Bude hůř. Tlak obchodních řetězců na co nejnižší ceny nutí letos výrobce k zásadním škrtům v nákladech. A to se může projevit v dalším poklesu kvality v Česku prodávaných kečupů, paštik, masných výrobků a dalšího potravinářského zboží.

Od letoška vzrostla DPH, ceny surovin také skočily nahoru. Ale přestože ceny v obchodech už od konce loňska stoupají, řetězce tlačí své dodavatele opačným směrem. Mnozí ustoupili tlaku. Dobře si rozmyslí, zda odepsat z tržeb miliony kvůli nižším cenám pro řetězce, nebo na druhé straně zavřít brány firmy a propustit zaměstnance.

Podle vrchního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Klanici se dají očekávat častější případy porušení kvality potravin. "Obávám se, že pokud tlak na výrobce bude kvůli DPH ještě větší, tak je to bude nepřímo nutit, aby se někde ušetřilo na surovinách, na technologii," vyjádřil se v České televizi Klanica.

Řetězce si diktují podmínky

Řetězce tvrdí, že jim jde výhradně o blaho zákazníka - tedy nabízet co nejvyšší kvalitu za co nejnižší cenu. Tvrdá jednání s konkrétními dodavateli s odkazem na obchodní tajemství ale nekomentují. Prodejci mají velkou moc, marže, silné zázemí zahraničních vlastníků.

"Řetězce mají trh, mají všechno, diktují si veškeré podmínky. Jedině silný partner má v jednání s nimi šanci. Už jsem se cítil bezmocný, i proto jdu z tohodle byznysu ven," uvedl v úterý Marko Pařík, nedávno ještě spolumajitel největší pekárenské firmy v Česku United Bakeries, kterou loni koupil Agrofert Andreje Babiše.

"Tak drsný tlak jsem ještě nezažil. Nutí nás zachovat staré ceny, přestože nám extrémně vzrostly náklady, ale sami klidně cenu na regálu zvednou," říká manažer jedné z potravinářských firem, který chce s ohledem na pokračující jednání s řetězcem zůstat v anonymitě.

Řetězce sice přiznávají určitý "tlak" při vyjednávání o cenách, ale konkrétního nic nepřiznají. "Úprava podmínek mezi námi a našimi obchodními partnery je proces, který je živý a neustále se vyvíjí," říká například mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Spor Pepsi a Tesco prý skončí

O složitém vyjednávání svědčí i příklad firem, jako je třeba Pepsi Cola. Její spor o cenu v síti Tesco vyvrcholil hrozbou odchodu Pepsi z tohoto řetězce. "Někdy je k dosažení zdravého kompromisu potřeba i krátkodobé přerušení spolupráce. Jednání se ale blíží do úspěšného konce," říká teď manažer Pepsi Bronislav Matyšek.

Pro firmy znamenají prodeje v řetězcích podstatnou část odbytu. Například prodej lihovin likérky Fruko Schulz tvoří jen v síti Lidlu hodnotu 100 milionů korun obratu firmy. "Je to zhruba 15 až 20 procent naší celkové výroby lihovin," přiznává ředitel likérky Josef Nejedlý. I on nyní vyjednává o nových cenách.

Přichází útlum obchodních řetězců. Podívejte se, které giganty si zatím vedou nejlépe - čtěte ZDE

Dodavatelé svůj boj s řetězci podrobněji komentovat většinou nechtějí. Bojí se, že mediální pozornost jim definitivně uzavře cestu k případné dohodě s obchodními řetězci. Co kdyby odběratel náhodou přistoupil na vyšší cenu. "Považovali bychom za nevhodné komentovat obchodní jednání a vztahy s našimi obchodními partnery," říká například mluvčí společnosti Nestlé Česko Martin Walter.

Konkrétnější v hodnocení chování řetězců jsou spíš menší dodavatelé. Třeba podle Vlasty Bretterové z brněnské rodinné Babiččiny pekárny jsou drahé suroviny a vstupní náklady v rozporu s cenovými požadavky řetězců. A nejen to. "Představte si, že dodáváte někomu měsíc, po měsíci mu vystavíte fakturu s třicetidenní splatností, když ji včas zaplatí, což je ve hvězdách, tak 30 dnů dotujete tento řetězec svojí výrobou," říká Bretterová.

Zlaté časy na Západě

Už loňský test HN ukázal, že na někdejším "Východě" jsou uzeniny, kečupy nebo třeba marmelády nastavovány lacinými náhražkami, které v obdobných potravinách v Rakousku či Německu zákazník nenajde. Ceny jsou přitom stejné, někdy je dokonce kvalitnější "západní" zboží lacinější.

Lidé z branže se shodují, že svým způsobem si za to zákazníci mohou sami. Ani negativní zkušenost s bídnou kvalitou výrobku řadu z nás neodradí od opakovaných nákupů u toho samého prodejce.

O tom, že spory mezi dodavateli a řetězci nekončí vždy jen vzájemnou dohodou o jakémsi cenovém kompromisu, svědčí i podněty, které řeší antimonopolní úřad. S řetězci Kaufland, Tesco, Globus a Lidl vede správní řízení.
null

Související