Akciové, komoditní, ale i měnové trhy zažívají v posledních dnech a týdnech řádné zvraty. Švýcarský frank například velmi výrazně propadl po hrozbě tamní centrální banky případnými intervencemi proti sílící měně, eurodolar má pak dost svých starostí s Řeckem a ostatními zeměmi jižní Evropy.

Tomáš Volf se domnívá, že eurozóna dozná změn. "Pokud bych si měl vsadit, pak se eurozóna obmění. Některé státy, které mají nyní fiskální problémy z tohoto klubu odejdou, jiné přijdou," odpověděl na jednu z otázek v on-line rozhovoru.

Z regionálních měn je pak aktuálně zajímavý třeba maďarský forint. Výraznou přítěží mu zjevně bude vládní požadavek na krytí kurzových nákladů úvěrů bankami. Maďaři si totiž v minulých letech nabrali velké množství hypoték a úvěrů v cizích měnách a ty je teď řádně trápí.


Švýcaři v obavách zafixovali kurz franku. Může se to stát i v Česku s korunou? - čtěte ZDE

Britové hledají alternativu: koruna by mohla být v krizi nový švýcarský frank - čtěte ZDE

Švýcarský frank tedy opouští svou typickou pozici jistoty v problémových dobách. Kde však teď mají investoři hledat alternativu? Podle některých expertů by se novým "bezpečným přístavem" mohla stát i česká koruna. Podle většiny má ale daleko větší šance na obhájení této pozice singapurský dolar.

Od další skupiny analytiků pak slyšíme: Měnám se úplně vyhněte, jedinou jistotou jsou teď asi jen drahé kovy.

Jaký názor má na aktuální dění na měnových trzích analytik ze společnosti Citfin – Tomáš Volf? Kde by hledal onen "bezpečný přístav"? Může radikální zásah centrální banky potkat i ČR?

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Koruna nemuze byt dle meho nazoru za vlady soucasnych "politickych elit" zadnym bezpecnym pristavem ... co takhle polsky zloty?
Tomáš Volf
Myslím, že politická situace v ČR neznamená velké riziko pro korunu. Termín"bezpečný přístav" je dost problém. Jakmile se totiž ve větší míře začnou přesouvat aktiva do onoho "bezpečného přístavu", přestává jím být, jelikož vzrůstá volatilita. Právě volatilita zlotého je v posledních dnech velmi vysoká.
Čtenářský dotaz
Doporučoval byse teď sázet na korunu? Resp. je podle Vas ted vubec rozumne zistavat na trhu? Dekuji za odpoved
Tomáš Volf
Firmy musí platit své závazky bez ohledu na to kde je kurz. Pokud se ptáte s ohledem na spekulace, tak v horizontu týdnů se koruna může ještě propadnout. Riziko 25,00 CZK/EUR však vidím jako relativně malé. V dlouhodobém horizontu je koruna podle mého názoru sázka na "jistotu". To, že bude koruna v řádu let posilovat je velmi pravděpodobné.
Čtenářský dotaz
Jak bude podle Vás vypadat eurozona za 20, 50 let? Bude jeste existovat?
Tomáš Volf
Ještě před půl rokem byla většina trhů přesvědčena o tom, že máme to nejhorší za sebou. Nyní bychom jen velmi těžko hledali někoho, kdo se nepřipravuje na další zpomalení tempa růstu, případně na reálný pokles HDP. Odhadnout jak bude vypadat eurozóna za 20 – 50 let je pohled do křišťálové koule. Pokud bych si měl vsadit, pak se eurozóna obmění. Některé státy, které mají nyní fiskální problémy z tohoto klubu odejdou, jiné přijdou.
Čtenářský dotaz
Nemam porad jasno, jestli Rekove maji opravdu moznost navratu k drachme ... je to podle Vas realne a jak by takovy prechod vypadal?
Tomáš Volf
Návrat k drachmě reálný bezesporu je, ale pokud k tomu (němu) dojde, bude to velmi nákladné. Na tyto náklady Řecko pochopitelně nyní nemá, takže to bude platit opět eurozóna. Nelze zapomenout na to, že žádný stát nyní není možné vyloučit. Řecko by muselo odejít samo. Všechny vklady by se přeměnily do drachmy a banky by stahovaly hotovost a nějakým směnným kurzem by vracely Řekům drachmu. Otázka kurzu je samozřejmě velmi problematická. Nebylo by to zavádění eura naruby, jelikož do eurzóny vstupuje stát relativně připraven, z ní by to bylo jiné. Hodnota drachmy by byla velmi nízká a tak se dá předpokládat, že by euro hrálo v Řecku nadále prim.
Čtenářský dotaz
Jaký je Váš názor na měny států střední a východní Evropy? Vloňském roce jsem část prostředků investoval na polské burze a vlivem oslabení zlotého jsem přišel o zisk. V budoucnu bych rád investoval do firmy působící v zemích bývalé Jugoslávie, a tak by mě zajímalo kurzové riziko. Děkuji za odpověď.
Tomáš Volf
Myslím, že nejde strkat státy střední Evropy do jednoho pytle. V poslední době se živě mluví o poskytnutých úvěrech maďarských bank. Expozice ve švýcarském franku je vysoká. U nás je situace v tomto ohledu zcela jiná. Podobné je to i v případě států bývalé Jugoslávie. V loňském roce zlotý skutečně oslabil, ale v dlouhém horizontu zlotý posiluje, takže bych spíše doporučoval uzavírat dlouhodobější pozice.
Čtenářský dotaz
Udělali podle Vás Slováci (z dnešního pohledu) dobře, když zavedli euro? Pokud to obrátím - udělali jsme my naopak dobře, že euro (byť vlastní neschopností) odkládáme? Díky !!!
Tomáš Volf
Slováci udělali politické rozhodnutí. Nyní jsou jedni z mála co nechtějí přispívat na problémy jiných států, což mi přijde alibistické. Vstup do eurozóny přináší jak pozitiva, tak negativa. Je třeba přijmou obojí. Myslím, že kdyby měli stále korunu, prošli by krizí o něco lehčeji. S tím, že stále platíme korunou a ještě dlouho budeme, souhlasím. Nyní si už ani velká část firem euro nepřeje. Např.: Naše inflace je velmi nízká a ČNB správně odsouvá termín zvýšení sazeb. Pokud bychom byli v EMU a měli euro, pak máme evropské úroky, ale českou inflaci.
Čtenářský dotaz
Jaký máte názor na průmyslové komodity? Někde jsem slyšel, že narozdíl od měn jsou zárukou do budoucna. Bankovky se dají vytisknout vždycky, že? Máte nějaký tip? Děkuji za odpověď.
Tomáš Volf
Komoditní trhy jsou v dnešní turbulentní době velmi zajímavé, ale také velmi rizikové. Tisknout peníze může stát pouze do toho okamžiku, kdy bude jednak někdo kupovat jeho dluhopisy, jednak inflace neudělá z peněz bezcenné papírky. Komodity podle mého názoru zárukou nejsou. Hovořit o trzích v souvislosti se zárukami není, samo o sobě, příliš přesné. Vždy bude období růstu a poklesu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Volfe, Chci se zeptat, zda-li máte také prognozy na predpokladany vyvoj menoveho páru HUF/SEK. Nikde o tom moc informaci neni, tak doufam, ze Vy mi k tomu budete mit co rici. Predem dekuji JM
Tomáš Volf
Toto je velmi nestandardní měnový pár. V každém případě je v tuto chvíli forint pod výprodejním tlakem a tento trend bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat. Maďarské banky poskytovaly úvěry v cizí měně, především ve franku, což znamená do budoucna velký problém. V následujících měsících bych nevyloučil pád forintu k 32,00 SEK/HUF.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Jaký je Váš názor na dolar v souvislosti s krizí eurozóny. Děkuji
Tomáš Volf
Dolar je v tuto chvíli nahoře. Během letošního roku se několikrát přelila důvěra z jedné strany Atlantiku na druhou. Nyní to vypadá, že ještě nějakou dobu bude dolar v hledáčku investorů, ale neustálé zadlužování USA bude do budoucna problém. B. Obama nedávno prohlásil, že dá dalších 450 mld. USD na zaměstnanost. To není nic jiného než další zadlužení. Počítáme s tím, že pokud dolar prolomí 1,3525 USD/EUR může posílit ještě dál.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, prosím Vás, jak se dá dnes zafixovat kurz měny? Přeci i kdyby švýcarská CB vytiskla nebo uvolnila prostředky k nákupu cizích měn, není schopna dlouhodobě vzdorovat. (utok na libru, CZK apod.) Proč to dělají a nebo to je jen slovní útok proti spekulacím, co CB nic nestojí a nebo jsou schopni se do fixu opravdu pustit? Děkuji
Tomáš Volf
Plně s vámi souhlasím. Ta teze, že by CB dlouhodobě prováděla obchody ve prospěch nějaké měny, je lichá. Je možné, že nějaké obchody reálně proběhnou či proběhly, ale vykládám si tuto rétoriku spíše jako slovní intervenci. Silný frank je pro Švýcarsko problém. Podobné „nepřekročitelné“ hranice byly i na české koruně. Podstatné je, že CB dosáhla svého a frank skutečně oslabil. V budoucnu se ještě vrátí, ale spekulanti v tuto chvíli znají hranici, kde by CB mohla zasáhnout.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, co si myslíte o současném kurzu USD/CZK dá se očekávat další růst a ustálení, nebo dokonce sestup USD pod hranici 17Kč ? děkuji
Tomáš Volf
Dovedu si představit další posílení dolaru. Pokud se skutečně podívá pod 1,3525 USD/EUR, otevře se mu prostor pro další zisky. To by samozřejmě znamenalo pro korunu pád více přes 18 korun za dolar. Dlouhodobě se však podle mého názoru bude koruna vracet zpět k silnějším úrovním. Spouštěcí prvek by mohlo být zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak vidíte pohyb kurzu měn EUR/Kč v následujícím roce? Moje společnost potřebuje vyměnit ročně cca 3 mio EUR na koruny, má cenu zajištění současného kurzu nebo lze předpokládat výrazné oslabení?
Tomáš Volf
Hranice kolem 24,50 CZK/EUR hodnotím jako příznivé pro prodej eura do koruny, takže bych hedgoval objem přesahující 50 %. Zbylých 50 % bych ještě rozložil do několika pozic za různé kurzy, protože to, že se dostaneme na ještě slabší úrovně, je celkem reálné. Atak úrovně 25 korun za euro však nečekám. Pokud je ovšem kurz kolem 24,50 CZK/EUR pro vás dobrý s ohledem na faktury, pak bych neváhal a zajistil vše. Spekulace v tomto případě nejsou podle mého názoru na místě. Tady bych volil spíše konzervativní strategii.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Pamatuji na doby do roku 1990, kdy jsem měl peníze uložené u České spořitelny na bezvýpovědní vkladní knížku a měl úrok 2% a u roční výpovědní vkladní knížky byl úrok 4%. Při tom v té době byla inflace téměř nula. Jak je to možné, že nám střadatelům tehdy ti komunisti dávali úrok vysoko nad inflaci, přitom v bankách platy o moc vyšší než jinde nebyly a nyní nám dávají hluboko pod inflaci (termínovaný vklad a nebo spořící účet a úložka vyšší jak 300.000Kč) přitom mají v bankách hodně nadprůměrné platy. Jak to, když v bankách mají nyní tak vysoké příjmy (o manažerech ani nemluvě), že nám střadatelům neumí zhodnotit úspory vysoko nad inflaci jako komunisti? Klaus svojí úmyslnou devalvací koruny nás sice potom o ty socialistické úspory připravil, ale dnešní kapitalističtí bankéři nás sice pomalu ale odírají také. Děkuji za odpověď. Jarda.
Tomáš Volf
To je hned několik otázek najednou, ale pokusím se odpovědět alespoň na některé. Úroky, které nabízejí banky dnes, jsou výsledkem trhu. Zdůrazňuji, že nejsem zaměstnancem banky, ale jestliže vás netlačí konkurence snižovat si zisky tím, že budete zvedat úroky pro střadatele, pak to jednoduše neuděláte. Banky jsou prostě firmy, které chtějí vydělat stejně jako kterákoli jiná firma, takže prodávat své produkty za lepší ceny, aniž by byl k tomu důvod, nemá opodstatnění. V ČSSR byl tzv. jednostupňový bankovní systém, takže vše byla jedna jediná banka. Tu vlastnil stát a ten držel úroky. Nyní jsou úroky výsledkem tržní poptávky a nabídky. Před rokem 89 byly ceny stále víceméně stejné, to ale neznamená, že opravdová tržní hodnota zboží se nehýbala. To, že tyto výkyvy nebyly promítnuty do koncových cen, je věc jiná.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru