Horšící se ekonomická situace, ale i nutnost chránit objekty zvláštní důležitosti, tedy hlavně jaderné elektrárny, jsou podle premiéra Petra Nečase (ODS) dva aspekty, které je třeba brát v úvahu při diskusi o budoucnosti české protivzdušné obrany.

Předseda vlády to řekl novinářům po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu, na kterém byl probírán příslušný materiál ministerstva obrany. Podle informací doporučuje dokument zachování stíhacího letectva. Premiér však přímou otázku, zda má podle něj ČR stíhačky mít, dnes nechal zcela bez odpovědi.

Na jednání byl i Klaus

Pátečního jednání BRS se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Při odchodu ze Strakovy akademie novinářům ale pouze řekl, že debata byla věcná a racionální. "Doufám, že přispěla k rozumným budoucím řešením," dodal.

"Je nezbytné zdůraznit dva aspekty, které vstupují relativně nově do toho rozhodování," prohlásil dnes Nečas. Prvním je nutnost vycházet z "realistických rozpočtových rámců" vzhledem k ekonomické situaci, která se může velmi dynamicky měnit a to podle premiéra zřejmě převážně k horšímu.

"To znamená: jakékoliv kroky v této oblasti nemohou vést k nějakým zvýšeným nárokům na státní rozpočet proti realistickým rámcům," prohlásil.

Druhým aspektem je podle něj "povinnost vlády zajistit ochranu objektům zvláštní důležitosti před případným teroristickým útokem". Nečas v této souvislosti zmínil jaderné elektrárny. "To do toho rozhodování vstupuje poměrně masivně," poznamenal.

Česká vláda je rozhodnutá pokračovat ve využívání jaderné energie a dostavět elektrárnu v Temelíně. Při jednáních se zástupci sousedního Německa, které se rozhodlo od jádra v příštích letech ustoupit, vždy partnery uklidňuje slovy, že bezpečnost elektráren je pro ČR významnou prioritou.

Gripeny, nebo jiné stíhačky? Není jasno

Nyní existující a platné koncepční dokumenty ministerstva obrany počítají s pokračováním stíhacího letectva v českých ozbrojených silách i po roce 2015, kdy končí nynější pronájem stíhaček Jas-39 Gripen od Švédska.

Pokud se vláda rozhodne i nadále zachovat nadzvukové stíhací letectvo, bude mít pravděpodobně na výběr z několika řešení. Prvním je prodloužení současného pronájmu gripenů či jejich odkoupení za zbytkovou cenu.

Druhou levné pořízení starších a olétaných stíhaček, například F-16, kterých se nyní jako nepotřebných zbavují některé šetřící členské země NATO. To by však vyžadovalo například přeškolení pilotů a pořízení některé další potřebné infrastruktury.

Levnější variantou pokračující přítomnosti českých stíhaček na evropském nebi by pak mohlo v dlouhodobém horizontu být zřízení společné letky. O takové možnosti se delší dobu uvažuje ve spolupráci se Slovenskem, v úvahu ale připadá i spolupráce například s Maďarskem, Chorvatskem či Bulharskem.

Související