Předvolební kampaň v USA ukazuje, že "hamižnost" bílých límečků z Wall Streetu už není jen zbraní demokratů proti nepříteli. Také republikáni se začínají dělit do různých táborů, které se vzájemně "zraňují" hesly vypůjčenými od stoupenců hnutí Occupy Wall Street.

Ačkoliv republikánské straně plyne většina peněz právě z Wall Streetu, straničtí rivalové prezidentského kandidáta Mitt Romneyho se do něj začali obouvat kvůli jeho podnikatelské minulosti. Aniž by se ozval kdokoli z demokratů, bývalý šéf firmy Bain Capital byl v uplynulých dnech osočen kromě hamižnosti také z "rabování, vykořisťování a obohacování se na neštěstí druhých". Pokud to tímto stylem půjde dál, demokraté už nebudou mít těsně před volbami co říct.

Zmatení v tradičním vnímání pravice a levice dobře ilustruje i nedávný průzkum mezi příznivci pravicového hnutí Tea Party. Ten ukázal, že více než tři čtvrtiny z nich chtějí ponechat stávající systém zdravotních a sociálních dávek, který představuje hlavní položku federálního rozpočtu. Když chtěla demokratická vláda program zdravotních dávek seškrtat, postavili se republikáni ostře proti.

Průzkumy veřejného mínění jejich paradoxní přístup vysvětlují. "Když zkoumáte názory veřejnosti, zjistíte, že Američané jsou vnitřně rozpolcení. Obecně se dá říci, že vládu bytostně nenávidí. Pokud jde ale o konkrétní vládní programy, z nichž mají nějaký prospěch, tak ty milují," říká Lawrence Jacobs, autor knihy Třídní válka? Co si Američané opravdu myslí o ekonomické nerovnosti.

 

USA vstoupily do období převratu

Zažívají USA vlnu odporu proti kapitalismu? Z některých jevů se dá usuzovat, že Amerika byla minimálně zaplavena nejistotou. Stačí se zajet podívat na okraj jakéhokoli většího města, kde stojí velká skladiště, v nichž si lidé pronajímají kóje na uskladnění nadbytečných věcí. Ta nebyla od svého boomu na počátku 80. let nikdy tak přeplněná. Zároveň se ale nikdy nekonalo tolik aukcí zboží, které tu zbylo poté, co jeho majitel nezvládal zaplatit nájem za skladování. Podle provozovatelů tzv. "storage houses" v poslední době přibývá dlužníků, kteří neplatí kvůli rozvodům, velkým dluhům, ale i takových, kteří se přestěhovali, nebo svou povinnost platit nájem za uskladnění prostě ignorují.

Lidé se zatím neuchylují k dalším činům, které by nasvědčovaly tomu, že probíhá revoluce. Všude se nicméně mluví o novém věku populismu nebo také - s trochou nadsázky - o období převratu.

Současná rétorika je hodně podobná té z předchozích ekonomických revolucí 19. a 20. století. I tehdy se oba dva politické tábory spojily proti jednomu zdroji peněz, z kterého původně samy čerpaly peníze. Jak napsal spisovatel Mark Twain ve svém díle Pozlacený věk, v 19. století byla tímto zdrojem železnice. Dnes je jím Wall Street. Pověstné finanční centrum v New Yorku nechalo stejně jako železnice zbohatnout jen určitou skupinu lidí, která pak získala vliv v politické aréně.

Už někdejší republikán a šéf volební kampaně v roce 1896 Mark Hanna tento jev vystihl slovy, která vstoupila do dějin. "Tři nejdůležitější hesla americké politiky jsou peníze, peníze a na to třetí zapomeňte!" prohlásil tehdy. Jeho slova si pak vypůjčil například první židovský starosta Chicaga a bývalý šéf personálu Bílého domu Rahm Emanuel, když se v roce 2006 demokratům podařilo znovu získat většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Souboj generací a ras

Dobou převratů prochází i politická klání ve Spojených státech. Zatímco v minulosti se politické boje odehrávaly spíše mezi třídami, v současnosti se zdá, že jejich základem jsou vlastně mezigenerační spory a rozpory mezi jednotlivými etniky.

Jak nedávno napsal šéfredaktor washingtonského deníku National Journal Ronald Brownstein, Spojené státy vstupují do nového politického věku "šedá proti hnědé". V něm se "bílá" Republikánská strana připravuje na souboj s mladou duhovou koalicí ostatních ras, která podporuje Demokratickou stranu.

Éru šedovlasého pana Smithe stojícího proti dvacátníkovi Sanchezovi perfektně využil stávající prezident Obama při volbách v roce 2008. V nich dokázal využít změn v americké společnosti k vítězství v tradičně republikánských státech, jako je Virginie nebo Severní Karolína. Obama je nyní oblíbený hlavně mezi afro-americkou populací, hispánskou a asijskou menšinou. Mezi bílými Američany zaměstnanými v dělnických profesích má oproti tomu nižší než poloviční podporu. Toto rozdělení fungovalo již v roce 2008, od té doby ale ještě zesílilo. Dokladem může být i skutečnost, že v letošním předvolebním klání si Obama zvolil za místo svého nominačního sjezdu Charlotte v Severní Karolíně, která je domovem mladé a vzdělané multietnické populace. Republikáni si zase vybrali Tampu na Floridě, tedy oblast, kde žijí američtí "bílí" důchodci.

Podle posledních odhadů z roku 2010 budou bílí Američané již v roce 2040 v USA menšinou. Studie z téhož roku ukázaly, že zhruba 46,5 procenta Američanů mladších 18 let patří k barevným menšinám - v roce 2000 jich přitom bylo pouze 39 procent. To je z velké části důsledkem nárůstu hispánské populace. Obama si to s blížícími se volbami nepochybně uvědomuje, proto se také v poslední době více setkává s různými hispánskými zájmovými skupinami a začíná mluvit o imigrační reformě. Tedy o tématu, které v prvních dvou letech svého úřadování prakticky zcela opomíjel.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru