Pokud by se správně ocenily dluhopisy zadlužených zemí eurozóny, chybělo by evropským bankám patrně až 200 miliard eur (asi 4,8 bilionu Kč).
Odhaduje to Mezinárodní měnový fond ve zprávě o globální finanční stabilitě, z které cituje list Financial Times (FT) a která bude v kompletním znění zveřejněna později.
Odhad MMF okamžitě narazil na tvrdý odpor evropských politiků i centrálních bankéřů, kteří fond obvinili z podjatosti a špatných výpočtů.
List cituje dva zdroje z MMF, podle nichž je částka 200 miliard jedním z odhadů. Opírá se právě o postup "mark-to-market", který zohledňuje, jak by dluhopisy ocenil trh. Zpráva o globální finanční stabilitě bude zveřejněna až před podzimním zasedáním MMF a Světové banky a do té doby se odhadovaná částka může ještě změnit.
Zpráva MMF ukazuje, že bilance některých velkých finančních ústavů doznala značných šrámů v důsledku toho, že banky mají v portfoliích značné objemy dluhopisů zadlužených evropských zemí. Týká se to jak Řecka, Irska a Portugalska, tak Itálie, Španělska a Belgie. Právě dluhopisy těchto zemí se na trzích dostaly pod silný prodejní tlak.
Proti zprávě se ohradilo několik významných evropských politiků, podle nichž je analýza MMF zavádějící. "Názor MMF není objektivní. Oni vidí jen špatnou stránku věci," řekla ministryně financí Španělska Elena Salgadová. Fond se podle ní dívá pouze na ztráty, avšak nebere v úvahu třeba německé dluhopisy, které naopak stouply v ceně.
"To je už podruhé, co se něco takového děje," řekla Salgadová a připomněla zprávu o globální finanční stabilitě, kterou měnový fond vydal v roce 2009. MMF tehdy ve zprávě uvedl, že banky v eurozóně v souvislosti s finanční krizí odepsaly ztráty kolem 347 miliard eur z odhadovaných asi 814 miliard eur. Odhad celkové výše předpokládaných ztrát pak fond snížil asi o čtvrtinu.
Podle výpočtů MMF by tedy evropské banky musely svůj základní kapitál v úhrnu posílit o zmíněných asi 200 miliard eur, aby dopady neutralizovaly. Uvedená částka znamená, že kapitál bank je ve skutečnosti asi o deset až 12 procent nižší, než kdyby se dopady reálného ocenění dluhopisů nebraly v úvahu.
Celkový negativní dopad může být podle FT ještě mnohem horší, možná až dvojnásobný proti tomu, co MMF uvádí. Je totiž třeba počítat s vedlejšími vlivy, neboť evropské banky drží podíly v dalších finančních institucích, které mohou být podobně zasaženy.
MMF má od července novou výkonnou ředitelku, kterou se stala Francouzka Christine Lagardeová. Ta se tento týden vysloužila kritiku některých evropských činitelů, když řekla, že evropské banky by měly povinně zvýšit kapitál. Brusel tvrdí, že to není třeba, navíc nedávné zátěžové zkoušky už prý podaly představu o tom, jak na tom banky jsou. Z celkem 91 bank, které byly testovány, jich neuspěla desetina.
