Vláda se na středečním zasedání bude zabývat mimo jiné daňovou reformou navrhovanou ministerstvem financí. To plánuje v rámci změny několika zákonů vytvořit Jedno inkasní místo, zrušit superhrubou mzdu nebo zrušit řadu daňových výjimek. Změny by měly být platné od roku 2013.

Ministerstvo chce v rámci reformy především zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.

MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek včetně zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek či odstupného a jejich nahrazení daňovým paušálem. Proti rušení některých daňových výjimek se postavilo několik ministerstev, zaměstnavatelé i odbory.

Reformu daní měli ministři na programu již 10. srpna, ale její projednání o dva týdny odložili, aby mohli návrhy prodiskutovat ještě s odbory a zaměstnavateli na tripartitě. Tripartita se na změnách v daňové reformě ale nakonec nedohodla.


Kdo zaplatí reformu daní ministra financí Miroslava Kalouska a kdo na ni naopak vydělá? Jaké nejzásadnější změny přináší? Co jí vyčítají odbory a jaký názor na ní mají zaměstnavatelé?

Ptali jste se Petra Dufka, analytika Československé obchodní banky. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v pátek 26. srpna od 11.00.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mohl byste zmínit tři nezásadnější změny, které dopadnou na mě jako na "oybčejného zaměstnance" ve střední firmě? Děkuji, MM
Petr Dufek
Dobrý den, Děkuji Vám za otázku, ale jen tak jednoduše na ni odpovědět nelze. Pro zaměstnance je podstatné nejen to, jak se změní daň z příjmu, ale i další zdanění – v tomto případě i zdravotní pojištění a DPH. Navíc je nutné vědět, jakou mzdu zaměstnanec pobírá, kolik má dětí, zda dostává stravenky, má hypotéku atp. Když vyjdeme ze situace, že vydělává kolem 20 tisíc, je bezdětný a bez hypotéky, tak na změnách daně z příjmu „vydělá“ necelé dvě stovky. Zvýšení dolní sazby DPH bude tohoto zaměstnance stát zhruba sto korun (v závislosti, za co svůj plat utrácí), a tak v konečném důsledku může měsíčně získat méně než sto korun čistého. Pak ovšem přichází na řadu otázka, jak se jeho firma „vyrovná“ s novým daňovým režimem u stravenek, pokud je svým zaměstnancům dává. Nakonec totiž může být bilance daňových změn pro takového zaměstnance dokonce mírně negativní. Tři zásadní změny: změna výpočtu daně, zvýšení zdravotního pojistného, bonus místo daňově zvýhodněných stravenek.
Čtenářský dotaz
dobrý den, je cílem vyrovnaný rozpočet? To přece nevychází - saldo se tímto rozpočtem nesnižuje. Proč vláda prostě neudělá vyrovnaný rozpočet. Potom příjde na řadu otázka z čeho zaplatit staré dluhy. Na to vyrovnaný rozpočet nestačí. Plánuje se přebytkový rozpočet? Myslím třeba za pět let? Doktor Ráth dokázal ve VZP seškrtat rozpočet tak, že během jednoho volebního období z minus 2 mld. udělal 10 mld plus. Všichni říkali, že to nejde. Ať si z něho vezmou příklad.
Petr Dufek
Daňové změny schválené vládou v tomto týdnu vyrovnaný rozpočet nezajistí. Obsahují totiž docela nemalé důsledky v podobě sníženého výběru pojistného u živnostníků a zrušení daně z dividend. Navíc je nejisté, jak se firmy vyrovnají se zdaněním stravenek – zda je opustí či budou poskytovat v nezměněné podobě svým zaměstnancům dále. Je však více pravděpodobné, že změna daně z příjmu příliš státnímu rozpočtu nepomůže, v lepším případě bude její vliv neutrální. Stát tak bude moci spoléhat spíše na zvýšení DPH, které má ovšem směřovat na krytí deficitu penzijního systému. K Vaší druhé otázce: o vyrovnaném rozpočtu v dlouhodobé perspektivě se dlouhodobě hovoří a padají i různá data, avšak o tom jak tento „záměr“ dopadne, se dá jen spekulovat. Když vyjdu z oficiálního Fiskálního výhledu ministerstva financí, tak to není otázka roku 2013 ani 2014. Určitě by bylo vhodné dobrat se k vyrovnaným rozpočtům už v pětiletém horizontu, už třeba jen kvůli rostoucím nákladům na úroky státního dluhu. O tom, jak to dopadne rozhodnou politici. A k poslední poznámce uvedu pouze následující. Myslím si, že škrty, respektive úspory, by měly být vždy na prvním místě a teprve, až se vyčerpají, by měl přijít čas na zvyšování daní.
Čtenářský dotaz
dobrý den,po zrušení superhrubé mzdy budou mít zaměstnanci daň 19. Opouští se princip rovné daně? Nebo budou kompenzace?
Petr Dufek
Princip rovné daně v podstatě zůstává i nadále. Jen se mění její sazba a základ pro výpočet této daně. Namísto superhrubé mzdy se daň z příjmu bude počítat z hrubé mzdy. Proto je i její sazba vyšší (namísto 15 % bude 19 %). Navíc se však zvýší zdravotní pojištění placené zaměstnancem o dva procentní body, takže příliš velkou změnu většina zaměstnanců nepocítí. Když k tomu připočteme i změnu DPH, tak se případná „úspora“ na dani z příjmu může velmi rychle vypařit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, myslíte si, že ustupování od superhrubé mzdy je krok správným směrem? Nebylo by lepší vytvořit tzv. skutečně hrubou mzdu - která by zahrnovala vše, co zaměstnanec zaměstnavatele za měsíc stojí? Aby bylo všem obyčejným lidem jasné, že ten jim dává práci, že ho proto nemají trestat nespravedlivým progresivním zdaněním, že to je naopak vláda, která jim bere skoro polovinu platu - a že by se tedy o svoji firmu tito drobní akcionáři (občané o svůj stát, o svou zemi) začali starat lépe, efektivněji a chytřeji?
Petr Dufek
Tzv. superhrubá mzda je mi sympatická, protože každému dává přesně tu informaci, o které píšete ve svém dotazu. Myslím si totiž, že každý (samozřejmě, kdo má zájem) by měl vědět, kolik odvádí státu (a obcím a krajům), a zároveň měl možnost uvažovat, co za to dostává. Že třeba na hrubou mzdu 20 tisíc korun je navázán odvod daní a pojistného do veřejných rozpočtů v celkové výši přes 11 tisíc korun. A poté, když člověk dostane svoji čistou mzdu a utrácí ji, tak odvádí DPH a platí třeba i daň z nemovitosti. I když máme jednu sazbu daně z příjmu, tak stále existuje progrese ve zdanění, i když není tak velká jako třeba ve Skandinávii. Ale to je věc jiná. Osobně si nemyslím, že by daň z příjmu měla fungovat jako trest a neměla by tak být ani všeobecně vnímána. Už proto, že nikde není dané, že čím vyšší progrese, tím spravedlivější zdanění nebo spravedlivější společnost. I když tato myšlenka může být pro někoho populární, její důsledky by v našem případě nebyly příliš pozitivní. A pokud jde o vnímání státu jako firmy a občanů jako jejích akcionářů je rozhodně není nesympatická.
Čtenářský dotaz
Když se podívám na mzdovou kalkulačku, tak se ptám, k čemu vlastně změna daně z příjmu je. Myslíte, že to za ty pohyby o stokorunu nahoru a dolů všechno stojí? Děkuji.
Petr Dufek
Děkuji za Vaši otázku. Opravdu, když si propočtete navrhované změny, pro většinu zaměstnanců se toho příliš nezmění. V konečném důsledku zaplatí zaměstnanci většinou o něco méně na dani z příjmu, více však zaplatí z titulu zdravotního pojištění a DPH. Na první pohled tak jde o dost velkou změnu výpočtu daně z příjmu a tzv. "pojistného" (což není nic jiného než maskovaná daň) s poměrně malým výsledkem pro rozpočet. Navíc pro firmy nebude změna daní levnou záležitostí z titulu úprav IT systémů a školení pracovníků. Nejsem proto zastáncem častých radikálních daňových změn.
Čtenářský dotaz
Částečně reaguji na dotaz Miroslava Návrata: Nechápu princip superhrubé mzdy, je to absurdita, která je možná snad jen v našem Kocourkově. Zaměstnanec odvádí peníze z částky, kterou odvedl zaměstnavatel státu. Zlodějina na druhou. Nebo na třetí? :) Z takto zdaněných peněz si dále koupím nemovistot, z níž prodávající odvede DPH a já každým rokem daň z nemovitosti. A zrušení stravenek? No to si stát pomůže!
