Německá vláda považuje bankrot Řecka za nevyhnutelný a požaduje po partnerech v EU rozsáhlé škrty dluhů Atén. S odvoláním na několik nejmenovaných vládních zdrojů to v pondělním vydání píše Financial Times Deutschland (FTD). Podle listu to bylo i jedním z hlavních témat nedělní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Berlíně. Paříž se k tomu ale údajně staví skepticky.

Podle zdrojů blízkých víkendovému vyjednávání se zvažuje odepsání až 60 procent řeckých dluhů. "Inteligentní dluhový řez o přibližně 50 procent" navrhuje ve svém plánu Agenda 2012 také předchůdce kancléřky Merkelové Gerhard Schröder.

"Zasazujeme se za to," potvrdil deníku jeden ze zdrojů informaci, že Berlín usiluje o radikální škrty řeckých dluhů. Zatím prý nebyl určen termín, kdy německý kabinet oznámí, že dále nepočítá s možností záchrany Atén před insolvencí. Německo totiž musí počítat s odporem Evropské komise a některých členů eurozóny, poznamenává FTD.

Škrty řeckých dluhů by podle listu vedly k velkým odpisům u evropských bank, což by se poprvé mohlo přímo dotknout německých daňových poplatníků. Řecko doposud podle FTD obdrželo od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu půjčky ve výši 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Z nich na německou státní rozvojovou banku KfW připadlo 13 miliard eur.

Erste zasáhla krize více, než se čekalo. Letos skončí ve ztrátě a nevyplatí dividendu - čtěte ZDE

Belgie kupuje svou část banky Dexia za čtyři miliardy eur. Aby zachránila vklady - čtěte ZDE

Další lhůta na záchranu eurozóny. Sarkozy s Merkelovou do měsíce předloží nový plán - čtěte ZDE

 "Pokud by se část odepsala, muselo by to být kryto státním rozpočtem," píše ekonomický list. Finanční pomoc Řecku je přitom u německé veřejnosti značně nepopulární.

Merkelová se Sarkozym po nedělní schůzce bez dalších podrobností oznámili, že se dohodli na posílení evropského bankovního sektoru. Podrobný plán, jak stabilizovat eurozónu, chtějí představit do konce října.

Německá kancléřka se v současnosti zasazuje za co nejrychlejší rekapitalizaci evropských bank, aby se zabránilo dalšímu prohlubování krize v eurozóně.

Banky v potížích

Podle zákulisních informací se však Berlín s Paříží pře o to, jako v tom má mít roli záchranný fond měnové unie. Zatímco Německo údajně dává přednost tomu, aby byl Evropský fond finanční stability (EFSF) použit až jako poslední možnost, Francouzi jej prý chtějí využít k rekapitalizaci svých bank, které jsou řeckou krizí ohroženy v eurozóně nejvíce.

Na pokraji krachu se ocitla belgicko-fracouzská banka Dexia, která musela být rozdělena a Belgie svou část zachraňuje čtyřmi miliardami eur. Kvůli záchraně bank ale hrozí státům další snížení ratingu, prodražení financování a další prohlubování dluhové spirály.

Propad do ztráty a nevyplacení dividend kvůli přecenění rizikových dluhopisů v pondělí oznámila také matka České spořitelny, rakouská Erste Bank.

Merkelová poprvé připustila možnost řízené insolvence Řecka na konci září. Do německých médií už předtím pronikly zprávy, že tamní ministerstvo financí studuje možné dopady řeckého bankrotu a vypracovává různé scénáře vývoje.