Když letos na jaře zveřejnil časopis Billboard seznam nejlépe vydělávajících hudebníků současnosti, nikoho nezaskočilo, že na vrcholu stanula Lady Gaga. Jenže zbytek první desítky by mohl leckoho překvapit - aktuální hvězdičky z žebříčků jako Justin Bieber či Taylor Swift v něm tahají za kratší konec a mnohem lépe se daří veteránům, jako jsou Eagles nebo Paul McCartney.

Velké peníze ale vydělávají na koncertování, a když už vydají desku, tak jen proto, aby měli reklamu. Desítky let fungující hudební byznys se v nulté dekádě rozsypal.

Hudební obchody i časopisy krachují a vydavatelské společnosti propouštějí zaměstnance a omezují výdaje na reklamu. Od historického vrcholu v roce 1999 klesly zisky průmyslu o 64 procent a propad se zvyšuje každým rokem. Nemůžou za to ale jen piráti, díky technologickému vývoji se mění konzumentské návyky posluchačů, kteří dávají přednost hudbě v digitálním formátu.

Propásnutá šance

Hudební průmysl nástup digitální hudby na začátku tisíciletí propásl a internetový formát MP3 byl dlouho doménou pirátů. Když se pak hudba začala konečně legálně prodávat, společnosti ke své hrůze zjistily, že lidé si místo alb kupují jen jednotlivé hity, které v největším internetovém obchodě iTunes stojí "baťovských" 99 centrů.

Hudební průmysl nástup digitální hudby na začátku tisíciletí propásl a internetový formát MP3 byl dlouho doménou pirátů. Když se pak hudba začala konečně legálně prodávat, společnosti ke své hrůze zjistily, že lidé si místo alb kupují jen jednotlivé hity, které v největším internetovém obchodě iTunes stojí "baťovských" 99 centrů.

Zisky z digitálních prodejů stoupají, ale nenahrazují ztrátu z kompaktů. Vedle černé díry nelegálního stahování je to druhý hřebíček do rakve kdysi tak prosperujícího byznysu. Tím třetím je pak narušení dominance velkých společností nad mediálními kanály, kterými se hudba k posluchačům dostává.

Kdo nekoncertuje, neexistuje

Peníze v hudebním průmyslu se dnes dají vydělat hlavně na věcech, které nelze "stáhnout". Pro nezávislé hudebníky jsou to reklamní předměty nebo vinylové desky, které jako jediné z fyzických nosičů vykazují nárůst prodeje. Dalším zdrojem příjmu pro muzikanty může být licencování skladeb pro reklamní či filmové účely.

Trh s hudbou v Česku

Prodej fyzických hudebních nosičů v Česku i ve světě každoročně klesá. Narůstá sice prodej digitální hudby, ten ale celkový propad hudebního trhu nevyváží. V Česku je situace specifická. Po pádu obchodu s digitální hudbou iLegalne.cz, není v Česku podobný prodejce. Na český trh ale má vstoupit odkládaný MusicJet, k němuž gramofirmy vzhlížejí jako k záchrannému kruhu, a také projekt ClickMusic.

Zdaleka největším zdrojem příjmu jsou ale koncerty. Nedávno zveřejněnému žebříčku nejlépe vydělávajících hudebníků současnosti dominují veteráni jako Bon Jovi nebo U2, jejichž desky se už neprodávají po milionech, ale kapely stále táhnou na stadiony starší generace fanoušků. Šťastných je ale jen hrstka, méně známí interpreti jsou odsouzeni k nekonečným koncertním štacím.

A ještě jedna věc zaručeně prodává. V roztříštěném světě mediálního zahlcení spojí konzumenty máloco tak jistě jako smrt popové hvězdy. Michael Jackson a Amy Winehouse se vrátili na vrcholy hudebních žebříčků a prodali miliony desek poté, co se svět dozvěděl o jejich tragickém osudu. Má to ale jeden háček - tento trik se dá zopakovat jen jednou za život.

Tématu hudebního průmyslu a situaci na trhu s hudbou se věnuje páteční HN Exclusive

Infografika: Trh s hudbou

null

Související