Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovává tři možné scénáře aktualizované Státní energetické koncepce a možná vytvoří ještě čtvrtý scénář.

Vládě do konce roku předloží komplexní materiál aktualizované koncepce, na jehož základě se česká energetika bude ubírat dál dalších zhruba 50 let. Na Žofínském fóru o energetice to v pondělí řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

K jednotlivým scénářům se Kocourek nechtěl vyjadřovat. "Stále mluvíme o draftech jednotlivých scénářů. Nechci vytvářet dojem, že čísla už jsou pevně daná... čísla pevně daná nejsou a žádný scénář nepreferujeme," uvedl ministr.

Plyn posílí

Z odpovědí ministra Kocourka také mj. vyplynulo, že v energetické koncepci by měl dlouhodobou roli hrát plyn, přestože bude energetiku stát především na jaderné energii a na uhlí. Důležitou roli bude hrát cena vyráběné elektřiny a také závislost ČR na dovozu surovin, upozornil Kocourek. Koncepce podle něj musí dbát především na nezávislost, bezpečnost a šetrnost české energetiky.

Právě u plynu budou podle ČRo 1 rozhodovat bezpečnost a spolehlivost dodávek, což znamená podporu plynovodů Gazela a Nabucco a rozšiřování i budování nových podzemních zásobníků plynu. V jednom z příspěvků na Žofínském fóru také zazněla informace o zkapalněném zemním plynu (LNG), který se dováží do evropských přístavů.

Podle Kocourka bude nutné při aktualizaci energetické koncepce brát v úvahu vliv jednotlivých energetických zdrojů na hrubý domácí produkt a na tuzemskou konkurenceschopnost.

Všechny scénáře počítají s různými variantami budoucího vývoje, uvedl Kocourek. "Každý scénář je tak do vysoké míry připraven na předvídatelné změny. To se týká zejména cen komodit, změn politiky v oblasti ochrany klimatu, strukturálních změn v dopravě a podobně," dodal ministr.

Nad 13 procent z obnovitelných zdrojů se nepůjde

Podle nedávného zjištění Hospodářských novin počítá nová energetická koncepce s významným využitím jaderné energie, a to i nad rámec dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Naopak podíl obnovitelných zdrojů by se příliš zvyšovat neměl.

Kocourek uvedl, že má pochybnosti o výhledových kapacitách biomasy. "U ostatních zdrojů je náš potenciál již na hraně," uvedl ministr. ČR podle něj splní závazek EU v roce 2020 pokrýt 13 spotřeby obnovitelnými zdroji, ale za tuto hranici vzhledem k vysoké náročnosti zelené energie na tuzemskou ekonomiku nepůjde.

Ve srovnání se sousedním Německem, které výhledově počítá s odstavením všech jaderných elektráren a jejich nahrazením obnovitelnými zdroji, se tak česká energetika bude zřejmě ubírat přesně opačným směrem.

Kocourek dále uvedl, že z dlouhodobého hlediska poroste význam plynu hlavně kvůli budoucímu poklesu využití uhlí v ČR.

"Plyn budeme muset v našem energetickém mixu posílit, protože dojde k poklesu jiných primárních zdrojů," uvedl. Dodal, že těžba břidlicového plynu, o které uvažuje Polsko, zatím v Česku nevypadá reálně. "Budeme čekat na zkušenosti Polska," podotkl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru