Přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu vypočítal Nejvyšší soud (NS) na 500 až 1500 korun za den. Částky zveřejnil ve svém stanovisku. Doteď se rozhodování soudů v otázce odškodňování újmy výrazně lišilo, rozhodnutí má zabránit hlavně extrémním rozdílům.

"Většinou bývalo odškodné spíš nižší," řekl mluvčí soudu Petr Knötig. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Stanovisko NS dopadne na všechny soudní spory, v nichž se lidé zpětně domáhají peněz od státu za vazbu.

Soudy v České republice nebyly podle stanoviska dosud vázány žádnými pravidly ani pevnými limity pro stanovení odškodného. Nejvyšší soud proto vycházel například z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, z úrovně odškodnění v jednotlivých evropských státech a ze životní úrovně v České republice.

Konkrétní rozmezí prý Nejvyšší soud uvedl proto, aby zamezil "extrémnímu poskytování zcela zjevně neodůvodnitelně nepřiměřeně nízkých, či naopak zcela zjevně nepřiměřeně vysokých odškodnění."

"V konkrétním případě je třeba posoudit, jak závažně působí držení poškozené osoby ve vazbě z hlediska plynutí času," uvedl Knötig.

Neoprávněná vazba může podle NS působit na uvězněného nejsilněji na začátku, kdy dochází k prvotnímu šoku ze zatčení. "Trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů. Z tohoto důvodu má Nejvyšší soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující," popsal Knötig.

Zohlednění dopadů

Nejvyšší soud vyjmenoval také řadu okolností, které mají soudy při stanovení odškodného zohlednit. Jde například o životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu s rodinnými příslušníky a dopad do profesního života jedince a jeho společenské cti.

Obecně si soudci mají uvědomit, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady na svobodu pohybu a právo na soukromí, navíc působí stres, nejistotu a úzkost. Vedlejším nárokem zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou.

Sjednocující stanovisko schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vyjde ve sbírce rozhodnutí a platí pro všechny soudy.