Rusko zahájilo napouštění plynu do prvních částí plynovodu Nord Stream, který ho spojuje přes Baltské moře přímo s Německem. Spouštěcím kohoutem dnes poblíž Vyborgu na severu země slavnostně otočil ruský premiér Vladimir Putin. Oznámila to ruská média.

Projekt je považován za kontroverzní, protože obchází dosavadní tranzitní země pro ruský plyn Ukrajinu, Bělorusko a Polsko, které se tím cítí být odsouvány do strategicky zranitelnější a snáze manipulovatelné situace.

"Tímto končí exkluzivní postavení Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn do západní Evropy," prohlásil při slavnostním aktu Putin.

Slavnostního aktu u kompresorové stanice Portovaja se vedle Putina zúčastnil i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který v roce 2005 ještě jako kancléř s tehdejším ruským prezidentem Putinem dohodu o Nord Streamu uzavíral a po odchodu z funkce se stal předsedou řídícího výboru stejnojmenné rusko-německé akciové společnosti.

Strategické potrubí

Rychlá výstavba

Společnost Nord Stream AG vznikla v roce 2005, první ze dvou souběžných větví plynovodu začíná fungovat již letos, druhá koncem roku 2012.

 

55 mld. m3

Po dokončení obou větví bude mít plynovod celkovou kapacitu 55 miliard metrů krychlových plynu ročně. Jeho délka činí 1222 kilometrů.

 

14,8 mld.

Celkové náklady se odhadují na 14,8 miliardy eur, někteří odborníci však tvrdí, že budou až o třetinu vyšší. Dělí se o ně ruský Gazprom, německé společnosti Winterhall a E.ON, nizozemská Gasunie a francouzská GDF Suez.

Plyn dorazí do Německa v listopadu

Do potrubí je zatím vháněn jen technologický plyn, který má prověřit těsnost a tlakovou odolnost potrubí. První zemní plyn určený pro cílové zákazníky začne být do potrubí čerpán na podzim, k začátku topné sezony.

Slavnostního ceremoniálu příchodu prvního zemního plynu Nord Streamem do Německa se v listopadu ve spolkové republice zúčastní i ruský prezident Dmitrij Medveděv, oznámil Putin.

Německo a některé další státy EU si od přímého vedení po dně Baltského moře slibují větší energetickou bezpečnost. Rusko zase očekává zvýšení zisků z rostoucího energetického "hladu" EU, zvláště po rozhodnutí Německa uzavřít v dohledné době všechny jaderné elektrárny.

Rusko vidí také v přímém spojení do západní Evropy možnost vyšachovat Ukrajinu a Bělorusko jako tranzitní země. Moskva a Kyjev se v uplynulých letech několikrát vážně přely o cenu plynu a došlo dokonce i k blokádám dodávek. Projekt Nord Stream ale nemůže podle komentářů médií vyšachovat Ukrajinu jako tranzitní zemi úplně; má jen Kyjevu naznačit, že nemá na tranzit monopol a měl by tedy být "vstřícnější" k požadavkům Moskvy.

Kudy vede plynovod Nord Stream

Kudy vede plynovod Nord Stream