Petr Dufek
Chápu to tak, že narážíte na problém dvojnásobného zdanění, navíc peněz, které přímo nedostáváte. Je to však spíše technická otázka. Proto byla nastavena sazba daně tak nízko (15%), neboť postihovala daleko větší základ pro výpočet této daně. Pokud by se nedanila superhrubá mzda, ale jen hrubá, tak by její sazba nemohla být nastavena na 15%, ale za hranicí 20%. V konečném důsledku by poplatník odváděl státu obdobnou či stejnou částku jako při zdanění 15%. Když ponechám stranou techniku výpočtu, tak superhrubá mzda je číslo, která Vám říká, kolid peněz se odvádí v souvislosti s Vaší mzdou do veřejných rozpočtů. Každý poplatník tak má tuto informaci nyní k dispozici na výplatní pásce. A k závěru Vašeho dotazu. Bylo by určitě zajímavé ukázat, kolik člověk a jeho zaměstnavatel odvede do veřejných rozpočtů přímo, kolik navíc z DPH a dalších daní, jak uvádíte. Pak může třeba přemýšlet o tom, co mu za to stát poskystuje za služby... A ke zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Bude záležet, jak se k němu postaví firmy. Může se stát, že přínos pro rozpočty bude mnohem nižší, než se plánuje.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, ve včerejších Hospodářských novinách jsem se dočetla, že se jedná vlastně jen o strukturální změnu - jen se přesouvají položky v rámci systému, ale celkový dopad je neutrální. Je to pravda? Nepotřebuje podle vás Česko propracovanější reformu?
Petr Dufek
Máte pravdu, když si každý bude chvíli hrát s daňovou kalkulačkou, bude překvapený, jak malé dopady změny mají, zvláště, když bude uvažovat i o zvýšené DPH. Opravdu jde spíše o strukturální změny. Myslím si, že ČR potřebuje jednodušší daně, přehledné daňové zákony, méně časté změny, méně daňových výjimek atp.
Čtenářský dotaz
Proč je takový boj o daňové zvýhodnění stravenek? Vysvětlíte mi prosím, jak moc bude praxe odlišná od onoho navrhovaného bonusu 3000Kc ročně? Nemáte pocit, že se celá reforma zas zvrhla jen v boj o stravenky? Podobně jako dříve se z reformy zdravotnictví stal jen boj o "julínkovy" poplatky...
Petr Dufek
Stravenky jsou velmi rozšířené a srozumitelné pro každého. Proto jsou asi v centru pozornosti. Bonus pro poplatníka ve výši 3000 korun ročně (250 korun měsíčně) totiž v případě, že se zaměstnavatel rozhodne stravenky zrušit případnou ztrátu zaměstnanci s velkou pravděpodobností nevyrovná. Na druhé straně si nemyslím, že by firmy houfně stravenky rušily, ale že spíše přehodnotí jejich výši.
Čtenářský dotaz
Zdravím vás, pane Dufku! Souhlasíte s rovnou daní z příjmu? Nepomohlo by snížit deficit nastavení více pásem a tudíž více zdanit bohatší=více příjmové skupiny? Děkuji za vaši odpověď a jsem s pozdravem! J. Sobotka
Petr Dufek
Dobrý den, pane Sobotko, máme sice jednu daň z příjmu, ale i tak daň zůstává díky slevě na dani progresivní. Zdanit více bohaté může být populární, ale na druhé straně se podívejme, kdo daň z příjmu už dnes vlastně platí. Je to střední a vyšší příjmová třída, zatímco lidé s nižšími platy (dětmi a manželkami na mateřské) žádnou daň z příjmu neplatí (pouze pojistné). A pokud jde o bohatší, tak ti dokáží být docela flexibilní na to, aby se nechali "potrestat" ještě vyššími daněmi. Co ovšem stojí za zvážení je degrese, která vzniká v důsledku zastropování pojistného (jinak nic proti stropům nemám).
Čtenářský dotaz
Kdybyste byl ministrem financí, jaké změny oproti stávající reformě byste navrhl? Mimochodem, kdyby vám pozici šéfa státní kasy nabídli, vzal byste to?
Petr Dufek
Pozici, o které píšete, bych rozhodně nevzal. Ne proto, že by to nebyla zajímavá práce, ale proto, že ministr financí může mít spoustu i dobrých myšlenek :-) ale nemá obvykle tolik politické síly je prosadit. Politika mě tedy neláká. Podle mého názoru by stálo za zvážení následující: - pojistné u OSVČ ve srovnání s klasickým zaměstnancem (i z pohledu vyplácených budoucích penzí u obou skupin obyvatel) - povinné výpisy o čerpání zdravotní péče pro každého (transparentnost na prvním místě) - přiblížení sazeb DPH - radikální úspory ve veřejném sektoru - především ve financování provozních výdajů - zvýšení transparentnosti zakázek v celém veřejném sektoru (vše včas na internetu) - zjednodušení daně z příjmu právnických osob Tolik v rychlosti, našlo by se i více.
Čtenářský dotaz
Děkuji za vyjádření pojmu "maskovaná daň", tj. že pojistné není žádné "pojistné" ale daň, která se používá na všechno možné. Takže při principu "superhrubé" (už ten název!!) mzdy platím daň z daně. Začínám být trochu alergický na slova "rodiny s dětmi". Rodiny nebo jednotlivci bez dětí jsou méněcenné? Díky ;)
Petr Dufek
"Maskovaná daň" mě jen tak napadla. Ono to pojistné je stále jen daní, i když se tomu říká pojistné. O technické stránce superhrubé mzdy jsem už psal, takže se omlouvám, nestihl bych se opakovat. Rodiny s dětmi jsou v českém daňovém systému zvýhodněné a ve srovnání s bezdětnými osobami rozhodně to není zvýhodnění zanedbatelné. Je správné, že takové zvýhodnění existuje, nicméně pokud jde o jeho další rozšiřování, tak tam bych byl opatrný. Někde jsem myslím viděl statistiku, podle které patříme mezi země, kde je daňové zvýhodnění rodin ve srovnání s bezdětnými největší.
Čtenářský dotaz
Dovolte mi dotaz z trochu odlišné oblasti - Jak hodnotíte krok S+P zvýšit Česku rating? Je to podle vás zasloužené vysvědčení? Nebo se opět ukazuje, jako moc jsou ratingové agentury odtržené od praxe a ratingy stanovují jen na základě matematických modelů a výpočtů?
Petr Dufek
To je dobrá otázka. Docela jsem nad tím včera přemýšlel. Krom všeobecně známého bych jen napsal, jestli si v porovnání s ostatními podobnými zeměmi ČR vyšší rating nezasloužila. Samozřejmě člověk žijící v ČR se na vývoj ekonomiky, státních financí, politiky dívá asi více skepticky a kriticky než ratingový analytik v New Yorku či Londýně :-) Na druhé straně zvýšení ratingu je závazek, aby ČR pokročila s řešením svého dlouhodobého problému s deficity rozpočtů. I když nám rating zvýšili, nikde není napsané, že nám také nemohou snížit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na ukončenou daň z dividend. Z jakých zdrojů bude podle Vašeho názoru výpadek příjmů z této daně nahrazen? Je nulové zdanění dividend v Evropě obvyklé nebo je to mimořádnost? Děkuji za odpověď.
Petr Dufek
Spíš jde o to odstranit dvojí zdanění dividend, které obvyklé není. Výpadek se bude pokrývat jen obtížně, protože bych příliš nespoléhal na dodatečné příjmy v rozpočtu v důsledku daňových změn. Omlouvám se, ale víc toho nestihnu, i když píšu všema deseti :-), protože dvanáctá hodina se blíží. Děkuji moc za otázky a přeji Vám pěkný den. Zdraví, Petr Dufek
Čtenářský dotaz
Dobrý den, proč není daňová politika nastavena tak, aby daňové subjekty neutíkaly do zahraničí, ale naopak? V současné situaci většina firem, které vytvářejí alespoň minimální zisk přemýšlí o přesunu firmy do výhodnější daňové jurisdikce. Je takový problém daňový systém nastavit tak, aby zahraniční subjekty přesouvaly svá sídla do ČR, protože by se jim to prostě vyplatilo???? Díky za odpověď.
Související