Finanční instituce v eurozóně si v úterý na účtech u Evropské centrální banky (ECB) uložily jednodenní vklady v objemu 453 miliard eur (asi 11,6 bilionu Kč). To je nový rekord za dobu, co eurozóna existuje.

Dosavadní rekord byl teprve z minulého týdne a byl asi o miliardu eur nižší. Objem 453 miliard činí asi dvě třetiny všech peněz, které ECB bankám pujčuje.

Nejnovější data svědčí o tom, že v evropském bankovním systému trvá napětí, i když ECB v prosinci poskytla bankám levné úvěry.

Tak vysoké objemy peněz jako v současné době si komerční banky zpravidla neukládají. Většinou si je na zajištění běžného provozu půjčují mezi sebou.

V poslední době tak ale činí stále méně, což podle analytiků svědčí o tom, že si vzájemně nevěří. Nepotřebné peníze tak raději ukládají u ECB, i když to pro ně není tak výhodné.

Komerční banky jednodenní vklady u ECB nyní ukládají za úrok 0,25 procenta. V případě, že by peníze odkládaly jinak, například právě formou jednodenních úvěrů jiným bankám, bylo by to pro ně mnohem lukrativnější. Takto na vkladech u ECB ztrácejí.

 

Jednodenní půjčky jiným bankám teď mají úrok 0,396 procenta, když pokračují v růstu z předchozích 0,390 procenta. Ani tento růst však banky nepřesvědčil.

ECB v prosinci komerčním bankám nabídla levné tříleté úvěry. Nabídky využilo 523 bank, které si vypůjčily rekordních 489,2 miliardy eur (zhruba 12,6 bilionu Kč). Opatření má zajistit dostatečnou likviditu v bankovním systému.

Raději ztrátu, než nejistotu

"Pokud si banky půjčily od ECB na tři roky za jedno procento a ukládají teď značnou část napůjčovaných peněz zpátky u ECB za 0,25 procenta, není to dobré znamení," komentoval nedávno situaci na bankovní trhu hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

A nepřímo tak potvrdil, že že banky jsou raději ochotné nést z půjčených peněz krátkodobou ztrátu.

"Pravděpodobně je chtějí nechat stranou ne na nové úvěry nebo nákupy vládních dluhopisů, ale jako jistou rezervu na splacení vlastního dluhu. Toho je letos splatného více než za 700 miliard eur," upozornil.