Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se při pondělních jednáních ve snaze o řešení dluhové krize doberou jako vždy nějaké dohody, ale znovu se asi minou s jádrem problému. Tím není rozpor mezi Německem ordinovanými úsporami a francouzským trváním na zachování rozpočtové suverenity, napsal komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau.

Münchau vyjádřil silné pochybnosti nad tím, zda evropští lídři vůbec pochopili ekonomickou a finanční dynamiku této krize. Podle něj je zřejmě příčinou nezdaru všech dosavadních pokusů o řešení krize právě to, že ji mylně redukují na selhání fiskální disciplíny. Správného výsledku se proto nedoberou ani na nadcházejícím summitu Evropské unie, myslí si Münchau.

Pakt stability na steroidech

Merkelová podle Münchaua nenavrhuje žádnou fiskální unii, jak se často píše, ale jen vytvoření klubu úspor, "pakt stability na steroidech".

 

Jejím cílem je zajistit navždy úsporné rozpočty s pravidly pro deficity v každé národní ústavě, s automatickými sankcemi a centrálním dohledem. Společné "eurobondy" Merkelová odmítá, protože by snížily tlak na fiskální disciplínu.

Sarkozy naopak žádný centrální dohled nechce a trvá na mezivládním přístupu, který v minulosti totálně zkrachoval.

Odmítá posedlost Merkelové úsporami, ale nezajímá se ani o skutečnou fiskální unii. Preferuje společné dluhopisy a byl by rád, kdyby se Evropská centrální banka stala pro státy věřitelem poslední instance.

Šéf ECB Mario Draghi zase trvá na tom, že než dovolí své instituci zajistit neomezovanou podporu systému, musí svůj úkol splnit politici.

Harmonizace názorů nic neřeší

Podle Münchaua sice názory všech tří aktérů lze sladit, problém to ale nevyřeší. Eurozóna totiž nyní naléhavě potřebuje strategii okamžitého řešení krize, krátkodobě založenou na ECB a dlouhodobě na eurobondech.

Druhou prioritou je podle komentátora odvrácení hrozící úvěrové krize a hospodářského propadu. Zároveň musí politici řešit systém vládnutí, kde ovšem problém nespočívá v centralizaci a "jednom telefonním čísle", ale ve vybudování systému schopného řešit všechny aspekty ekonomické politiky včetně krizového řízení.

Tento systém musí vytvořit podmínky pro řešení různých nerovnováh, kvůli nimž nynější situace vznikla, a jeho prioritou musí být silnější dohled nad bankovním sektorem. Fiskální koordinace je také nutná, Berlín a Paříž ji však podle Münchaua silně přeceňují. Kromě Řecka totiž rozpočtová politika nebyla hlavní příčinou nynější krize.

Podle Münchaua by měla EU směřovat k fiskální unii, ale komplexně a důkladně, nikoli ze dne na den. "Evropská rada (summit EU) by měla jednat právě o tom, ne o nějakém dalším hloupém paktu stability," píše Münchau. Pro začátek by stačilo, kdyby summit na konci týdne přijal závazek zahájit proces, který bude mít řadu kroků a trvat může mnoho let.

Münchau nepředpokládá, že ze summitu vzejde významný politický signál, který svět a ECB očekává. Výsledkem bude opět "upachtěná směs mnohaletých rozpočtových úspor a maximálně dočasný nástroj pro umořování dluhů". ECB bude dále zajišťovat finančnímu sektoru likviditu a určitou podporu trhu dluhopisů, Draghi však bude těžko souhlasit s neomezenou garancí, když se politici neshodnou na směřování k politické unii a na eurobondu, uzavřel Münchau.

Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru