak zvanou „hranolkovou daň“, která  se uplatňuje na rychlé občerstvení i sladké nápoje. Vynést má ročně 20 – 30 miliard forintů, tedy 2 – 3 miliardy korun. Peníze mají být použity na pomoc maďarskému zdravotnímu systému, který má schodek ve výši 100 miliard forintů.

Zdanění nezdravých potravin je momentálně zvažováno ve Finsku a Velké Británii. V Británii se uvažuje o dani ze sladkých limonád ve výši minimálně deset procent maloobchodní ceny. Problém je v tom, že část odborníků tvrdí, že takové zvýšení ceny sladkých výrobků k ničemu nepovede.

Zatím nejsou ze žádné země známy statistiky, které by dokazovaly výraznější vliv speciálních daní z nezdravých potravin na snížení nadváhy obyvatel a tím i zlepšení jejich zdraví.

Obezita totiž není způsobena jen levnými nezdravými potravinami, ale také životním stylem, rychlou dostupností hotových jídel a genetickými dispozicemi. Navíc lidé často přejdou od dražších nezdravých jídel k levnějším náhražkám ještě méně prospívajícím zdraví.

Pozor na játra

"Jsou dobré kalorie a špatné kalorie, stejně jako jsou dobré tuky a špatné tuky, dobré aminokyseliny a špatné aminokyseliny, dobré uhlovodany a špatné uhlovodany," uvedl v prohlášení Lustig, profesor pediatrie a ředitel programu Weight Assessment for Teen and Child Health (WATCH) na Kalifornské univerzitě. "Ale cukr je kromě svých kalorií i toxický."

Potravinový průmysl se snaží naznačit, že "kalorie je kalorie", řekla Kelly Brownellová, ředitelka střediska pro potravinovou politiku a obezitu na Yaleově univerzitě. "Ale tenhle a další výzkumy naznačují, že v případě cukru je to něco jiného," dodala.

Zpráva Kalifornské univerzity zdůrazňuje metabolické dopady cukru. Jeho nadbytek může pozměnit metabolismus, zvýšit krevní tlak, změnit působení hormonů a poškodit játra - výsledky, které znějí podezřele podobně nadměrné konzumaci alkoholu. "Když o tom přemýšlíte, dává to vlastně smysl," řekla Schmidtová. "Koneckonců alkohol je jednoduše destilací cukru."

Závislost na cukru

Vědci ale prověřovali i další oblasti: například účinek cukru na mozek nebo to, jak tekuté kalorie přijímá jinak než pevné. Vědci naznačili, že cukr aktivuje stejné části v mozku jako tradiční drogy morfin či heroin. Nikdo netvrdí, že účinek cukru je srovnatelně silný, ale "pomáhá to potvrdit, co lidé sami říkají. Že touží po cukru a mají abstinenční příznaky, když ho přestanou jíst", dodala Brownellová.

Zákeřný aspekt mají cukrem slazené nápoje. "Když cukr přichází v tekutině, tělo se necítí nasycené," uvedla Brownellová. "Lidé přijímají víc kalorií než kdy předtím ze slazených nápojů."

Jak regulovat "lásku k cukru"?

Ovšem regulování cukru by bylo problematické, protože přebíjí zdravotní obavy. Cukr je pro spoustu lidí jednoduše láskou. Talíř nakrájeného celeru nenese stejný emotivní náboj jako plech doma upečených čokoládových sušenek, což je důvod, proč babičky po škole berou vnoučata do cukrárny na dort a ne na jablíčko.

I vědci potvrzují, že cukr v sobě má kulturní a slavnostní aspekty, a změnit tyto zažité vzorce je velmi složité.

Přesto by podle autorů z Kalifornské univerzity měli být lidé lépe poučeni o rizikách cukru a přistoupit alespoň na nějaké změny, které by mohly být podobné těm, které snížily spotřebu alkoholu a tabákových výrobků. Zahrnovat by mohly zvýšení daní a zpřísnění požadavků na udělení licence pro prodejní automaty nabízející produkty s vysokým obsahem cukru ve školách.

"Nemluvíme o prohibici," dodal Schmidt. "Nemluvíme o velkých zásazích vlády do životů lidí. Mluvíme o jemných způsobech, jak učinit konzumaci cukru o něco méně pohodlnou, a tudíž o posunutí lidí od koncentrované dávky. Chceme zvýšit možnost volby pro lidi, aby se snáz dostali k jídlu, které není nacpané cukrem, a aby bylo levnější."