Obětí hospodářské kriminality se v uplynulých dvou letech v Česku stalo 29 procent firem.

Vyplývá to z nejnovějšího celosvětového průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) mezi 3877 společnostmi, z nichž 84 bylo z ČR.

Ve srovnání s posledním průzkumem z roku 2009 se počet společností v ČR, které se staly obětí kriminality, zvýšil o pětinu. Novým fenoménem se v uplynulých letech stala v ČR počítačová kriminalita.

Česká republika se tak podle průzkumu dostala na průměr zemí střední a východní Evropy a mírně pod celosvětový průměr, kde se obětí hospodářské kriminality stalo 34 procent firem. V ČR i ve světě pachatelé stále častěji útočí prostřednictvím internetu.

Nejčastěji se firmy v Česku setkávají s majetkovou zpronevěrou a to v 75 procentech případů. Zde jsme dokonce nad světovým (72 %) i evropským (69 %) průměrem.

Počítačová kriminalita nastupuje

Dále následují účetní podvody, korupce a uplácení s podílem shodně 21 procent a v poslední době právě i s počítačovou kriminalitou. Ta přitom v průzkumu z roku 2009 vůbec nefigurovala a nyní se podílí na kriminalitě 13 procenty. Velkým rizikem jsou internetové stránky sociálních sítí.

"Toto číslo je poměrně překvapivé. Přestože sociální sítě Facebook či LinkedIn nemusí samy o sobě představovat skutečného původce počítačové kriminality, mohou sloužit jako velmi cenný zdroj pro počítačový zločin typu sociálního inženýrství a následné efektivní útoky, například phishing," uvedl odborník na počítačovou kriminalitu PwC Filip Volavka.

Většinou jde o člověka z firmy

Nejčastěji je pachatelem hospodářské kriminality člověk přímo z poškozené společnosti, a to v 67 procentech případů. Před dvěma roky to bylo v polovině případů. Nejčastějšími externími pachateli byly zákazníci ve 43 procentech případů a dodavatelé v 29 procentech případů. Typickým pachatelem uvnitř firmy je muž ve věku od 30 do 40 let na pozici středního managementu.

Nejčastěji firmy reagovaly na odhalení kriminality v případě zaměstnanců propuštěním, a to v 81 procentech. V případě externích pachatelů reagovaly ukončením obchodního vztahu. "Malá tolerance vůči pachatelům podvodů je jistě pozitivní, přesto bychom společnostem rovněž doporučili, aby se více soustředily i na oblast prevence," uvedl ředitel ve Forenzním oddělení PwC Michal Kohoutek.

Třetina firem v ČR přitom podle průzkumu neprovádí žádné hodnocení rizik podvodů. Hlavním důvodem je pocit nedostatečné přidané hodnoty takového kroku a nebo vůbec o takových nástrojích společnosti neví. Většina společností v ČR je navíc podle Kohoutka přesvědčena, že se v následujících 12 měsících s hospodářskou kriminalitou vůbec nesetkají.

Náklady spojené s ekonomickou kriminalitou bývají přitom podle PwC většinou vysoké. Celkem 38 procent firem v ČR, které se v uplynulém roce setkaly s podvodem, uvedlo, že celkové náklady přesáhly 100.000 dolarů (necelé dva miliony korun). Osm procent firem dokonce zaznamenalo škodu převyšující pět milionů dolarů (zhruba 100 milionů korun).

V celosvětovém srovnání patří mezi nejvíce zasažené země Keňa s 66 procenty postižených firem, Jihoafrická republika (60 procent), Velká Británie (51 procent), Nový Zéland (50 procent) a Španělsko (47 procent). Naopak nízká míra hospodářské kriminality byla v Japonsku (šest procent), Indonésii (16 procent) a Slovinsku (17 procent).

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru