Nejdůležitější je, držet se pevně lana nebo dřevěných prken, pomalu posouvat jednu nohu za druhou a hlavně, nedívat se dolů. Děti musejí přes zničený most chodit každý den, vede tudy totiž cesta do školy ve vesnici Sanghiang Tanjung.
Most přes řeku Ciberang nechaly úřady regentství Lebak vystavět v roce 2001. V pondělí v noci ale rozbouřená voda strhla pilíř, který lávku podpíral, a most tak doslova zůstal nad řekou viset.
Přes most ale nechodí jen děti z Lebaku. Stejnou cestu musejí do práce či z práce podniknout i jejich rodiče.
Podívejte se na nebezpečnou cestu malých školáků přes rozbitý most:
Cesta indonéských školáků přes zničený most
