Senát podle očekávání odmítl hlasy opozice všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému.

Vládní koalice ale bude moci veto horní komory přehlasovat ve sněmovně, kde má na rozdíl od Senátu navrch.

Druhý pilíř má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí.

Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidali ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Systém má začít fungovat od roku 2013.

Výpadek peněz v prvním pilíři, jehož výši kritici odhadují až na 30 miliard korun ročně, chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby DPH.

Právě to nejvíc vadí opozici, podle níž tak reformu zaplatí i stávající penzisté kvůli zvýšení cen potravin. Levice se navíc obává, že by výpadek ohrozil výplatu současných důchodů.

Deficit na důchodovém účtu se vlivem nepříznivého demografického vývoje zvyšuje, na konci srpna dosáhl 27,2 miliardy korun.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření má transformovat třetí pilíř důchodového systému, tedy stávající penzijní připojištění. Podle předlohy by svěřené příspěvky a majetek společností měly být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.

Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - povinném konzervativním fondu, fondu státních dluhopisů a ve vyváženém a dynamickém fondu. Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, zda jim bude vyhovovat větší míra rizika s možností většího zisku, nebo menší riziko s větší jistotou.

Společnosti nabízející doplňkové penzijní spoření by musely mít ze zákona pouze konzervativní fond. Související novely mají mimo jiné obecně vyloučit možnost vyhovět dalším žádostem o dorovnávání takzvaných slovenských důchodů pro české občany, kteří v době společného státu pracovali na Slovensku.