Miroslav Bárta (42)

Vzdělání:
Vystudoval egyptologii a archeologii na Univerzitě Karlově v Praze, později studoval v Hamburku, v roce 2009 byl jmenován profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově.

Kariéra:
Vyučoval na vysokých školách v Berlíně a ve Filadelfii, nyní je vedoucím projektu Českého egyptologického ústavu pro archeologické a environmentální výzkumy v Egyptě a Súdánu. Mezi jeho hlavní zájmy patří kromě období stavitelů pyramid za Staré říše (práce na pyramidovém poli u Abúsíru a výzkumy v Západní poušti, které vede) vývoj starověkých civilizací a vztah člověka a přírodního prostředí. Dlouhodobě se zajímá o civilizační kolapsy. První sborník na toto téma pod názvem "Něco krásného končí" vydal v roce 2008.

Soukromí:
Je ženatý a vychovává dvě děti, Jana a Julii.

Euroamerická civilizace stojí na osudové křižovatce: téměř stejně jako kdysi Egypt v době Staré říše před 4500 lety. Tíží ji neúnosné sociální výdaje, rozbujelá byrokracie a neschopná politická elita.

Bude muset podstoupit ozdravnou operaci, která zřejmě bude bolestivá: v modernizovaném státě se například přestanou vyplácet důchody, tvrdí egyptolog Miroslav Bárta, jenž se z akademického poklidu své pracovny odvážil vstoupit do centra současného politicko-ekonomického dění.

Jím vedený kolektiv nedávno vydal obsáhlou a ve světě ojedinělou publikaci "Kolaps a regenerace", v níž mapuje anatomii vzniku a především zániku světových civilizací a kultur a analyzuje i některé zlomové okamžiky českých dějin. Zdaleka ale nejde jen o minulost.

Podle vás pád staroegyptské říše je předobrazem kolapsu, k němuž může dojít dnes?

Strukturálně je to vesměs stejné. Paralel naleznete spoustu: úpadek ekonomiky spojený s inflací nebo zákon zmenšujících se výnosů. Ten říká, že když chcete udržet alespoň stávající stav, tak vás to stejně stojí stále více energie a financí. Stejný je ohromný vzestup mandatorních výdajů a hypertrofie státních úředníků. Nebo nepotismus, kdy se úřady dědí buď přímo v rámci širší rodiny, či alespoň nějaké zájmové skupiny. Podobný je pokles legitimity, tedy toho, jak je vládnoucí elita vnímána populací. Tehdy i teď její úroveň klesala. K tomu přistupuje dopad klimatických změn.

A vidíte i podobnost se stavba pyramid?

Když tvrdíte, že jste král, tak to také musíte dokázat. Silou to nelze dlouhodobě, ekonomické nástroje fungují lépe a vlastně dodnes. Faraon na státních stavbách, jakými byly například pyramidové komplexy, přímo či nepřímo zaměstnával až čtvrtinu populace, Egypt tehdy měl zhruba milion obyvatel. Jeho poddaní proto měli velký zájem, aby se pyramidy stavěly, do značné míry na tom závisela jejich existence. Pokud faraon dal svému lidu práci, bylo vše v pořádku, a udržel se ve funkci. V okamžiku, kdy na konci Staré říše zůstával panovníkem jen formálně a nezajistil už vůbec nic, tak přišel krach.

Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Takže stavba pyramid je vlastně jakousi kombinací rozvojových programů a sociálního státu?

Vždy si v této souvislosti vzpomenu i na naši penzijní reformu. Vycházela z předpokladu, že mírně poroste ekonomika a nastartuje alespoň mírný demografický růst. Nic z toho se nestalo. Asi neplatí ani to, že se jejím pilířem stanou fondy. Dá do nich dnes někdo peníze?

Já celé řešení vidím jinak. Než hledat ad hoc úspory, je na místě úvaha, jak dál. Pokud nevěříte, že svět stvořilo slovo boží, tak musíte přijmout nějakou formu evolučního myšlení. Přiznat, že i formy státu se vyvíjejí. Nic není definitivní, ani demokracie, ani typ společnosti a samozřejmě ani současné zajištění důchodů. Nový koncept státu může vypadat i jinak. Může být značně okleštěný, důchody nastupujícím generacím se vůbec nemusejí vyplácet. To by posílilo roli rodiny a podpořilo demografický růst. Rodina je model, který v 99 procentech historie fungoval bezvadně.

V minulosti rodina možná fungovala výborně, teď ne. Zhruba polovina manželství se rozvádí.

Protože se spoléháme na stát. Ten ale nevznikl jako dojná kráva. Každý se přece rodí s tím, že za sebe jednou bude zodpovědný. Nejdříve by se měla posílit výchova k zodpovědnosti a pak říci: Nebudeme od vás chtít platby na důchody, ale počítejte s tím, že penzi od státu mít nebudete. Určité pozitivní změny už probíhají, třeba ve zdravotnictví. Jinde jsou ale dál. Učil jsem v USA, a tam lidé sportují jako zběsilí, sledují, co jak působí na jejich zuby, žaludek, oči či pleť, protože vědí, že když něco zanedbají, tak je to bude stát příšerné peníze u doktora. To tu chybí.


Pokračování rozhovoru včetně recenze knihy "Kolaps a regenerace" si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 9. února, nebo pod odkazem níže:

Zatím jste si přečetli 90 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.