Ekonomika evropských zemí i Spojených států možná až deset let poroste jen velmi pomalu. Na ekonomickém fóru v čínském Ta-lienu to řekl bývalý britský premiér Gordon Brown, podle něhož záleží na tom, jakým způsobem a jak rychle eurozóna vyřeší dluhovou krizi. V případě nepříznivého vývoje zůstane podle Browna vysoko patrně také míra nezaměstnanosti.

"Pokud zde nebude globální koordinace, tak očekávám deset let nízkého růstu v Evropě i v Americe," řekl Brown.

"Očekávám velmi vysokou míru nezaměstnanosti a očekávám také, že koordinace selže. To nakonec povede k nárůstu protekcionismu," myslí si Brown.

Krize kolem státních dluhů, která před více než rokem zasáhla Evropu, už donutila Řecko, Irsko a Portugalsko požádat o mezinárodní finanční pomoc. Na trzích se mezitím vystupňovala nervozita, kvůli které se zvyšují výnosy státních dluhopisů nejzadluženějších zemí, hlavně Itálie a Španělska.

Kvůli objemu řeckých dluhopisů, které mají v portfoliu některé evropské banky, se také objevily obavy z nové bankovní krize. Přední centrální banky světa nicméně ve čtvrtek oznámily koordinovanou intervenci, v jejímž rámci budou evropským bankám dodávat v neomezeném množství dolarovou likviditu.

Někteří investoři tvrdí, že pokud se má situace vrátit k normálu, bude třeba udělat víc. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o nutnosti ještě více posílit kapitál těch bank, které jsou nejvíce exponovány vůči vysoce zadluženým zemím eurozóny.

Putin: Konec krize není na dohled

Konec dluhové krize v Evropě a Spojených státech zatím není na dohled. Uvedl to v pátek podle agentury DPA ruský premiér Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v ruském městě Soči. Dodal, že Evropa i USA stojí na prahu hospodářské recese.

Ministři financí Evropské unie budou ode dneška do soboty v jihopolské Vratislavi hledat cestu z dluhové krize a jednat o záchraně eura. Jejich schůzky se účastní také americký ministr financí Timothy Geithner.

Finanční trhy doufají, že se ministrům podaří najít způsob, jak se s krizí vypořádat a zajistit, aby se nerozšířila na větší země eurozóny. V poslední době se objevily spekulace, že Řecko možná bude nuceno vyhlásit platební neschopnost, zástupci Francie a Německa však tuto variantu vyloučili a za Řecko se pevně postavili.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru