Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.

Česko by také nemělo v průběhu roku 2012 usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2, neboť situace pro přijetí eura v ČR v současné době není příznivá.

Vyplývá to z materiálu MF o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který má ve středu projednat vláda.

Ani Česko není připraveno

"Ve světle fiskálních problémů v eurozóně a způsobu jejich řešení i vzhledem k přetrvávající zvýšené volatilitě na světových finančních trzích se situace v současnosti nejeví jako příznivá pro přijetí jednotné měny euro v ČR. Z hlediska vlastní připravenosti Česka na přijetí eura je zejména nutno dokončit proces konsolidace veřejných rozpočtů a zvýšit pružnost trhu práce," uvedlo MF v materiálu.

ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Kritérium cenové stability ČR nyní plní, avšak především kvůli dopadu zvýšení snížené sazby DPH pravděpodobně nebude plněno v roce 2012. Cenový vývoj v letech 2013 a 2014 by měla charakterizovat mírná inflace, která by měla zajistit plnění tohoto kritéria.

To bude platit za předpokladu, že v ČR nedojde k jiným než dosud plánovaným úpravám nepřímých daní či jiným administrativním opatřením v oblasti spotřebitelských cen, které by měly významný dopad na růst inflace.

Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR v současnosti neplní. Deficit veřejných rozpočtů je pro rok 2011 plánován na 3,7 procenta HDP.

Nicméně současné záměry rozpočtové politiky při očekávaném makroekonomickém vývoji by měly vést od roku 2013 k dosažení deficitu sektoru vlády pod úrovní maastrichtského kritéria. Konkrétně směřuje platná strategie vlády ke snížení deficitu v roce 2012 na 3,5 procenta HDP, 2,9 procenta HDP v roce 2013 a 1,9 procenta HDP v roce 2014.

Značná rizika pro tento vývoj představuje současná dluhová krize v eurozóně a její následné dopady v ČR.

Dvouletá čekací doba

Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu je možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je totiž podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR nyní plní, a i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích, se podle MF neočekávají tak významná rizika, která by zabránila plnění tohoto konvergenčního kritéria v následujících letech.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Česko nicméně v nejbližší době se zavedením evropské měny nepočítá. Premiér Petr Nečas před několika měsíci uvedl, že země přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru