Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce od roku 2013 zavést spotřební daň z vína. Ministr to řekl serveru Týden.cz s tím, že to navrhne v rámci vyrovnávání dlouhodobých nerovností v daňovém systému. U vína je na rozdíl od piva a lihovin nulová spotřební daň.

"Pro roky 2013 a 2014 určitý mix daňových opatření navrhovat budu. Daň z vína je mezi těmito opatřeními," řekl Kalousek Týdnu.

 


Základní sazba spotřební daně u piva je v Česku 32 Kč za hektolitr za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Ještě v roce 2009 byla spotřební daň 24 Kč za hektolitr. Pro malé nezávislé pivovary, jejichž roční výroba piva nepřekračuje 200 000 hektolitrů je uvalena nižší spotřební daň. U malých pivovarů se liší podle roční výroby piva.

 

V nevýhodě vůči unii

Se spotřební daní na víno vinaři nesouhlasí.

"Bude nás to znevýhodňovat oproti ostatním zemím Evropské unie," řekl serveru předseda svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. Podle něho ve všech ostatních zemích, kde se víno vyrábí, totiž zdaněno spotřební daní není. Nulová spotřební daň na víno je mj. v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku, Maďarsku či Slovensku.

Pokud by se však spotřební daň v tuzemsku zavedla, platila by i pro víno dovezené ze zahraničí. Čeští výrobci by tak znevýhodněni nebyli, uvedl server Týden.cz.

Zpráva o chystaných změnách zaskočila ředitele jedné z největších tuzemských firem Znovínu Znojmo Pavla Vajčnera. Podle něj by zdanění tuzemské produkce vinaře významně zasáhlo.

"Oproti ostatním zemím máme jednu nevýhodu v tom, že nás ve světě neznají a důležitý je pouze tuzemský trh," uvedl Vajčner. Zavedení spotřební daně bude podle něj mít dopad i na menší vinaře.

"Ti třeba zavřou sklepy a bude to mít negativní vliv i na turistiku," uvedl Vajčner.

Spotřeba alkoholu v ČR klesá, a to především v segmentu lihovin a piva. Způsobují to hlavně levná vína dovážená z Itálie a Španělska; importy tvoří většinu spotřeby. Tuzemské likérky se proto snaží prosadit, aby Česko, stejně jako jiné dovozové země, spotřební daň na víno zavedlo.

Chystá se i uhlíková daň

Mezi navrhovanými daněmi podle Kalouska dále bude například daň uhlíková, což je daň na menší zdroje, které spalují uhlí nebo plyn, dodal server.

Pokud vláda uhlíkovou daň schválí, zasáhne to podle propočtů Teplárenského sdružení kolem dvou milionů domácností, které využívají lokální kotle na plyn nebo topí uhlím. Tyto zdroje by tedy zaplatily za teplo víc, protože jejich dodavatelé by nejspíš promítli daň do ceny plynu a uhlí.

Podle výkonného ředitele sdružení Martina Hájka by byla uhlíková daň řešením, jak snížit emise CO2 u malých zdrojů. "Pokud platí velké zdroje za emisní povolenky, lokální zdroje by také měly přispívat ke zlepšování životního prostředí," uvedl Hájek.

Předseda Českého plynárenského svazu Miloš Kebrdle však s uhlíkovou daní nesouhlasí. "Nevím, jak by daň byla velká. Pro decentralizované zdroje to ale není dobře," uvedl Kebrdle.