Státní podpora stavebního spoření klesne na nejvýše 2000 Kč ročně. Novelu o jejím omezení ve středu podepsal prezident Václav Klaus. Stát tak má ročně ušetřit pět až šest miliard korun. O Klausově podpisu informoval mluvčí prezidenta Radim Ochvat.

O novele rozhodovala sněmovna dvakrát. Senát s opoziční levicovou většinou vrátil zákon poslancům s pozměňovacím návrhem, který měl státní podporu vrátit na úroveň platnou do roku 2010. Měl také zrušit plánované zdanění připsaných úroků z vkladů. Poslanci ale senátory přehlasovali a stvrdili původní znění.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je kromě úspor pro stát cílem novely také odstranění nerovnosti na finančním trhu. Opakovaně uvedl, že stavební spoření dostává na rozdíl od jiných finančních produktů bezkonkurenční státní podporu. Loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu za rok 2009 přes 11,7 miliardy korun.

Parlament už loni podobný návrh jednou schválil, kromě jiného zdaňoval 50 procenty letos připsanou státní podporu. Později jej ale na návrh ČSSD zrušil Ústavní soud. Státní příspěvek měl klesat z předcházejících 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Zavádělo se také zdanění výnosů. Vláda proto přišla s novým, obdobným návrhem – tentokrát bez 50procentního zdanění, které mělo platit jen letos.

Ministerstvo financí připravuje i další změny. Navrhuje, aby státní podporu stavebního spoření mohli od roku 2013 získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení, nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. MF chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu MF limitována ve způsobu využití peněz. Banky budou moci s nimi nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.

Navrhované změny podle výkonného ředitele Evropského sdružení stavebních spořitelen Andrease Zehndera povedou fakticky k likvidaci celého systému stavebního spoření v ČR.

Prezident podepsal novelu zákoníku práce, podmínky odstupného se mění

Prezident Václav Klaus ve středu také podepsal novelu zákoníku práce. Odstupné se podle ní bude řídit počtem odpracovaných let a omezuje také zaměstnávání na dobu určitou.

Výše odstupného se změní tak, že člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, bude jako dosud jeho odstupné ve výši tří průměrných výdělků.

Novela dále mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10 000 korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat více než třikrát po sobě.

Zaměstnavateli dává novela možnost propustit zaměstnance, pokud ten zvláště hrubým způsobem poruší režim v pracovní neschopnosti.

Změny zákoníku mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření dlouhodobých pracovních míst. Podle opozice ale novela oslabuje postavení zaměstnanců i odborů a naopak posiluje postavení zaměstnavatelů. Senát novelu odmítl, jeho veto ale na začátku listopadu přehlasovali koaliční poslanci.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru