Právnička v oboru IT: Za ilegální stahování a zároveň sdílení hrozí v ČR až 8 let vězení

Je nepochybné, že porušováním autorských práv na internetu je možné způsobit velké škody. Nyní je obtížné říct, zda v médiích komunikovaná výše škody 500,000 USD je jen součást komunikační strategie nebo částka podložená důkazy. Přesná výše škody bude stanovena teprve v prokazování před soudem. Škodu je nutné prokazovat zejména v soukromoprávním řízení. V trestním řízení hraje škoda sekundární roli (podle českého práva stačí např. prokázat, že škoda není nepatrná). Pří prokazování škody v soukromoprávním řízení se dosud při uploadech postupovalo tak, že se obvyklá cena licence vynásobila množstvím osob, které si nelegálně uploadovaný obsah stáhly. Jak uvádíte, při stanovení škody je třeba vyřešit řadu komplexních otázek (různé ceny licencí v různých zemích, změna ceny v čase apod). Proto ve velkých soudních sporech spolupracujeme při stanovení výše škody s ekonomickými poradci, kteří se na toto specializují.

Samotné stahování souborů z internetu, ať už z jakéhokoli zdroje, je v pořádku, pokud soubory stahujete pouze pro svoji osobní potřebu. Velké riziko postihu však hrozí, používáte-li při stahování tzv. peer-to-peer (P2P) sítě. Zde totiž při stahování zároveň sdílíte stahovaný soubor s ostatními účastníky a ti si jej rovnou stahují od vás. Přitom výrazná většina takto nasdíleného obsahu je předmětem autorskoprávní ochrany a je šířena neoprávněně. Dopouštíte se tak nezákonné činnosti a hrozí vám, že budete bráni k odpovědnosti a budete muset nahradit držitelům autorských práv škodu. Ve správním řízení vám může být udělena pokuta až 150 tisíc Kč. Hrozí však i trestněprávní postih ve formě trestu odnětí svobody, dle okolností až na osm let.

Zásah policejních jednotek na žádost policie jiného státu je standardní postup, který je umožněn mezinárodními smlouvami. Bez této spolupráce by bylo pro dobře organizované zločinecké skupiny příliš jednoduché vyhnout se trestnímu stíhání. Ochrana práv občanů vlastního státu je potom zajištěna řízením o vydání k trestnímu stíhání do zahraničí. Většina evropských států, včetně České republiky, nevydává vlastní občany k trestnímu řízení do zahraničí a vede trestní stíhání podle svých vlastních zákonů. Na Novém Zélandě nebylo ještě řízení o vydání k trestnímu řízení do USA zahájeno, ale je to jeden z očekávaných dalších kroků.

V České republice, stejně jako ve většině evropských zemí a USA, poskytovatelé sdíleného prostoru za uploadovaný obsah v principu neodpovídají, pokud o jeho protiprávnosti nemohli vědět a pokud v okamžiku, kdy se o protiprávnosti obsahu dozví, učiní vše pro odstranění takového obsahu. Nicméně Megaupload je obviňován na základě závažnějších skutečností než pouhého vědomí o nelegálním obsahu uloženém uživateli na svých serverech. Obvinění je založeno na porušování autorských práv jako organizovaném zločinu a předpokládá, že Megaupload o nelegálním obsahu nejen věděl, ale že tento obsah byl součástí jeho podnikatelského plánu. Megaupload tak údajně činil řadu opatření k tomu, aby uživatelé nelegální obsah na jeho serverech sdíleli. Jedním z opatření bylo i odměňování uživatelů za nejpopulárnější obsah (Uploader Reward). Obvinění proti Megaupload zahrnují i praní špinavých peněz a vydírání.

Bez jakéhokoli soudního rozhodnutí by tak razantní opatření bylo těžko odůvodnitelné. Obecně lze říct, že kontinentální Evropa je v předběžných opatřeních konzervativnější než Spojené státy. Trestní řízení předvídá především zadržení osob a věcí. Zastavení podnikání s několikamiliardovým obratem by spíše vyžadovalo soudní rozhodnutí. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že trestní orgány přistoupily k Megaupload jako k organizovanému zločinu. Vycházejí tedy ze stejné logiky, jako kdyby se Megaupload zabýval distribucí drog. Z tohoto pohledu pravděpodobně odůvodňují okamžité zastavení jejich činnosti. Na možnost zablokování stránek je předvídaná speciální americká legislativa - SOPA (Stop Online Piracy Act) a PIPA (PROTECT IP Act). Tuto legislativu americký zákonodárce po protest technologických společností stáhl z projednávání. Pokud tato legislativa bude přijata, umožní držitelům autorských práv požadovat po provozovatelích amerických stránek, aby odstranili odkazy na zahraniční stránky s nelegálním obsahem, požadovat po zprostředkovatelích plateb a poskytovatelích reklamy, aby přerušili obchodní styky s takovými provozovateli cizích stránek, a dále po poskytovatelích internetových služeb zablokovat provoz prostřednictvím DNS filtrů, to vše v krátké lhůtě 5-ti dnů.

Začnu Vaší poslední otázkou – zájmy nahrávacích společností. Vývoj v USA za poslední týden ukazuje zajímavou dynamiku balancování zájmů nahrávacích a technologických společností. Zjednodušeně řečeno musí americká administrativa v případě ochrany autorských práv balancovat mezi zájmy Holywoodu a Silicon Valley. Technologické společnosti nechtějí být za obsah jakkoli odpovědné, protože to komplikuje a prodražuje jejich služby. Odpovědnost za obsah by mohla podstatně zasáhhout např. cloud computing. Mediální společnosti volají po zvýšené odpovědnosti technologických firem, aby byla jejich autorská práva účinně chráněna. Minulý týden americký parlament a senát vyslyšeli technologické společnosti a stáhli návrhy kontroverzních zákonů SOPA (Stop Online Piracy Act) a PIPA (Protect IP Act). Tím vyhověly silným protestům ze strany technologických společností. Zásahem proti Megaupload zase americká administrativa vysílá silný signal mediálním společnostem, že jejich zájmy bere vážně. To možní vysvětluje i komunikaci kolem tohoto případu – nejedná se jen o jeden z mnoha policejních zásahů, ale o otázku principu s celosvětovým dopadem.

V České republice, stejně jako ve většině evropských zemí a USA poskytovatelé sdíleného prostoru za uploadovaný obsah v principu neodpovídají, pokud o jeho protiprávnosti nemohli vědět a pokud v okamžiku, kdy se o protiprávnosti obsahu dozví, učiní vše pro odstranění takového obsahu. Agresivní přístup v případu Megaupload je nicméně velmi alarmující pro řadu institucionálních společností poskytujících služby sdílení souborů, jako např. MediaFire, RapidShare, YouSendIt, Dropbox a Box.net či Wikipedia. Cloud služby na podobné bázi mají dokonce společnosti jako Amazon, Google and Microsoft. Pro tyto společnosti bude vývoj případu a odůvodnění rozhodnutí velmi důležité. Dosud převládal názor, že tento typ poskytovatelů nemá žádnou povinnost jakkoli monitorovat obsah na svých úložištích. Megaupload může znamenat, že technologické společnosti svůj přístup k této věci přehodnotí i bez změny legislativy.

V trestním řízení hraje škoda sekundární roli (podle českého práva stačí např. prokázat, že škoda není nepatrná). Pří prokazování škody v soukromoprávním řízení se dosud při uploadech postupovalo tak, že se obvyklá cena licence vynásobila množstvím osob, které si nelegálně uploadovaný obsah stáhly. To, že by si osoby, které obsah stáhly možná stejný obsah nekoupily za tržní cenu bývá často diskutovaný kontroverzní aspekt odůvodnění škody. Na stanovení škody ve velkých soudních sporech často spolupracují specializovaní ekonomičtí poradci.

Obvinění je svým charakterem velmi americký dokument. Nicméně zajímavé je, že se nezaměřuje jako jiná autorskoprávní obvinění či žaloby na výčet nelegálního obsahu, ale spíše na popis finančních a jiných transakcí a interní komunikace v rámci Megaupload. Obvinění se neomezuje na běžné porušování autorských práv a dovozuje porušování autorských práv formou promyšleného organizovaného zločinu. Zahrnuje i aspekty vydírání a praní špinavých peněz. Ochrana lidských práv bude v tomto případě především relevantní při řízení o vydání obviněných k trestnímu stíhání do USA (pokud k takovému řízení dojde, jak se očekává). Ohledně odpovědnosti provozovatele serverů viz odpovědi výše - v České republice, stejně jako ve většině evropských zemí a USA poskytovatelé sdíleného prostoru za uploadovaný obsah v principu neodpovídají, pokud o jeho protiprávnosti nemohli vědět a pokud v okamžiku, kdy se o protiprávnosti obsahu dozví, učiní vše pro odstranění takového obsahu.

Účinná ochrana proti porušování autorských práv na internetu skutečně vyžaduje mezinárodní spolupráci policejních orgánů. Postupem proti Megaupload se americká administrativa pravděpodobně snaží ukázat, že takováto spolupráce může v praxi fungovat. Ohledně konkrétních kroků k zablokování serverů se domnívám, že některé servery byly umístěny na území USA, ve Virginii, což umožnilo americkým orgánům proti těmto serverům zasáhnout.

Postup amerických policejních orgánů je z evropského pohledu často šokující. To se projevilo v poslední době například i v případu Dominiqua Strauss Kahna a opět i v postupu proti Megaupload. Kontinentální Evropa a USA mají v této věci velmi odlišný přístup. Americký přístup vychází s toho, že pokud jsou silné důkazy o porušování zákona, policejní orgány mají mít velmi široké pravomoci.

Tyto poplatky souvisí s ukládáním souborů pro osobní potřebu (které jako takové není trestněprávně postihované). Nijak ale neopravňují k pirátskému uplodování souborů pro veřejné sdílení.