Jak tráví zaměstnanci svoji pracovní dobu? Podle studií se pracovní morálka na českém trhu práce v posledních letech zlepšila.

Z nedávných údajů technologické společnosti truconneXion, která vyvíjí software AuditPro na sledování firemní výpočetní techniky, ale vyplývá, že Češi stráví v práci v průměru 54 minut denně mimopracovními aktivitami.

Monitoring za použití speciálního softwaru je dnes stále u tuzemských podniků běžnější. Jak nedávno uvedla Česká televize, podle šetření společnost LMC mezi více než 200 personalisty tuzemských firem zhruba čtvrtina firem sleduje, co jejich zaměstnanci dělají na počítači v pracovní době, a dalších 16 procent zavedení monitoringu plánuje.

Co vše zaměstnavatelé mohou u pracovníků sledovat? Mohou nahlížet například i do emailů? A musí být pracovník o monitorování informován? V případě, že ne, má právo se o kontrole na patřičných místech dozvědět?

Na to vše jste se v online rozhovoru IHNED.cz ptali advokátky Karin Konstantinovové z kanceláře Baker & McKenzie.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Zajímá mě obecná věc: má podle českých zákonů zaměstnavatel právo vyžadovat, aby mu zaměstnanec stoprocentně odváděl celou pracovní dobu? Tj. např. když zjistí, že zaměstnanec řádně plní úkoly vyplývající z pracovní smlouvy, ale vedle toho tráví hodinu pracovní doby nějakou nepracovní, relaxační činností, má právo ho za to perzekuovat?
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, celá pracovní doba skutečně slouží k výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci po celou pracovní dobu a zaměstnanec je povinen po celou pracovní dobu pracovat (s výjimkou přestávek na oběd, bezpečnostních přestávek a nezbytných hygienických přestávek). Pokud zaměstnanec tráví část pracovní doby "nepracovní činností", jedná se o porušení povinností zaměstnance a zaměstnavatel je oprávněn jej za to postihovat dle zákoníku práce (např. zaměstnanci za tuto dobu nenáleží mzda, může dostat písemné upozornění na porušování povinností, případně až výpověď dle okolností).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je možné dělat zálohu všech firemních emailů? Znamená to i přístup k celé firemní komunikaci a možnost čtení. Pokud to nejde, lze to "legalizovat" směrnicí?
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, pokud je pro takový postup možné nalézt závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele a pokud nejsou zaměstnanci oprávněni užívat daný firemní e-mail pro svou osobní potřebu (tj. nemají pro to výslovný souhlas zaměstnavatele, neboť zákoník práce soukromé užívání firemního e-mailu zaměstnanci přímo zakazuje), je takový postup možný, pokud jsou s ním zaměstnanci zaměstnavatelem řádně seznámeni.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli má zaměstnavatel povinnost o monitoringu pracovní činnosti pracovníka informovat? Případně mohu se já sama o monitoringu ze své angažovanosti dozvědět, nebo mi to zaměstnavatel není povinnen sdělit?
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, ano, zaměstnavatel je povinen o monitoringu pracovní činnosti zaměstnance informovat (např. o způsobu, rozsahu, apod.). Pokud zaměstnanec na toto vznese vůči zaměstnavateli dotaz, zaměstnavatel je povinen odpovědět. V některých případech je vyžadován i souhlas zaměstnance či další opatření (např. informační sdělení u nahrávaných telefonních hovorů).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak se mám zachovat, když zjistím, že můj zaměstnavatel čte moje odeslané e-maily? Při nečekané návštěvě zaměstnavatele v jeho kanceláři jsem uviděl na jeho monitoru otevřený můj e-mail. Po dotazu mi odpověděl, že kontroluje, zda-li nevynáším důvěrné informace společnosti nebo nekontaktuju zákazníky pro zakázky mimo společnost. Jednalo se ale o soukromý důvěrný e-mail s neobchodním charakterem.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, může se jednat o neoprávněné jednání konkrétního vedoucího zaměstnance a ne obecně o monitoring prováděný zaměstnavatelem jako kontrolní opatření. Proto by bylo nejvhodnější se nejprve obrátit se žádostí o vyjádření ke statutárnímu orgánu zaměstnavatele (jednatel, představenstvo). Pokud se jedná o neoprávněné jednání konkrétního zaměstnance a ne obecně o nelegální postup zaměstnavatele, může celou věc vyřešit i sám zaměstnavatel (např. okamžitým zrušením pracovního poměru daného vedoucího zaměstnance). Jinak o prověření můžete požádat také Úřad pro ochranu osobních údajů, inspektorát práce či policii.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, považujete za reálné, že by například zaměstnanci velké společnosti podali v záležitosti sledování emailů hromadnou žalobu na svého zaměstnavatele? Měla by taková žaloba šanci na úspěch? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, v tomto dotazu není dostatek informací pro posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro úspěch ve věci. Obecně lze říci, že je samozřejmě možné podat v této oblasti i hromadnou žalobu na zaměstnavatele.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, firemním e-mailem jsem nabízel spolupracovníkům prodej mé osobní věci. Zaměstnavatel mě za toto jednání chtěl dát výpověď s odůvodněním, že provozuji neohlášenou vedlejší činnost(což samozřejmě nebyla při jednorázovém prodeji pravda).Díky ostatním okolnostem jsem dostal "pouze" tzv. Vytýkací dopis a přišel jsem o 13.plat. Bylo počínání zaměstnavatele správné ?
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, postup zaměstnavatele nebyl správný. Zaměstnavatel neměl dát zaměstnanci výtku za "vedlejší činnost" nýbrž měl zaměstnanci dát výtku (tj. písemné upozornění na porušování povinností) za neoprávněné užívání pracovních prostředků zaměstnavatele (výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení) pro osobní potřebu zaměstnance. Otázku 13. platu nelze takto posoudit, záleží na tom, zda byly objektivně splněny podmínky pro jeho nepřiznání a zda se jedná o zaručený či nezaručený benefit, jehož poskytnutí záleží výhradně na uvážení zaměstnavatele.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, kdysi jsem pročítal stanoviska ÚOOÚ k této tématice a vzpomínám si, že ochrana soukromí mailů doručených zaměstnanci na firemní emailovou adresu by měla být zaručena. To jistě má smysl. Těžko mohu ovlivnit, že mi tam na moje jméno někdo nepošle něco důvěrného. Co se ale týče odchozích mailů, pokud firemní politika jasně stanoví, že firemní IT se používá jen k pracovním účelům a zaměstnanci jsou upozorněni, že odchozí pošta je monitorována, mělo by to být v pořádku. Nemělo by dojít k porušení soukromí, protože zaměstnanec ví, že nesmí soukromé věci prostřednictvím firemní technologie odesílat. Jaký na to máte názor?
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, ano, zaměstnanec nikdy nemůže zcela zaručit, že mu na jeho pracovní e-mail nepřijde soukromá zpráva. Proto je třeba nezasahovat do příchozí komunikace, která může být i soukromá. Obsah odchozí komunikace však zcela kontroluje zaměstnanec. Zákoník práce jasně zakazuje použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení pro soukromou potřebu zaměstnance. Dodržování tohoto zákazu může zaměstnavatel přiměřeně kontrolovat. Také ale platí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že zaměstnance podrobuje jakémukoli sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Proto je nutné, aby byl zaměstnanec s rozsahem monitoringu a jeho podmínkami zaměstnavatelem seznámen, aby se jednalo o kontrolu přiměřenou okolnostem a vyplývající z povahy činnosti zaměstnavatele.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zaměstnavatel do mého PC nainstaloval aplikaci která na vteřinu přesně monitoruje aktivitu v jednotlivých oknech. Nic v tomto duchu (souhlas s monitoringem práce na PC) jsem ve smlouvě nepodepisoval. Rovněž jsem po celou dobu práce snímán kamerou, což se také ve smlouvě neobjevilo. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele (jedná se o běžnou maloobchodní firmu), a moje případná práva v těchto dvou oblastech? Děkuji
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, o tomto druhu monitoringu má být zaměstnanec zaměstnavatelem informován. Monitoring kamerou navíc vyžaduje registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů a může být prováděn jen za velmi specifických okolností (např. za účelem bezpečnosti zaměstnanců). Zaměstnanec se v případě pochybností o rozsahu či oprávněnosti postupu může obrátit na zaměstnavatele s dotazem požadujícím vysvětlení (rozsah monitoringu, účel, okruh osob majících přístup k výsledkům monitoringu, metoda a délka uchovávání dat). Případně se zaměstnanec může také obrátit s dotazem na Úřad pro ochranu osobních údajů či na inspektorát práce. Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že zaměstnance podrobuje jakémukoli sledování, kontrole elektronické pošty apod. Proto je nutné, aby byl zaměstnanec s rozsahem monitoringu a jeho podmínkami zaměstnavatelem seznámen, aby se jednalo o postup zaměstnavatele přiměřený okolnostem a vyplývající z povahy činnosti zaměstnavatele. Není však nezbytně nutné, aby bylo toto upraveno přímo pracovní smlouvou.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, normální zaměstnec v normální firmě má většinou pracovní dobu, od cca 8,00 do cca 16,30. Tuto provozní dobu mají zdravotní střediska, úřady, finanční ústavy... Dříve si zaměstnanec mohl rychle telefonicky sjednat schůzku či vyřídit neodkladnou záležitost, aniž by narušil fond pracovní doby. Využil prostě prostředek, který mu civilizovaná společnost a firma nabízí a nemusel si brát na každou prkotinu půl dne dovolené. V dnešní době má kromě telefonu většina zaměstnanců možnost využít za stejným účelem e-mail. Penzum práce, za které je placen odvede, aniž by se musel stresovat tím, že »si musel něco někde v pracovní době vyřídit a následně tuto dobu napracovat«. Použití firemní technologie i v takových případech je ze strany zaměstnavatele důvodem k sankcím? Ne každý odeslaný soukromý mail z firemního počítače má nutně zábavný charakter či příchuť »pikanterie«. Děkuji.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, je třeba pamatovat na dvě základní pravidla: pracovní doba slouží výhradně k výkonu práce a výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele (včetně výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení) slouží výhradně pro pracovní účely, není-li prokazatelně dohodnuto mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jinak. Je pravdou, že většina zaměstnavatelů reálně toleruje přiměřené užívání e-mailu a telefonů k soukromým účelům zaměstnance, ale rozhodně se nejedná o nárok zaměstnance. Zneužití může být zaměstnavatelem postihováno.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nezlobte se, ale připadá mi to postavené na hlavu, kdo má co z práce posílat co soukromého? Když jsem byl u Forda,všechny hovory šly přes spojovatelku a ta se zeptala: Služební, soukromý? Pokud byl soukromý, šlo to automaticky počítačem na mou výplatní pásku a pokládám to za správné. V práci mám přece pracovat.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, souhlasím, pracovní doba slouží k výkonu práce.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, může zaměstnavatel evidovat docházku výhradně pomocí snímače otisků prstů, aniž má registraci ÚOOÚ? Jaký může být postih úředu? Děkuji.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, využívat ke sledování pracovní docházky otisky prstů zaměstnance je velmi neobvyklý postup. Otisk prstů je biometrický údaj považovaný za citlivý osobní údaj zaměstnance. Zaměstnavatel může takový citlivý osobní údaj zaměstnance zpracovávat jen s výslovným souhlasem zaměstnance. Zaměstnanec by navíc musel být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Správce (zaměstnavatel) je také povinen předem zaměstnance poučit o jeho právech podle zákona na ochranu osobních údajů (např. právo odvolat souhlas). Rozsah zpracovávaných údajů je evidován Úřadem pro ochranu osobních údajů na základě oznámení zaměstnavatele. Porušení povinností zaměstnavatele ve vztahu ke zpracování dat obsahujících otisky prstů může být postiženo pokutou ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši až 10 milionů Kč. Zaměstnavatel navíc nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s jejich pracovním poměrem. Domnívám se, že se k takovým informacím řadí i otisky prstů (s výjimkou zaměstnavatelů, kde toto vyžadují přímo právní předpisy, např. bezpečnostní složky).
Čtenářský dotaz
Dobrý den,ráda bych se zeptala, jak může zaměstnanec postupovat v případě, že data z jeho korespondence jeho nadřízení zneužijí. Sdělila jsem kamarádce, byť služebním e-mailem, soukromé informace o mém zdravotním stavu a zaměstnavatel mě následně propustil. Oficiální důvod byl samozřejmě jiný, ale neoficiálně se ke mně donesla právě informace o mém zdraví. Je to v pořádku? Děkuji za odpověď.
Mgr. Karin Konstantinovová, advokátka
Dobrý den, existuje možnost podat v zákonné lhůtě žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru (2 měsíce ode dne skončení pracovního poměru). V této žalobě byste však musela prokázat, že reálný důvod rozvázání pracovního poměru byl jiný. Toto prokazování je zpravidla obtížné. Teoreticky byste mohla uvážit i nároky plynoucí ze zásahu do práv na ochranu osobnosti a soukromí a z důvodu diskriminace pro zdravotní stav. Je ale nutné předem uvážit, jaké máte důkazy.
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru