Klaus podeváté předal státní řády a medaile. Ocenění dostal i legendární Raška

Česká republika si připomíná 93. výročí vzniku samostatného československého státu. Oslavy mají tradičně spíše oficiální podobu různých slavnostních aktů, shromáždění a proslovů. Oslavy vyvrcholily slavnostním večerem na Pražském hradě ve Vladislavském sále, kde prezident republiky Václav Klaus předal státní vyznamenání. 

Oceněných bylo celkem jednadvacet.

Jako první byl vyznamenán válečný veterán Mikuláš Končický, po něm následovali vysloužilí legionáři Jan Velík a Václav Djačuk, další přišla na řadu předsedkyně Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, dále byli oceněni protikomunističtí bojovníci Anna Magdalena Schwarzová, Marie Škarecká, Vladimír Lopaťuk, Karel Páral, Ladislav Suchomel a František Suchý, špičkový chirurg Jan Černý, podnikatel Zbyněk Frolík, profesoři Martin Hilský a Petr Piťha, vysokoškolský pedagog Jan Kruliš-Randa, vědec Jiří Kukla, olympijský vítěz ve skocích na lyžích Jiří Raška, populární kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, hudební skladatel Jiří Srnec a jazzový klavírista Emil Viklický.

Předáno bylo i jediné vyznamenání in memoriam. Medaile Za hrdinství náleží Davidu Sukačovi z Ostravy, který vloni v srpnu zemřel v šestnácti letech při záchraně tonoucího kamaráda. Ocenění převzal Davidův otec.

Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.

Při loňské příležitosti oslav výročí vzniku Československa udělil Klaus vyznamenání 22 osobnostem. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva propůjčil veteránům druhé světové války Emilu Bočkovi, Marii Ljalkové-Lastovecké a Janu Plovajkovi.

Vloni Klaus ocenil Jágra i Maciuchovou

Řád vojenské skupiny dostali za zásluhy o obranu státu a bojovou činnost. Mezi oceněnými byli rovněž ředitel Národní galerie Milan Knížák, hokejista Jaromír Jágr, herečka Hana Maciuchová, básník Karel Šiktanc a programová ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová. Obdrželi Medaili za zásluhy.

Širší veřejnost také již tradičně projevuje o výročí většinou vlažnější zájem, nebo to tak aspoň vypadá podle její účasti na oficiálních aktech. Vlajka na domě či v okně nebyla ani letos masový jev.

Lidé na druhou stranu také jako každý rok projevují velký zájem o dny otevřených dveří, které jsou se státními svátky spojeny. Od dopoledne tak stovky a možná tisíce zájemců využívaly příležitosti prohlédnout si i jindy nepřístupná místa ve sněmovně a Senátu, nápor návštěvníků zažila i primátorská rezidence a také Obecní dům.

V něm se navíc od 17:00 konal slavnostní Koncert pro republiku. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nabídnul cyklus šesti symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

Oficiální oslavy vzniku Československa v pátek zahájil prezident společně s předsedy obou komor parlamentu Miroslavou Němcovou (ODS) a Milanem Štěchem (ČSSD) a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou položením věnců u Národního památníku na pražském Vítkově. Ranního pietního aktu se zúčastnili také členové vlády, představitelé armády, další politici a zástupci Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů.

Při vojenské přehlídce prezident propůjčil vojenským jednotkám bojové prapory. Po položení věnců pak spolu s ostatními politiky a dalšími přítomnými uctil minutou ticha památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli.

"Jsem rád, že ten slavnostní den 28. října, náš největší svátek, zahajujeme právě zde na Vítkově a právě touto formou. Takže doufám, že takto se ponese v tomto duchu celý dnešní den," řekl prezident po pietním aktu médiím.

Zásluhu československých legionářů na vzniku státu si v pátek u památníku československých legií na náměstí Pod Emauzy připomněli i zástupci generálního štábu, Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších veteránských organizací.

Součástí oslav 93. výročí vzniku samostatného Československa byla opět i slavnostní přísaha na Hradčanském náměstí. Krátce poté prezident na Hradě jmenoval tři nové generály a dva generály povýšil.

Někteří řečníci se v pátek v projevech dotkli i aktuálních problémů. Například právě prezident, který v rámci slavnostního programu promluvil i k členům diplomatického sboru. Připomněl nejen roli prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ale i nynější dluhovou krizi eurozóny. Podle něj je to jen špička ledovce.

"Co nás v těchto dnech nejvíc trápí, je vývoj v našem sousedství, na evropském kontinentu," uvedl. Snaha pomoci zadluženým zemím zvyšováním jejich zadluženosti není podle něj řešením. Stejně jako není řešením "pokračovat týmž směrem, k další centralizaci rozhodování na úrovni EU," dodal.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička zase v projevu na slavnostním shromáždění v Národním muzeu řekl, že sociálně vyloučení lidé představují větší nebezpečí pro republiku než terorismus. Kritizoval také sociální politiku státu a škrty a varoval před extremisty.

Program prezidenta republiky Václava Klause v pátek dne 28. října 2011 při příležitosti oslav státního svátku Dne vzniku samostatného Československého státu:

Ačkoli největší koncentrace událostí spojených s oslavami se koná tradičně v Praze, akce související s výročím se odehrály i jinde.

Třeba do Jihlavy se v pátek  po 50 letech vrátila socha prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Odhalili ji v parku Jana Masaryka, nedaleko míst, kde původně stála. V roce 1961 ji komunisté nechali odstranit a rozbít.