Stát chce v příštím roce vybrat na všech druzích daní a poplatků o 18,3 miliardy korun víc než letos. Celkem by takto chtěl vybrat 561,5 miliardy korun.
Jen zvýšená dolní sazba daně z přidané hodnoty, která se od ledna má zvýšit z deseti na 14 procent, má vynést navíc 21,3 miliardy korun. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok.
Firmy by měly státu na daních ze svých příjmů odvést téměř 86 miliard korun, zaměstnanci zhruba 80 miliard. Provozovatelé solárních elektráren by měli státu odvést 4,2 miliardy korun.
Daň z přidané hodnoty celkem by měla státu vynést v příštím roce téměř 222 miliard korun. Pro letošní rok očekává ministerstvo financí, že očekávaný výběr DPH naplní. Pozitivně by se něm mohlo projevit předzásobení před plánovaným zvýšením daně, například nákupy novostaveb, léků nebo i knih.
Výběr DPH by měl v příštím roce růst a to například vlivem růstu spotřeby nebo změn v zákoně, které platí od letošního dubna. Pozitivně se má podle ministerstva financí projevit i zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, protože DPH se u nich vypočítává ze základu obsahujícího spotřební daň.
V případě spotřebních daní bude letos státu zřejmě chybět asi 600 milionů korun. Podle MF je to kvůli spotřební dani z lihu. Její loňské zvýšení způsobilo větší pokles spotřeby, než se očekávalo, a proto stát vybral na této dani méně.
Sdružení exposlance mělo vrátit dotační miliony. Sobotka ale nechtěl ani korunu - čtěte ZDE
Zrušení stravenek je nespravedlivé, reformy moc tvrdé, vyplývá z průzkumu - čtěte ZDE
V příštím roce by mělo do státní pokladny přinést na spotřební dani víc peněz hlavně zdražení cigaret. Zvýšená spotřební daň z tabákových výrobků má získat navíc 2,1 miliardy korun. Celkem stát plánuje na spotřebních daních vybrat 138,1 miliardy korun.
Vláda v návrhu rozpočtu očekává, že do státního rozpočtu vybere celkem bilion a 84,7 miliardy korun. Další peníze vedle daní a poplatků plánuje vybrat například na pojistném nebo získat z EU.
Nic ale není jisté...
V příloze k návrhu rozpočtu ale vláda upozorňuje, že ve vnějším prostředí, na jehož vývoji je česká ekonomika značně závislá, se udržuje vysoká nejistota. Fiskální problémy jižních zemí eurozóny se spíše stupňují a i dříve neotřesitelná pozice USA se zhoršila, stojí v návrhu rozpočtu. Makroekonomický rámec rozpočtu je tedy zpracováván v situaci, kdy nejistoty ekonomického vývoje jsou extrémně vysoké, uvádí vláda.
Návrh rozpočtu počítá s tím, že letos i v příštím roce poroste česká ekonomika o 2,5 procenta. Pozitivní vliv růstu zejména německé ekonomiky a dalších významných obchodních partnerů by měl převážit nad dopady úsporných opatření.
