Akciové trhy po celém světě zažily na začátku víkendu silné výprodeje, a to bez vyjímky. Halvní evropské indexy klesly v pondělí o více než 2 procenta. A stáhly dolů i pražskou burzu.

Její index PX klesl o více než 4,5 procenta na 907,4 bodu, kde naposledy spadnul před více než 2 lety. Za poklesem stály hlavně akcie ČEZu ( ), které se silně přiblížily k 700 korunám za akcii, a bankovní sektory jako Erste ( ) nebo Komerční banka ( ).

,,Zatímco ČEZ ztrácel zřejmě kvůli vyřazení z polského indexu a také očekávání dalších personálních změn v managementu, oba bankovní tituly se spíše svezly na nedůvěře ve finanční sektor," kometoval pondělní dění analytik KB Miroslav Adamkovič.

Důvodem silných propadů v Evropě (ale následně i v USA), byla nedůvěra investorů v existenci radikálního záchranného plánu pro Řecko, kterému opět dochází peníze a musí se tak spolehnout na další peníze ze zemí eurozóny.

Co když ale nepůjde vše tak, jak Řekové očekávají? A kdy se bude o klíčových událostech rozhodovat?

Server IHNED.cz připravil pro následující dva měsíce přehledný kalendář událostí, které budou klíčové pro finanční trhy:


21. září

Ve středu bude v USA zasedat komise FOMC (Federal Open Market Committee), což může být klíčové i pro Evropskou centrální banku (ECB) a celý region. Kdyby FOMC naznačilo, že by se měl trh připravit na nečinnost FEDu, v konečném důsledku by to pravděpodobně znamenalo masivní výprodej eura.

Finanční systémy Evropy a USA jsou totiž velmi propojené a každá změna slovníku FEDu, která by se odvracela od nedůsledného sledování ekonomiky by znamenala velký tlak na Evropu.

22. - 25. září

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) budou tento týden jednat ve Washington D.C. Už minulý týden se objevily spekulace, že země seskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) by mohly projednat program na nákup dluhopisů zemí PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko).

Čína sice už dříve popřela, že bude nakupovat italské dluhopisy, země BRICS si ale uvědomují, že konec eura by znamenal těžkou ránu i pro jejich ekonomiky.

27. září

Řecký premiér Jorgos Papandreu by měl navštívit Německo, a to těsně před hlasováním německého parlamentu o záchranném fondu eurozóny (EFSF) a druhé půjčce Řecku. Hlasování je alfou a omegou pro pro Řecko a celou eurozónu.

29. září

Německý parlament bude hlasovat o EFSF a druhé půjčce pro Řecko. Navýšení tzv. eurovalu totiž dostalo od německého parlamentu červenou a současná německá kancléřka Merkelová musí bojovat o hlasy i uvnitř vládnoucí koalice.

Pokud ale zazní neměcké NE pro Řecko, znamená to německé ANO pro návrat marky.

3. října

Lídři Evropy se mají sejít v Lucembursku, zabývat se budou opět Řeckem a procesem schvalování nových úprav v EFSF v jednotlivých zemích eurozóny. V tomto dni by tak už mělo být jasné, jestli Řecko dostane další pomoc.

4. října

K jednání zasedne Ecofin, který se bude zabývat opět řeckou agendou a navýšením fondu EFSF na 1,5 bilionu eur. Setkání se zůčastní i americký ministr financí Timothy Geithner. 

6. října

ECB bude mít měnové zasedání, které bude posledním mítingem pro jejího prezidenta Jean-Clauda Tricheta. Zasedání se uskuteční v Berlíně a po tom, co banka dvakrát za sebou ponechala základní úrokovou sazbu na 1,5 procentu, by mohlo dojít k jejímu snížení o 25 bazických bodů. 

17. - 18. října

Je naplánované další setkání politiků eurozóny. O čem se ale bude jednat, zatím není jasné. V té době by už totiž mělo být schváleno navýšení EFSF a také další půjčka pro Řecko.

Tématem se tak mohou stát dlouho diskutované sankce pro země, které porušují pravidla fiskální politiky, zeména tedy paktu stability a růstu, tzv. Maastrichtská kritéria.

26. října

ECB zveřejní zprávu o stavu bankovního sektoru. Report by měl ukázat, jak na tom banky byly ve třetím čtvrtletí tohoto roku a čemu museli čelit. Podle spekulaci trhu by tato zpráva mohla odstartovat záchranu některých bankovních institucí.

1. listopadu

Na post prezidenta ECB nastoupí po J.C. Trichetovi Ital Mario Draghi. Bude to velká změna pro další monetární politiku eurozóny.

Trichet totiž patřil k německo-francouzskému jestřábímu táboru (tedy k těm lidem, kteří důsledně sledují pohyby makroekonomických kritérií a podle toho nastavují měnovou politiku). Vedení banky tak ovládne spíše holubí tábor nejvíce reprezentovaný Itálií, Španělskem a Portugalskem.

 


Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru