Itálie požádala Čínu o investici do jejích státních dluhopisů, případně do jejích společností. Informují o tom listy Financial Times (FT) a The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. O případných výsledcích jednání se však nezmiňují.

Předseda čínského státního investičního fondu China Investment Corp. (CIC) se podle zdrojů měl minulý týden setkat v Římě s italským ministrem financí Giuliem Tremontim.

Před dvěma týdny pak zástupci Itálie byli v Pekingu, kde se setkali s představiteli CIC a čínské State Administration of Foreign Exchange (SAFE), která spravuje většinu čínských devizových rezerv.

Čína již v dubnu naznačila, že by mohla nakoupit více dluhu slabších států eurozóny. K dispozici nejsou přesné údaje, ale Čína uvedla, že již koupila dluh za miliardy eur.

Není jasné ani kolik z italského dluhu je v čínských rukou, i když FT se odvolává na italského úředníky, podle nějž jsou to zhruba 4 procenta.

Nicméně již minulý rok čínská delegace navštívila Řecko a další zadlužené evropské ekonomiky vyvolaly naděje, že investice Pekingu jim přinesou záchranu. Žádná obří nabídka investic, o kterých se tehdy hovořilo, se však nikdy neuskutečnila, uvádí list WSJ.

Čína: panika v Evropě je zbytečná

Wu Siao-ling, bývalý náměstek guvernéra čínské centrální banky, dnes v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že panika investorů kvůli dluhové krizi v Evropě je zbytečná. Čína je podle něj připravena na spolupráci s ostatními, aby se zvýšila důvěra na trhu.

Asijští analytici v reakci uvedli, že zpráva má nádech věrohodnosti s tím, že čínská záchranna periferních zemí eurozóny podpoří postavení Pekingu v Evropě. Zároveň podle nich mohou touto cestou pomoci jednomu z mála trhů, který nabízí alternativu k americkému dolaru. 

"Je to pro ně výhodné a samozřejmě to vylepšuje postavení Číny vůči Evropě," uvedl analytik Brian Jackson ze singapurské pobočky Royal Bank Canada.

Zpráva přichází v době, kdy italští zákonodárci jednají o vládním plánu škrtů, které mají snížit rozpočtový deficit a stabilizovat dluh. Již minulý týden italská vláda přes odpor veřejnosti protlačila Senátem druhý úsporný balíček, jenž má přinést úspory v celkové výši 54,2 miliardy eur (přes 1,3 bilionu korun).

Itálie patří mezi nejvíce zadlužené země eurozóny, její dluh činí téměř 120 procent hrubého domácího produktu. Vláda rovněž uvažuje o prodeji podílů ve velkých státních společnostech, jako energetická firma Enel a ropná a plynárenská Eni.

Euru Čína věří

Devizové rezervy Číny činí rekordních 3,2 bilionu USD (57,5 bilionu Kč). Zhruba čtvrtinu z nich by mohl tvořit eurový majetek. Čelní představitelé Číny opakovaně vyjádřili podporu eurozóně.

Premiér Wen Ťia-pao na počátku tohoto měsíce uvedl, že Čína má důvěru v euro a evropskou ekonomiku, ale vlády regionu by měly zajistit bezpečnost čínských investic v regionu.

CIC vznikla v roce 2007 s cílem investovat část z devizových rezerv země. Majetek fondu činí zhruba 409,6 miliardy USD a zahrnuje akcie široké škály západních společností. CIC investuje na základě komerčních principů a obvykle kupuje jen malé podíly v zahraničních společnostech, aby se tak vyhnula politickému napětí, napsaly agentury AP a Reuters.