Evropští představitelé ukončili svůj summit dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o polovinu i na rekapitalizaci evropského bankovního sektoru.

Analytik Damien Boey ze společnosti Credit Suisse upozornil, že problémem je nedostatek podrobností ohledně dohodnutých opatření. "Ve skutečnosti nevíme, jak chtějí zvýšit objem záchranného fondu ze 440 miliard eur na bilion eur. Navíc jsou tu určité pochybnosti, zda bude bilion eur stačit," řekl.

Trhy jsou nicméně s výsledkem jednání spokojené. Japonské akcie stouply díky nové dohodě o dvě procenta. Podporu obdrželo rovněž euro, které se vyšplhalo na sedmitýdenní maximum a ropa, která se (v případě Brentu) dostala nad 110 dolarů za barel.


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


/Na výsledky summitu i reakci trhů se právě teď můžete ptát hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila./

Dotazy jsou zveřejňovány s mírným časovým odstupem.

Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jaká je vaše predikce na vývoj ceny zlata?
David Navrátil
Dobrý den, očekáváme, že cena zlata by měla vyrůst na 2000 dolarů za unci. Aktuální dluhová krize a záporné reálné sazby budou hlavními faktory, které ji budou zvyšovat. Poptávku po zlatu zvyšuje i dodatečná poptávka centrálních bank ve snaze diverzifikovat devizové rezervy a tradiční růst poptávky asijských zemí.
Čtenářský dotaz
Nejsou závěry zase příliš obecné? Jak to, že trhům stačí odepsání 50 % dluhu? Vždyť je už započítaných 60 %?
David Navrátil
Závěry jsou obecné a podle mého názoru nedostatečné na uklidnění situace. Doporučuji si přečíst stanovisko, zde je link na český překlad: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/125654.pdf V případě odepsání dluhu Řecka ve výši 50% je potřeba si např. uvědomit, že 50% dluhu bude odepsáno jen v soukromém sektoru. Třetinu řeckého dluhu totiž drží ECB a EU spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Takže odepsání 50% dluhu soukromým sektorem (tzv. PSI, tedy private sector involvement) sníží dluh na cca 120% HDP. To je prostě málo. Navíc odepsání dluhu o 50% není hotová věc: soukromí investoři s ním musí souhlasit.
Čtenářský dotaz
Můžete mi nějak ve stručnosti vysvětlit, co ty závěry summitu znamenají pro průměrně vydělávajícího Čecha - podnikatele? Děkuji za odpověď. Kulhavý
David Navrátil
Podle mého názoru představený plán není dostatečný. Ačkoliv finanční trhy reagují v prvních hodinách pozitivně, tak podobně jako v po červencovém "šestém finálním plánu" přijde vystřízlivění a nový tlak na země eurozóny (EMU). Pořád tak bude přetrvávat nejistota. V případě nejistoty nemají firmy moc chuť investovat a zvyšovat zaměstnanost. Navíc makroekonomická čísla pro EMU ukazují, že ekonomiky EMU budou stagnovat či budou procházet ekonomickým poklesem. To není moc dobrá zpráva pro naší ekonomiku, která je závislá na vývozech. Otázkou je, zda českému průmyslu pomůže poptávka z asijských ekonomik, tak jako tomu bylo ve druhé polovině roku 2009 a v roce 2010. Proto nečekáme nijak výrazný růst české ekonomiky v příštím roce, neklesající nezaměstnanost, stagnaci reálných mezd a stagnaci spotřeby domácností. Takže průměrně vydělávající Čech prožije podobný či mírně horší rok než ten letošní.
Čtenářský dotaz
Všude se píše o rekapitalizaci bank ... ví se už kolik bank a které by mohly na tomto padnout? Jak velký dopad čekáte na "český bankovní sektor"?
David Navrátil
Banky by měly zvýšit kapitálovou přiměřenost tzv. core Tier 1 na 9% do konce poloviny příštího roku. Podle aktuálních odhadů by měly banky zvýšit svůj kapitál o 106,4 mld. EUR. Banky mají podle prohlášení najít zdroje na zvýšení kapitálu sami. Je velmi pravděpodobné, že ne všem se to podaří. Pak mají banky další možnost. Buď požádat stát o pomoc. A nebo snížit svou bilanci. První možnost bude znamenat vyšší zadlužení států a případné riziko snížení ratingu. Druhá možnost bude znamenat snížení nabídky úvěrů, a to v situaci, kdy ekonomiky zpomalují, což by zvýšilo riziko recese. Které banky jsou nejvíce ohroženy? Dobrou představu může ukázat tato kalkulačka: http://graphics.thomsonreuters.com/11/07/BV_STRSTST0711_VF.html Pokud nastavíte Target core Tier 1 na 9% a Haircut Řecka na 50%, tak uvidíte banky, které musí zvýšit svůj kapitál a o kolik. Tato kalkulačka ukazuje, že by se to týkalo 65 evropských bank. Český bankovní systém je dobře kapitalizovaný a v polovině tohoto roku dosahovala přiměřenost 14,7%.
Čtenářský dotaz
Dobrý den p. Navrátile, jak si vysvětlujete, že Slovensko, jako jediná země EU, dostalo výjimku a nebude se muset podílet na zvýšení eurovalu? Děkuji za odpověď, přeji hezký den
David Navrátil
Dobrý den, jednoduše. Prostě řekla, že už nedá ani cent a vzhledem k tomu, že na Slovensku je vláda v demisi, tak jednoduše necítí mandát se zavazovat k dalšímu navyšování garancí. V této situaci a vzhledem k tomu, že podíl Slovenska je malý, tak bylo jednodušší na tuto výjimku přistoupit. Riziko, na které evropští politici vzali, že to bude sloužit jako nebezpečný precedens.
Čtenářský dotaz
Existuje nejake realne nebezpeci, ze banky, ktere pristoupily na odepsani 50% dluhu maji slibene nejake komenzace za tento krok, ktere by byly na ukor ostatnich statu?
David Navrátil
Z prohlášení evropského summitu a také z propočtů Evropského bankovního úřadu (EBA) vyplývá, že země EMU pomohou řeckým bankám ve výši 30 mld. EUR. Jak jsem psal výše, tak v prvním kroku musí banky najít zdroje pro zvýšení kapitálové přiměřenosti sami. Pokud nenajdou, požádají stát a je velmi pravděpodobné, že požádají.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Nemyslíte si, že zveřejněný "plán" na zachránu Řecka je nedostatečný? Řecko sice škrtne 50% dluhu z bondů, kteřé vlastní banky, ale již dříve se objevovaly názory, že vyřešení řeckých potíží by vyžadovalo reálné škrtnutí 70 - 75% dluhu? Jsou banky vůbec připraveny ustát i ten ujednaný odpis ve výši 50%? Osobně se domnívám, že optimismus na finančních trzích po zveřejnění "dohody" je velmi předčasný a přehnaný a problémy nás teprve čekají. Děkuji za odpověď.
David Navrátil
Dobrý den, souhlasím s Vámi. Výše odpisu je nedostatečná a navíc se týká pouze soukromého sektoru, nikoliv dluhu, který drží ECB, MMF a EU prostřednictvím EFSM. Pokud se ztrácíte ve zkratkách, tak nejste sami :-) Řecko neutáhne tak vysoký dluh s tak vysokými úrokovými náklady. Potřebovalo by snížit dluh někde k 60 až 80%, absolutní minimum je pod 100%. Takže za pár týdnů až měsíců můžeme očekávat opět tlak na eurozónu a ceny dluhopisů. Doporučujeme proto prodávat EUR, viz naše doporučení, které naleznete zde: https://cz.products.erstegroup.com/modules/res/ResearchPDF.php?ID_ENTRY=10639&PDF=FNNOBMBHIFFEHIPELCBJOCJAJAEBEAP
Čtenářský dotaz
Jaká rizika či negativní vlivy může plán schválený na summitu vyvolat?
David Navrátil
Představený plán stále vyžaduje dopracování technických detailů (tzv. zapáčení EFSF) a dohodu soukromých investorů o odpisu dluhu. Zkušenost z července ukazuje, že politici a jejich dohody jsou neustále pozadu za finančními trhy. V červenci byla učiněna dohoda o navýšení EFSD a teprve v říjnu to bylo schváleno všemi národními státy. A podle odhadu EFSF má fungovat až od začátku roku. To ukazuje na neskutečnou pomalost politiků, na pomalost z pohledu finančních trhů. Proto krátkodobě může přijít ukolébání finančních trhů. Ale následné uvědomění si nedostatečnosti plánu opět povede k výkyvům na trzích a nejistotě, která se bude přelévat na banky a následně na podniky a domácností.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Cena zlata i stříbra by mne také zajímala. To ale asi neví přesně nikdo. Jak je prosím zaručeno, že státy eurozony nebudou vyjezeny a prohýřeny jinými členy EU, tak jak to udělali řekové svým zachráncům. Vime dobře jak tyto kontrolní mechanismy selhaly a kdy se provalilo že řekové falšovali svou státní finanční situaci.??? Děkuji za odpovědˇ L.
David Navrátil
Dobrý den, výhled na cenu zlata naleznete v první odpovědi (očekáváme růst na 2000 USD). Co se týká ceny stříbra, tak to má tu nevýhodu, že vedle role "uchovatel hodnoty" plní roli i v průmyslu. Proto faktory, které zvyšují cenu zlata působí pozitivně i na cenu stříbra. Nicméně zpomalující ekonomiky působí přesně opačně. V této situaci bych proto preferoval spíše zlato. Co se týká druhé části odpovědi, tak situace nejen EMU, ale i USA a dalších vyspělých států je nelehká. Jejich celkové zadlužení (tj. zadlužení státu, domácností a podniků) přesáhlo mez, kdy další růst zadlužení snižuje ekonomický růst. Zkušenost z minulých finančních krizí ukazuje, že bez snížení zadlužení ekonomiky nevybřednou z nízkého ekonomického růst střídaného recesemi. Existuje několik cest, jak zadlužení snížit: zvýšit inflaci, zvýšit růst, umazat dluhy. Jedním nebo kombinací těchto cest si budou muset projít všechny vyspělé. Eurozóna měla být klubem džentlmenů. Ten kdo podvádí, tam neměl být nikdy vpuštěn. V tomto případě bohužel vyhrála politika.
Čtenářský dotaz
Odkud se konkrétně vezmou ony peníze na navýšení. Nepůjde o jen nově natisknuté bankovky, které vydá ECB, tedy bez konkrétního podložení zbožím či službami?
David Navrátil
Diskutovány jsou dvě možnosti jak navýšit kapacitu EFSF. Za prvé, v případě, že problémové státy budou vydávat dluhopisy, tak EFSF vydá záruku. Tato záruka bude říkat, že v případě nesplacení těchto dluhopisů uhradí prvních 20% právě EFSF. Pokud trhy počítají, že pravděpodobnosti nesplácení dluhopisů je nižší než 20%, tak jejich rizika jsou pokryty. Státy tak mohou vydat například 700 mld. EUR nového dluhu (tolik budou v příštím roce potřebovat PIIGS země), ale na zárukách bude spotřebováno "pouze" 140 mld. EUR z EFSF. Druhou diskutovanou možností je zřízení speciální jednotky (SPIV), který by kombinoval peníze EFSF a soukromý kapitál (mluví se o Číně a Brazilii), a tím by došlo ke zvýšní kapacity fondu a peníze by byly použity na nákup dluhopisů a pomoc bankám. Mimochodem, spiv v angličtině znamená čachrář, podvodník nebo podfukář. Ale to je asi jenom kouzlo nechtěného :-)
Čtenářský dotaz
Co si myslíte o akciích zainteresovaných bank, které odepíší polovinu svých pohledávek. A odkud budou brát prostředky na doplnění těchto ztrát?
David Navrátil
Možnosti jsem už popsal výše. Myslíme si, že bez pomoci státu se navýšení kapitálu neobejde. Rizikem je, že banky budou řešit kapitálovou přiměřenost snižováním svých bilancí, tedy i snížením úvěrů, což by bylo negativní pro reálnou ekonomiku.
Čtenářský dotaz
Nemyslíte si, že nejen Řecko, ale fakticky celý západní svět již finančně zbankrotoval a jen ekonomové, investoři a politici se tváří, že to tak není? Jak jinak nazvat tisk naprosto nekrytých peněz v USA a obrovské státní dluhy, které ani z poloviny není schopno splatit nejen Řecko, ale i mnohé, ne-li všechny státy západního světa?
David Navrátil
Máte pravdu v tom, že vyspělé ekonomiky jsou předlužené a tato předluženost bude snižovat jejich ekonomickou výkonnost. Podrobněji jsem o tom psal v jedné z předchozích odpovědí. Velmi dobrým zmapováním toho, co se děje v ekonomikách po vypuknutí finanční krize nabízí kniha This time is different. Podle autorů doba snižování dluhu trvá v průměru pět až deset let. Během té doby zůstává nezaměstnanost na vyšších úrovních a ekonomiky rostou pomaleji. My ještě nejsme ve fázi oddlužení. Sice se např. v USA oddlužují domácnosti, ale celkové zadlužení roste díky státnímu dluhu.
Čtenářský dotaz
Dobry den, bude bankovni sektor z duvodu "sanace" ztrat z odepsani dluhopisu zvysovat bankovni poplatky?
David Navrátil
Dobrý den, proto, aby banky přilákaly soukromý kapitál, který jim pomůže navýšit kapitálovou přiměřenost, tak budou muset i v budoucnu nabízet zajímavý výnos z kapitálu. Proto je pravděpodobné, že se bankovní sektor bude snažit přenést vyšší náklady na své klienty.
Čtenářský dotaz
Připadá mi, že to co se oslavuje jako "řešení" je pouze neustálé hašení důsledků, kdy si myslíte že budou politici okolnostmi donuceni šáhnout do podstaty součsných potíží (byrokracie škrtící reálnou ekonomiku, nízká konkurenceschopnost piigs, dotace velkých hochů co nemohou padnout, neefektivní alokace zdrojů ap.). "navýšení" eurovalu mi taky přijde jako oblečení chytré horákyně
David Navrátil
Skeptik ve mě by řekl, že to politici EMU nemusí stihnout a historie mluví proti EMU: z minulých měnových unií, který vznikly, přežilo pouze 17%. Nicméně vítězí optimista, který vidí, že současný plán je nedostatečný, nicméně neustále se posunujeme dobrým směrem (ale pomalu). I v tomto plánu jsou návrhy či opatření, které se snaží zlepšit fungování EMU. Otázkou je, zda lépe fungující EMU bude mít stejný počet členů jako ta svávající EMU. Současná EMU je neskutečně heterogenní nejen ekonomicky, ale i sociálně, institucionálně, takže se může ukázat, že pokud nedojde k rychlejšímu sbližování, tak udržení EMU bude jen možné omezenějším klubu.
Čtenářský dotaz
Dobry den Summit nam jasne ukazal ze dluhy se platit nemusi, jen musi byt poradne velke. Tudiz nebylo by pro CR vyhodnejsi nez provadet skrty, napujcovat si 5 bilionu kc cimz by jsme se dostali skoro na uroven Recka, potom by nam byla polovina odpustena a zbyla polovina 2,5 bilionu by postacila na zaplaceni statniho dluhu a jeste by kazdy obcan dostal darecek skoro 100 000 kc vcetne nemluvnat. Tohle je ta vase ekonomie na kterou tak horlive studujete ?
David Navrátil
Dobrý den, jako plán to nezní špatně. Má to ale své ale. Myslím si, že bychom v současné situaci těžko hledali investory, kteří by byly ochotni nám tolik půčit. Řecko mělo štěstí, že se se svým zadlužováním trefilo do "dobré" doby. Nicméně se ukazuje, že trhy mají krátkou pamět, tak můžeme tento plán v budoucnu ještě oprášit :-)
Čtenářský dotaz
Dobrý den, kde je v současné době podle Vás agregován největší objem finančních prostředků (M1,M2..atd.)a kdo je jejich vlastníkem (firmy, domácnosti, stát)? Ve které odvěttví ekonomiky tyto peníze "pracují"? děkuji. J.
David Navrátil
Dobrý den, domácnosti drží 48% oběživa a depozit. Podniky 18%, vláda 10%, finančni instituce 25% a nerezidenti 9%.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru