Neziskový sektor je proti byznysu k ženám mnohem vlídnější. Zřejmě i kvůli nižším platům a menší prestiži. Na řadových pozicích a ve středním managementu tu potkáte mnohem více žen než v soukromých firmách, ovšem na nejvyšších postech je jich i ve veřejné sféře mnohem méně než mužů.

"Muži mají o nekomerční sektor menší zájem, ale ti, kteří zde působí, mají lepší podmínky než ženy," říká projektová manažerka společnosti Gender Studies Helena Skálová.

 

Ženy veřejné sféry

Poprvé v historii ankety 25 žen českého byznysu byly ve zvláštní kategorii vyhodnoceny také nejlepší představitelky veřejné sféry – ženy vědkyně, soudkyně, ředitelky neziskových organizací, nadací, ženy ze státní správy či politiky. Jejich jména - stejně jako jména nejúspěšnějších dam z byznysu - budou zveřejněna na slavnostním vyhlášení 7. listopadu, o den později se objeví na stránkách Hospodářských novin.

HN: Jaký je podle vás největší rozdíl mezi úspěšnou manažerkou v byznysu a ve veřejné sféře?
Základním smyslem komerční firmy je generovat zisk. Tento ekonomický tlak v nekomerčním sektoru není, nicméně jsou zde tlaky jiné – omezené rozpočty, úsporná opatření, nižší platové ohodnocení – na druhé straně pak větší míra stability a institucionalizace. Úspěšná manažerka v komerční firmě tedy musí svůj tým vést k maximální efektivitě měřitelné penězi, manažerka v nekomerční sféře má pak své odpovědnosti a měřítka "úspěšnosti" nastavená jinak – podle potřeb konkrétní organizace měřitelných dodržováním termínů, spokojeností klientů a klientek, loajality zaměstnanců a zaměstnankyň.

HN: V čem to mají ženy ve veřejné sféře snazší, v čem naopak obtížnější proti soukromému sektoru?
To není jednoznačné a neplatí to samozřejmě univerzálně, ale jako příklad lze uvést pravidelnou pracovní dobu s možností pružné doby začátku a konce na většině úřadů v České republice, která umožňuje nejen ženám lépe skloubit práci například s vyzvedáváním dítěte ze školky. V komerční sféře zase mohou zaměstnavatelé nabídnout různé i finanční benefity na podporu slaďování, na což v nekomerčním sektoru nejsou zdroje.

HN: Myslíte, že mají ženy v nekomerčním sektoru proti mužským protějškům nějaký hendikep, nebo dnes již úspěch záleží pouze na profesních a lidských kvalitách?
Vzhledem k tomu, že nekomerční sektor není tak prestižní, je zde menší zájem mužů o uplatnění. Na druhou stranu, ti muži, kteří zde působí, mají lepší podmínky. Platí zde fenomén "skleněného výtahu" – fakt, že jde o muže, značně urychluje profesionální kariéru. Dobrým příkladem je poměr učitelů a učitelek na základních školách, kde ženy výrazně převažují, ale již na úrovni ředitelů a ředitelek je situace vyrovnaná a muži jsou řediteli v padesáti procentech případů. Podobný nepoměr lze vysledovat i ve veřejné a státní správě.

HN: Je žen na vysokých postech ve veřejné sféře dost? Pomohly by kvóty, nebo je to nesmysl?
Stejně jako v komerčním sektoru zde platí, že čím výše jdeme hierarchií různých institucí, potkáváme stále méně žen. Osobně se domnívám, že je-li nějaká zaměstnanecká skupina (v tomto případě ženy) výrazně podreprezentovaná ve vedení, i když na řadových pozicích je silně zastoupena, jsou kvóty jako přechodné a vyrovnávací opatření na místě.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru