Lidé pracující coby investiční bankéři jsou náchylní k nespavosti, alkoholismu, zrychlenému bušení srdce, stravovacím poruchám a výbuchům vzteku. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na studii Univerzity Jižní Kalifornie.
Vědkyně Alexandra Michelová zhruba 10 let sledovala dva tucty investičních bankéřů od okamžiku, kdy skončili vysokou školu a nastoupili do práce. Všichni z nich bez výjimky po několika letech v zaměstnání měli nějaké zdravotní problémy způsobené velkým stresem.
Během prvních dvou let sledované subjekty pracovaly v průměru 80 až 120 hodin týdně. Do práce bankéři přijížděli v šest ráno a domů se vraceli kolem půlnoci. Byli však nadšení a energičtí.
Ve čtvrtém roce výzkumu se ale mnozí potýkali s potížemi.
Někteří měli problémy usnout. Jiní začali být alergičtí anebo závislí na drogách či lécích. U jiných se objevily dlouhodobé zdravotní potíže, jako je Crohnova choroba čili chronické zánětlivé onemocnění střev, lupénka, revmatoidní artritida a onemocnění štítné žlázy. Jeden jinak mírný bankéř zase vztekle vybuchl na taxikáře, když se mu nepodařilo otevřít si zamčené dveře taxíku.
"Najednou jsem se tak rozzuřil, že jsem mlátil do dveří jako šílenec a nadával tomu nebožákovi. Pak jsem se otočil a viděl, že na mne můj nadřízený kouká s otevřenou pusou," uvedl.
Noční můra
Průzkum také ukázal, že firemní výhody, jako je placená donáška jídel a taxislužba domů, postupně smazaly hranici mezi jejich prací a životem.
Jeden viceprezident účastnící se studie popsal práci jako nekonečnou noční můru. Každé ráno si prý přál, aby to byl jen špatný sen.
Jiný viceprezident se pak neustále obával, že si někdo všimne, že pije. V šestém roce se účastníci průzkumu, kterým nyní bylo kolem pětatřiceti let, rozdělili do dvou skupin.
Šedesát procent z nich nadále "válčilo" se svými těly, zbývajících 40 procent se rozhodlo dát přednost zdraví. Dbali o to, aby lépe spali a jedli, začali cvičit a stanovili si hranice, jak moc budou pracovat.
Zhruba pětina zkoumaných si našla jiné zaměstnání.
