Evropská komise ve středu navrhla reformu společné zemědělské politiky EU. Komise chce třeba omezit přímé platby zemědělcům na maximálně 300.000 eur (7,4 milionu Kč) ročně. Část plateb bude navíc podmíněna ekologickými kritérii. O schválení reforem informoval v Evropském parlamentu eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.

V jejím rámci se mezi zemědělce rozdělují obrovské sumy dotací. Reforma tak může mít citelné dopady i na české farmáře.

Čeká se ostrá debata

K tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je ale musí odsouhlasit členské státy a také Evropský parlament. Je tak možné očekávat, že debata o reformě nebude snadná, zvlášť pod tíhou dopadů současné vážné hospodářské krize, která tvrdě dopadá na státní kasy i ekonomiku jednotlivých zemí.

Navíc některé země budou asi dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než sto eur.

Podle Bruselu by farmáři měli postupně dostat nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které jsou v současnosti kolem 270 eur na hektar. Ovšem návrh neobsahuje žádné jasné datum, kdy by se tak mělo stát. ČR se toto úplně bezprostředně na rozdíl třeba od pobaltských zemí či Bulharska s Rumunskem nedotýká, protože ČR se pohybuje kolem unijního průměru.

Přímé platby pro velké zemědělské podniky, které chce EU krátit, jsou podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady zcela legitimní. "Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši," dodal.

Dobrá sezóna

Podle údajů ČSÚ mají čeští zemědělci za sebou jednu z nejlepších sezon. Ze statistik vyplývá, že meziročně sklidili téměř o 19,5 procenta víc obilovin a oproti loňsku vypěstovali i o 18,2 procenta více brambor.
Sklizeň cukrovky se zvýšila o 13,2 procenta, u řepky vzrostla o 3,3 procenta.
Obilovin se tak letos podle statistiků sklidilo 8,2 milionu tun, brambor 786 000 tun, cukrovky 3,471 milionu tun a řepky 1,077 milionu tun. U obilovin je sklizeň v porovnání s loňskem vyšší o 1,333 milionu tun při nárůstu průměrného hektarového výnosu o 0,89 tuny, tedy o 18,7 procenta.

Nevýhodnost pro Česko

"Po prvním prostudování je zřejmé, že je to návrh pro ČR a její zemědělce nevýhodný," řekl v prohlášení europoslanec ODS Hynek Fajmon ze zemědělského výboru EP. Problémem je podle něj třeba zmiňované "zastropování", tedy stanovení maximální výše, kterou může farma na platbách získat.

"V současnou chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, není nabízen zastánci vytvoření ´dotačního stropu´ pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky, by toto rozhodnutí nejvíce postihlo," reagoval po shlédnutí přímého přenosu z Bruselu Belada.

Česko má největší výměru farem z celé EU. "Jakékoliv zastropování přímých plateb se proto v českém zemědělství projeví negativně," řekl Fajmon. Navíc stanovení horního limitu pro platbu jednomu podniku bude postupné. To znamená, že platba se bude podle její výše o část "ořezávat".

Pro platby mezi 150.000 až 200.000 eury to bude o 20 procent a postupně se to bude zvyšovat až na 100 procent pro ty farmy, které by měly získat více než 300.000 eur. Maximálně tak podnik bude moci dostat na přímých platbách 300.000 eur. Podle Fajmona hrozí, že v Česku i jinde v EU se kvůli tomu budou farmy účelově dělit na menší, aby mohly získat maximální možnou podporu.

Kontroverzní zřejmě bude i další z návrhů, které reforma obsahuje a který počítá s tím, že by se nejméně na sedmi procentech půdy farmy nemělo hospodařit.

Čeká se na podrobnosti reformy

ANKETA
Považujete unijní zemělělskou politiku za spravedlivou pro všechny členské státy?
Ano
15 (5%)
Ne
253 (90%)
Bude až po reformě
12 (4%)

Podrobnosti reformy komise teprve postupně představí během dne. ČR by podle jedné pracovní verze reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok.

Podle Belady by české podniky mohly v případě, že projde pro ně nejnevýhodnější návrh "zastropování", mohly přijít až o deset miliard korun ročně.

Agrární komora navrhované tempo srovnávání rozdílů v dotacích označila za "velmi pomalé". Požaduje proto pro české zemědělce jako kompenzaci více peněz z Programu rozvoje venkova.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru