Vysokoškoláci, stejně jako jejich školy a akademici, se budou muset připravit na změny. Ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných koncem minulého týdne představil návrh, jakým směrem by se mělo vysoké školství v Česku ubírat.

Největší nevoli podle očekávání vzbudilo školné, které chce ministr zavést už od roku 2013.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) Miroslav Jašurek nevidí na zavedení školného nic pozitivního. Podle něj se v žádné ze zemí střední Evropy školné neplatí a v některých spolkových zemích Německa a v Rakousku, kde bylo před několika lety zavedeno, se postupně ruší.


Proč vysokoškoláci nechtějí na svá studia přispívat? Opravdu hrozí, že školné uvrhne mladé lidi a rodiny do dluhů? Nebude školné jen přirozeným sítem pro ty, kteří nyní studují několik škol najednou? A dává stát studentům dostatečné garance, že za své peníze dostanou kvalitní vzdělání?

Ptali jste se on-line studenta Filosofické fakulty UK a předsedy SK RVŠ Miroslava Jašurka.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobry den, za bolsevika se na VS dostalo neco malo pres 10% populacniho rocniku, dnes to je kolem 50%. Opravdu si myslite, ze na studium VS ma 50% populace?
Miroslav Jašurek
Dobrý den, podobné debaty se vedou vždy, když ve vzdělávacím systému dochází k nějakým změnám - vedly se v případě rozšíření maturit na odborné školy a nepochybuji o tom, že se vedly i před zavedením povinné školní docházky v roce 1774. Musíme si ale uvědomit, že účel vzdělávání v různých stupních se mění s tím, jak se mění společnost. Smyslem vysokoškolského vzdělání v moderní společnosti není patřit do nějaké "elitní" skupiny lidí s diplomem, ale vybavit občany a občanky znalostmi a dovednostmi, které jim umožní plnohodnotně se zapojit do společnosti - jak na trhu práce, tak v občanském životě. S tím se samozřejmě mění povaha škol - a hodnotit je optikou starou třicet nebo padesát let není příliš užitečné.
Čtenářský dotaz
K cemu nam jsou zastupy filofosu, historiku,, politologu, ekonomu, manazeru, tyto obory by mely bejt za penize, protoze spolecnosti nic neprinaseji, naopak technicke obory by mely byt nadale podporovany a to vice nez dnes, budoucnost je v technologiich a ne v kecalcich co jen parazituji na spolecnosti. Kouknete se do zahranici kde jsou zastupy lingvistu, historiku, politogu ale nikdo je nechce zamestnat protoze nic neumej. Navic nemyslite ze titul z vejsky ma dneska asi takovou hudnotu jako maturita pred dvaceti lety?
Miroslav Jašurek
Dobrý den, Kamile, opravdu si myslíte, že jediné obory, které společnosti něco přinášejí, jsou ty technické? Dovedete si představit společnost bez učitelů, historiků, novinářů, umělců? Navíc nemáte pravdu v tom, že u nás i v zahraničí jsou "zástupy" nezaměstaných lingvistů, politologů apod. Statistiky nezaměstnanosti ukazují, že v ČR není významný rozdíl mezi zaměstnaností absolventů společenskovědních a humanitních oborů a technických oborů - v některých případech (absolventi Bc. studia na technikách) je nezaměstnanost techniků dokonce vyšší.
Čtenářský dotaz
Jsem podnikatel, přijdou-li za mnou v budoucnu dva uchazeči o zaměstnání a jeden z nich bude mít dluh za školným, má pro jeho volbu jediné řešení. Dát mu plat o splátku školného vyšší, budu-li o něj stát. Pro něho bude totiž využitelný příjem ze mzdy o tu splátku nižší. A já potřebuji aby byl v pohodě. Téměř bych řekl, že školné zaplatí budoucí zaměstnavatelé. A ti si tak raději budou vybírat ty nezadlužené. Uvažujete také tak ? Připadá mi, že prostě budete mít na sobě negativní nálepku - pozor "zadlužen".
Miroslav Jašurek
Dobrý den, pane Smutný, máte samozřejmě pravdu v tom, že zadluženost k duševní pohodě nepřispívá. Na celou věc je ale dobré podívat se ještě jinak - ve všech zemích, kde bylo školné zavedeno, se v poměrně krátké době začalo skokově zvyšovat (v Nizozemí o 300 %, v Británii v průběhu 10 let o 900 %). Vláda zároveň nehovoří o tom, že by chtěla výrazně snižovat procentuální podíl studujících v populačním ročníku - ostatně by to bylo v přímém rozporu s požadavky na zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Kombinace těchto dvou faktorů povede k tomu, že po jisté době bude za školné dlužit více než 50 % celé generace - a velká část lidí bude školné poměrně dlouho splácet. Negativní dopady tedy nebudou působit jen ve vztahu k zaměstnavatelům, ale i k rodinám absolventů a vlastně celé společnosti.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Jak se díváte na narůstající počet zadlužených studentů ( celosvětově ), kterým ubývá možností, jak tento dluh splatit?! Dál by mě zajímal Váš názor na chování bank, které už připravují"výhodné"produkty pro studenty. Je cílem této země omezit dostupnost vzdělání?!
Miroslav Jašurek
Dobrý den, pane Nováku, myslím, že ty země, které zavedly poměrně vysoké školné (a stále jej zvyšují), čeká situace podobná počátku světové ekonomické krize v roce 2008, kdy "praskla" hypoteční "bublina" v USA a ukázalo se, že obrovské množství lidí nebude své dluhy nikdy s to splatit. V USA a Británii lidé již dnes vyhlašují osobní bankrot, protože nejsou schopni vysoké dluhy za školné splácet. Velkou otázkou samozřejmě je, kdo tyto vysoké dluhy zaplatí. Věřím, že cílem vlády naší země není omezit dostupnost vzdělání, ovšem zavedení školného k tomu přímo vede.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, osobně si myslím, že školné problém školství nevyřeší. Řešením by mohlo být spíše nastavení podmínek (kolikrát například může student dělat znovu přijímačky - pokusy o to, dostat se na VŠ). Znám mnoho studentů, kteřé nepochází zrovna z bohatých poměrů (patřím mezi ně), ale jsou chytří a jdou studovat, aby něco získali. Zatímco ti "bohatší" jsou na školách spíše proto, aby se nenudili, aby chodili do hospod, na diskotéky a můžu říct, že takový přístup opravdu z velké míry koreluje s "bohatstvím" studentovy rodiny. Samozřejmě i bohatí se chtějí vzdělávat, ale školné podle mě vyloučí ty rozumné sociálně slabší, protože, kdo rozumný by se chtěl dnes zadlužovat? Co si o tom myslíte vy?
Miroslav Jašurek
Dobrý den, motivace ke studiu je velké a poměrně obtížné téma. Trochu to souvisí s mou odpovědí na jeden z prvních dotazů v tomto rozhovoru - na vysoké školy přichází mnohem větší množství lidí, než v minulosti - a jejich motivace ke studiu se také liší. Jsem ale přesvědčen, že zde žádné jednoduché recepty (omezení počtu přijímacích řízení, zavedení školného apod.) nepomůžou. Nejsem si jist, zda Vámi popisovaný vztah platí, je ovšem fakt, že většina studujících si dnes nemůže dovolit věnovat se pouze studiu a musejí při něm chodit do zaměstnání. Zavedení školného a rizika vysokého zadlužení opravdu může některé skupiny uchazečů odrazovat od studia - a to je v přímém rozporu se záměrem vlády zpřístupnit studium i lidem, kteří jsou dnes ekonomicky nebo sociálně znevýhodněni, a i když jsou talentovaní, na vysokou školu se nepřihlásí.
Čtenářský dotaz
Vážený pane Jašurko.Doufám, že můj dotaz nebudete hodnotit jako neoprávněný zásah do Vašich práv a svobod, ale zajímalo by mne, jakou že jste to v posledních volbách volil stranu?
Čtenářský dotaz
Dobrý den, v poslední době se stále mluví o konkurenceschopnosti a to ve spojení s absolventy vysokých škol. Jak se na konkurenceschopnosti bude podílet školné a s tím související zadlužení studentů po absolvovávní školy? Bude to mít vliv na jejich chování na trhu práce? Případně víte, jaké jsou s tímto zkušenosti v zahraničí, kde je školné zavedeno? Děkuji za odpovědi
Miroslav Jašurek
Dobrý den, chování absolventů na trhu práce je stále poměrně málo probádaná oblast i v zahraničí - na rozhodování však zavedení školného jistě nějaké dopady mít bude. Již dnes však výzkumy ukazují, že v zemích, kde se platí vysoké školné, klesá úspěšnost ukončení studia a v některých zemích i zájem o studium.
Čtenářský dotaz
Koho studenti volili? Dobrý den, studenti často volili strany, které školné slibovaly, jako TOP 09 či ODS. Neměli by si studenti přečíst programy stran předtím, než půjdou volit? Teď budou přemlouvat bábu a dědu, aby jim přispěli na školné? Neměli by své volby litovat, pokud volili některou ze stran současné koalice?
Čtenářský dotaz
Jak hodnotíte vývoj systému školného v UK? Můžeme se od něj něco naučit a aplikovat to u nás? Děkuji
Miroslav Jašurek
Dobrý den, ano, od situace v Británii se opravdu můžeme naučit mnohé. V Británii bylo školné zavedeno s tím, že vysoké školy budou mít více finančních prostředků a umožní tedy studovat více lidem. Spolu se zavedením školného vláda zavedla systém grantů a půjček, jak na školné, tak na životní náklady spojené se studiem. V průběhu deseti let byly v podstatě zrušeny granty, půjčky na živobytí byly výrazně omezeny a školné vzrostlo z maxima 1000 GPB na maximum 9000 GBP, přičemž drtivá většina vysokých škol stanovila školné ve výši tohoto maximálního stropu. Zavedení školného však nevedlo k výraznému zvýšení počtu studujících na vysokých školách ani ke zvýšení jejich kvality. Naopak, na mnoha školách jsou rušeny celé obory, vyučující včetně renomovaných profesorů jsou propouštění ze zaměstnání a veřejné výdaje na vysoké školství drasticky klesají. Poučení je jednoznačné - školné na vysokých školách v ČR nezavádět.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je pravda, že se pro studenty připravují jen půjčky, žádné speciální granty nebo stipendia, jak před volbami slibovaly vládnoucí strany? Pokud ano, co se dá dělat, aby "odložený dluh na školném" nebyl zaveden? Děkuji.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, ano, podle posledních informací, které jsme obdrželi v pátek 7. 10. na konferenci o reformě vysokých škol pořádané Ministerstvem školství, se již s granty nepočítá. Zvažují se pouze tzv. podniková stipendia. Co se dá dělat? Musíme všichni vládě jasně sdělit, že zavedení školného je krok špatným směrem, nepovede ani ke zvýšení motivace studovat, ani k vyšší kvalitě poskytované vzdělání.
Čtenářský dotaz
Jak můžete mluvit za všechny studenty? Kdo Vás zvolil? Nebo jste jenom nějaká samozvaná organizace, která si hraje na šéfy a rozhodla se, jenom tak, že prostě školné nechce?
Čtenářský dotaz
Proč chce ministerstvo snížit zastoupení studentů v akademických senátech? Děkuji.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, senátorko, MŠMT skutečně plánuje omezit účast studujících v akademických samosprávách a v případě některých typů škol plánuje odstranit garanci minimálního zastoupení studujících v senátech. V průběhu jednání o věcném záměru vysokoškolského zákona, která se vedla od března 2011, jsme ze strany MŠMT neslyšeli jediný zásadní argument pro tuto změnu. Národní studentská reprezentace se staví výrazně proti této změně - studující musejí být na vysokých školách vnímání jako partneři (to je osvědčená cesta, jak je motivovat k dobrému studiu), navíc se ukázalo, že studentské zastoupení v univerzitní samosprávě je často velmi prospěšné (např. role studentských senátorů v tzv. kauze plzeňských práv).
Čtenářský dotaz
Když VŠ studenti měnili režim tak byli v bezvědomí? Nebo naivně asi chtěli vše zadarmo a "dobré" ze socialismu a "nové dobré" z kapitalismu ? To ale neodpovídá úrovni VŠ vzdělaní, ne? Zkuste jasně a stručně sdělit svůj osobní názor na výše napsané. Jsem 50-tiletý VŠ
Čtenářský dotaz
Dobry den, jsem studentem MFF UK a za me rozhodne nemluvite. Naopak podle me je skolne velice dobrou veci, ktera, kdyz uz nic jineho, tak omezi pocet "studentu", kteri si jen jdou vysokou zkusit, o rok si prodluzuji mladi a okradaji tak ostatni poctive studenty o penize, nebot na ne by mohly ty penize jit pokud by se takto nevyhazovali oknem. A dale omezi pocet studentu na oborech typu teoretik umeni, kam zacne po zavedeni skolneho chodit jen tolik lidi kolik jich ma aspon teoretickou sanci se timto nekdy zivit. V neposledni rade, pak poskytne studentum moralni pravo, po dokonceni studii, ihned jit pracovat do zahranici, nebot si sve studium (alespon castecne) zaplatili a nemaji tedy moralni zavazek ke statu tu zustavat a odvadet zde dane.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, pane Vrastiaku, vše, co popisujete, je pouze v rovině očekávání - většina z nich se v zemích, které školné zavedly, nesplnila. Osobně bych si netroufal hodnotit, kdo má jakou šanci se v jakém oboru zaměstnat - vy víte, jaká bude ekonomická situace za pět, deset nebo dokonce patnáct let, a jaké obory budou zrovna žádané na trhu práce? K Vašemu poslednímu bodu - zde ale počítáte pouze s těmi, kteří budou schopni desetitisícové částky za semestr studia platit přímo. Takových lidí bude opravdu velmi málo.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, cituji z úvodu článku "Podle něj se v žádné ze zemí střední Evropy školné neplatí a v některých spolkových zemích Německa a v Rakousku, kde bylo před několika lety zavedeno, se postupně ruší." - První co mne napadá, jak se může školné rušit (druhá půlka věty), když se nikde neplatí (první polovina věty). Nemluvě o tom, že z vlastní zkušenosti vím, že se platí i ve Švýcarsku, které je také součást stř. Evropy. O placení v Německu a Rakousku vím od přátel, ale o žádném rušení jsem nic neslyšel ani nečetl. Nebylo by dobré místo propagandistických hesel "nikde se neplatí" upřímně říct "je nám jedno, kdo platí a kdo ne, my v ČR prostě platit nechceme"? Díky.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, smyslem výroku by samozřejmě říci, že v Rakousku a Německu se školné platilo, a dnes se již neplatí, protože bylo zrušeno :). V Rakousku se školné neplatí od roku 2008, v německých spolkových zemích (Baden-Würtemberg, Nordrhein-Westfalen, Hessen)ruší zemské vlády školné v posledním roce. Nemyslím si, že říkáme propagandistická hesla - upozorňujeme na to, že zavedení školného v žádné zemi očekávané pozitivní efekty nepřineslo a naopak vytvořilo velké množství nových a závažných problémů!
Čtenářský dotaz
dobry den, jestli si myslite, ze na studium na VS ma predpoklady 50% populace, tak to znamena jedine - uroven studia na VS musi jit zakonite dolu.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, jak jsem již psal - myslím, že není příliš smysluplné pohlížet na školy optikou starou několik desítek let.
Čtenářský dotaz
Pane předsedo, zajímá mě Váš názor na školné v kontextu toho, že v naší zemi jde do vysokého školství jen pouhých 1,2% HDP oproti 2% ve vyspělejších zemích Evropy. Školné je prezentováno jako finanční přilepšení pro školy, ale zjevně by muselo být astronomické, aby pokrylo stávající deficit.
Miroslav Jašurek
Dobrý den, pane Jedelský, většinou je školné prezentováno jako přilepšení - a vláda jedněmi ústy hovoří o nutnosti navyšovat veřejné prostředky na vysoké školství. Od roku 2006 se však systematicky děje pravý opak - reálné výdaje na vysoké školství klesají. Školné, které by pokrylo dlouhodobý deficit ve financování vysokých škol, by skutečně muselo být astronomické - a stejně tak astronomické by byly i dluhy absolventů.
Čtenářský dotaz
Dobry den, nemyslite si ze by bylo dobre platit skolne jen na hobby oborech jako jsou humanitarni obory a na druhoy stranu tyto penize co driv sly na hymatirni obory dat na stipendia na technicky skoly a tyto taky poradne vybavit? Muj nazor je ze spolecost potrebuje vic lidi co delaji nez vic lidi co kecaji.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jsme tři sourozenci, všichni tři jsme na vysoké škole. Pro naši rodinu je to již tak velký zásah pro rozpočet. Kdyby bylo zavedeno školné již v době našeho studia, naši rodinu by to finančně zrujnovalo (proto bychom na VŠ nešli). Jsem zásadně proti zavedení školného, myslím, že stát by měl podporovat vzdělání a ne házet klacky pod nohy. Pokud student má snahu studovat, tak proč po něm vyžadovat peníze, které ještě nemá. Platby by se měly zavést pouze v případě, že se student na škole fláká, tedy opakuje ročník. Opakovaný ročník by si měl student zaplatit. Poslední věc, vím, že placení studenta z daní daňových poplatníků není levná záležitost, ale většina vysokoškoláků si po skončení vysoké školy najde "dobře" placenou pozici a splácí na daních peníze do něj vložené státem.
Čtenářský dotaz
Co budeme dělat až budou mít téměř všichni vysokoškolské vzdělání i ti z Plzně a podobných podvodů ? K čemu to bude dobré ?
Čtenářský dotaz
Dobrý den, souhlasím s panem Kamilem. Samozřejmě musí tu být učitelé a podobní zaměstnanci na udržení státního chodu, ale na technické školy chodí čím dál tím méně studentů. Nebudu jmenovat mojí školu, ale předloni se do prvního ročníku nahlásilo okolo 900 studentů (úbytek bych teď zanedbal) loni to bylo 600 a letos to vypadá na 300. Ale právě technické obory jsou tahouny ekonomiky, ať už se jedná strojírenství, energetiky a mnoha jiných oborů. Potom mě tedy napadá myšlenka, proč se nepodporuje technické studium a podporují se pavědy? Děkuji za odpověď
Miroslav Jašurek
Dobrý den, v posledním roce se podle statistických údajů naopak počet přihlášených na techniké obory zvýšil - to, co píšete, možná platí v případě jedné školy, celkové to ale pravda není. Domnívám se, že v případě technických oborů není problémem to, že se na ně lidé nehlásí, protože je to údajně nebaví, nebo je studium údajně příliš náročné - zásadní problém spočívá v klesající úrovni středních škol, zejména v matematice a přírodních vědách. A to vysoké školy zřejmě plně dohnat nemohou. Různě záměry na podporu technických oborů nízkým školným a pod. proto chápu jako léčení "nemoci" na zcela špatném místě. Čas pro online rozhovor vypršel, pokusil jsem se odpovědět na většinu dotazů. Děkuji za ně a přeji hezký den!
Související