Vlády by měly podporovat rovnost a ne nerovnost prostřednictvím podpor korporacím, špatného daňového systému i prodeje národního bohatství, tvrdí nositel Nobelovy ceny za ekonomii Stiglitz. Má pravdu: krize přinesla historicky nevídanou socializaci ztrát, které předcházela obrovská privatizace zisků. Jen je otázkou, zda má být stát/vláda tím, kdo nakonec vyřeší vše.

Stačí se podívat na to, jak se snaží vypořádat s důsledky krize. Třeba Řecko na papíře osekalo, co se dalo, a slíbilo privatizaci všeho, co mu zbylo. Ale deficit má stále větší a dluhy také, za což prý může nízký hospodářský růst. Dá se ale hovořit o skutečném snížení nákladů státu ve chvíli, kdy například řecké státní dráhy platí na mzdách a dalších osobních nákladech na zaměstnance víc, než kolik dělají tržby tohoto podniku? Má něco společného s tržní ekonomikou dvojí podpora bank - v obou případech za jejich špatná investiční rozhodnutí (poprvé do nepochopitelných instrumentů a nově do řeckých a dalších dluhopisů)?

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se