Lídři Evropské unie chtějí, aby nadcházející schůzka skupiny rozvinutých a rozvojových zemí G20 ve francouzském Cannes navázala na jejich snahu stabilizovat eurozónu a podpořit růst celé globální ekonomiky. Prezident EU Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso ve společném dopise zástupcům G20 napsali, že je i nadále nutné uplatňovat jednotný postoj. Věnovat se krizi na schůzce chtějí i Španělé a Portugalci.

Členové eurozóny na svém čtvrtečním summitu stanovili několik kroků, s jejichž pomocí chtějí řešit nynější problémy. Především dohodli, že banky odepíšou polovinu řeckého dluhu, a to dobrovolně. Druhým významným počinem je dohoda o zvýšení efektivní úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Summit zřejmě splnil očekávání, protože akciové trhy na něj reagovaly silným růstem a zpevnilo také euro.

Některá ujednání ze summitu jsou ale vágní a část expertů se domnívá, že příznivý efekt vrcholné schůzky nepotrvá dlouho. Zmiňována je například právě dohoda s bankami. I když je vydávána za dobrovolnou, není jisté, zda Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) s takovým hodnocením bude souhlasit.

"Pokud ztráta poloviny nominální hodnoty státního dluhopisu neznamená platební neschopnost, tak co potom tedy?" ptal se například časopis The Economist. Ten v obsáhlém článku předpovídá, že výsledek summitu neznamená řešení krize a trhy možná uklidní pouze na čas.

Zapatero: Pomoci musí státy, které nejsou v krizi

Dluhová krize v eurozóně bude hlavním tématem nadcházející schůzky G20 i podle zástupců Španělska a Portugalska. Španělský premiér José Zapatero řekl, že globální ekonomiky je třeba podpořit novým stimulačním opatřením. Poskytnout by jej měly ty země, které jsou krizí zasaženy nejméně. Krize v eurozóně je prý globálním problémem, na jehož řešení by se měly podílet i Spojené státy.

Schůzka zemí G20 se bude konat ve čtvrtek a v pátek v letovisku Cannes na jihu Francie. Část delegátů, kteří tam budou, se účastnila také summitu eurozóny v Bruselu. Vedle dohody o posílení záchranného fondu EFSF a odpisu zhruba poloviny řeckých dluhů v portfoliích bank se tam dohodla i rekapitalizace největších evropských bank. Ty si budou muset do poloviny příštího roku zajistit kolem 106 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč).

"My věříme, že ty dohody, společně s těmi, které se dohodnou na schůzce G20, obnoví důvěru potřebnou k růstu ekonomiky," poznamenal Zapatero na Ibero-americkém summitu v Paraguayi.

"Doufám, že povedou k činům. Spojené státy mají nějakou úlohu, americká centrální banka má nějakou, všechny centrální banky velkých zemí hrají nějakou roli. Je to samozřejmě Čína, Indie, Brazílie, Evropa a Japonsko," řekl Zapatero, jehož citovala agentura Reuters. Ty země, které pracují na konsolidaci fiskální pozice, už ale podle něj víc udělat nemohou. Do této kategorie patří například i Španělsko.

Zapaterův postoj na stejném summitu v Paraguayi obhajoval i portugalský premiér Pedro Coelho. "Je to globální krize. Je to krize, která doléhá na nás na všechny, ať už je to Evropa, Latinská Amerika anebo jakýkoliv jiný kontinent," řekl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru