Žadatelé o zaměstnání v některých amerických firmách se v poslední době obejdou bez životopisu. Společnosti místo tradičního souhrnu dosavadních pracovních pozic a zkušeností při hodnocení uchazečů stále více využívají sociální sítě jako LinkedIn či internetové dotazníky. Informoval o tom deník The Wall Street Journal.

Když tak například newyorská investiční firma Union Square Ventures nedávno hledala analytika, požádala uchazeče o práci, aby jí poslali odkaz na jejich "webovou přítomnost". Společnost, která investovala třeba do sociálních sítí Twitter nebo Foursquare, chtěla vidět například jejich blogy. Po uchazečích také chtěla, aby jí zaslali krátká videa, v nichž projevovali svůj zájem o pozici.

Firma uvádí, že díky těmto požadavkům získává kvalitnější kandidáty - zvláště když se sama silně orientuje na investice do internetu a sociálních médií. "Životopis nám neumožňuje uchazeče poznat do hloubky," říká Christina Cacioppová z Union Square Ventures.

Sama byla přijata poté, co do společnosti zaslala profil složený z jejího blogu, příspěvků na sociální síti Twitter, stránky v síti LinkedIn a odkazů na další sociální sítě, kde třeba byla uvedena místa, jež navštívila.

"Nejvíce nás zajímá, jací lidé jsou, jak se s nimi pracuje, jak přemýšlí," uvedla Cacioppová.

Životopis neodhalí vše

Rovněž zakladatel a majitel coloradské firmy StickerGiant.com John Fischer si myslí, že životopis není tím nejlepším způsobem, jak zjistit, že případný zaměstnanec "zapadne" mezi ostatní. Jeho podnik proto má pro uchazeče připravený internetový dotazník.

Otázky jsou střiženy na míru nabízenému místu. Nedávno firma hledala odborníka na program Adobe Illustrator, a ptala se tak zájemců na jejich dovednosti. Zajímaly ji ale odpovědi i na dotazy typu "Jaké je vaše zaměstnání snů?" Životopis mohou zájemci přiložit, ale není to povinné.

Fischer začal dotazníky používat před několika lety. Chtěl se tak vyhnout situacím, kdy mu na nabízené pracovní místo přišla záplava životopisů. Často mu je přitom zasílali lidé, kteří na místo neměli kvalifikaci či o ně vlastně neměli zájem. Nutnost vyplnit dotazník prý takové uchazeče filtruje.

Video může rozhodnout

Mediální společnost IGN Entertainment Inc. zaměřená na videohry zase nedávno spustila program nazvaný Code Foo, v němž učila programovat vášnivé hráče s malými zkušenostmi. Účastníkům za učení platila. Lidé, kteří se do programu chtěli zapojit, řešili různé úlohy na jejích stránkách. Například kolik jednocentových mincí položených vedle sebe by překlenulo slavný most Golden Gate v San Francisku.

Kandidáti také museli zaslat video, v němž projevovali svou lásku k hraní her a produktům společnosti IGN. Do programu se nakonec dostalo 30 lidí ze 100 přihlášených. Šest jich pak získalo zaměstnání na plný úvazek. Někteří z nich přitom neměli náležité vzdělání či zkušenosti.

"Kdybychom se podívali jen na jejich životopisy, nikdy bychom je nepřijali," řekl Greg Silva z IGN. Firma přesto u běžných pracovních nabídek životopis stále vyžaduje. Stejně tak je na tom většina firem, kde stále životopis je prvním krokem přijímacího procesu.

Internetová společnost Google jich například loni obdržela dva miliony a přijala 7000 lidí. Čtení životopisů v ní zaměstnává stovky lidí, říká personální viceprezident firmy Todd Carlisle. Sám prý čte životopisy odspodu. Zajímá ho, jaké má uchazeč koníčky či jaké jsou jeho rané pracovní zkušenosti. Často se tak dozví, jestli se lidé do Googlu hodí.